Nejdříve jsem skauty rozdělil do šesti skupin po třech a požádal je, aby na kus papíru napsali alespoň pět libovolných informací o České republice. Zde jsou jejich odpovědi:
• je to stát • je to republika • mluví se tam česky / slovensky • mají vlajku • je to víc než jedna země • je v Evropě • součástí ČR je Maďarsko • mluví se tam víc než jedním jazykem • sportuje se tam • leží ve východní Evropě • má fotbalový tým • dříve to bylo Československo • hlavní město je Praha • Sověti rozbili Československo na Slovensko a Českou republiku • mají předsedu vlády • je tam velmi chladno! brrr! • je tam hodně pohoří • mají svůj vlastní jazyk – slovenštinu • pěstují se tam rajčata • v názvu Czech Republic je 13 písmen
(Více skupin uvedlo, že Česko leží v Evropě, pouze dvě grupy znaly hlavní město.)
Vím, že 19 kluků ve věku 11–14 let není dostatečně reprezentativní vzorek k tomu, abych mohl ze svého miniprůzkumu vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry. Z uvedeného výčtu je však zřejmé, že tito angličtí chlapci mají o Česku spíše jen matnou představu. Předpokládám, že znalosti většiny jejich vrstevníků (i řady dospělých Angličanů) jsou srovnatelné. Nad výsledky se ale nechci nějak moc pohoršovat – docela by mě zajímalo, co by čeští skauti vymysleli v podobné anketě o Bulharsku nebo o Albánii (kdyby to chtěl někdo ověřit, napište mi prosím sem pod článek, jak to dopadlo). Naopak se mi líbilo, že se všechny skupiny pokusily aspoň něco vymyslet, vždyť počet písmen v názvu země je docela originální odpověď.
Ke konci schůzky jsme se vrátili k výše uvedenému seznamu a uvedl jsem na pravou míru omyly a nepřesnosti. V závěrečných pěti minutách byl prostor na doplňující otázky. Hochy téma docela zaujalo, a když jsme narazili na fotbal, přihlásil se jeden z nich, že zná brankáře Petra Čecha, který chytá za londýnskou Chelsea. Ať žije fotbal!
