Psal se rok 2002, když jsem si založil svůj první bankovní účet u tehdejší eBanky a postupně jsem se stal jejím propagátorem – vše šlo zvládnout po Internetu a ve spoustě oblastí byl cítit zajímavý náskok před okolními ústavy (platby na eshopech, zamykání platební karty šifrovanou SMSkou aj.). Platba v rámci banky došla do minuty, u jiných ústavů občas z pobočky do pobočky šla pár dní.
eBanka zavedla takzvané transparentní účty pro neziskovky, což přináší neziskovce na jednu stranu transparentnost (výpis z účtu je veřejně na Internetu na stránkách banky), na druhou stranu zpravidla významnou slevu za vedení účtu v sazebníku přizpůsobenému neziskovkám. Pro potřeby našeho střediska mi to přišlo geniální ani ne tak kvůli té transparentnosti nebo úsporám, ale pro sledování příchozích plateb kýmkoliv, kdo to potřebuje (v roce 2002 jsme odškrtali platby na tábor na základě papírového výpisu z května, který hospodář donesl na schůzku před táborem v půlce června – v roce 2004 si mohl vedoucí nebo hospodář tábora sám odškrtávat příchozí platby až do posledního dne). Podobně při urgování členského příspěvku může vedoucí oddílu vidět, jestli na účet už platba nedošla. Do dneška pro tuto vlastnost transparentní účet velmi doporučuji.
Čas plynul, od té doby naše středisko přešlo komplet na platby převodem (u velkých akcí i výběru členských příspěvků), tj. žádné dávání peněz vedoucímu na schůzce, které pak zapomene. Tábory se nám v důsledku sloučení středisek rozrostly a s počtem plateb rostly i poplatky za bankovní služby. Začali jsme stahovat elektronické výpisy z účtu, aby jejich účtování bylo jednodušší (velmi doporučuji jakmile máte více než nějakých 20 položek – stačí to pak nahrát do účetního programu). Používáme platební kartu atd. Mezitím byla eBanka pohlcena Raiffeisenbank (RB) v roce 2008.
Mezi letošním létem a podzimem pak přišel takový zlom, trošku to opět souviselo s mým vlastním účtem. Asi jste si všimli různých nových bank jako mBank, ZUNO, AirBank, Equabank aj. Se ZUNO jsem si vyzkoušel, že je možné dostat úroky v řádu korun i za den, nikoliv měsíc či rok (překvapivě nabídla úrok na spořícím účtu lepší než odpovídající termínovaný vklad v RB) a mít příchozí i odchozí platby i vedení karty zdarma (na druhou stranu je pravda, že nemá pobočky ani vlastní bankomaty a je tedy dost specifická).
Na podzim jsem potřeboval vložit na střediskový účet v RB peníze v hotovosti a zjistil jsem, že kromě poplatku za vklad 10 Kč účtovaného středisku (což není o tolik více než příchozí platba za 7 Kč) po mne coby vkladateli banka chce ještě 65 Kč. Zavzpomínal jsem na výroky našich dědů, praviv „To je teda zlodějna!“ a otočiv se, odpuzen jsem pokladnu banky opustil.
RB tím postavila do absurdní roviny např. placení startovného na naši Válku o Cintru (kde řada lidí vklad využívá). Měl bych snahu vidět i druhou stranu mince (či účtu ; ) čímž myslím náklady na zpracování bankovek a provoz pobočky. Když jsem si ale dal do souvislosti tento poplatek s měsíčními padesáti korunami za „vedení karty“ a vzpomněl na celkové roční náklady na vedení účtu kolem pěti tisíc, vybavil se mi článek o zisku RB, generovaném kromě rozumných investic z 20 % právě poplatky.
Začali jsme tedy ve středisku uvažovat o změně banky, abychom nějak vybalancovali objem poplatků s odpovídajícími úroky za naše rezervy v řádu několika statisíců. Kancelář ústředí Junáka provedla v roce 2011 srovnání bankovních produktů na trhu a v prosinci prezentovala výsledky výběrového řízení na stránkách Křižovatky, vedena podobně jako u STS snahou díky našemu počtu OJ získat zajímavější slevu coby větší zákazník. V nabídce jsou produkty Poštovní spořitelny a Unicredit bank (rozhodně doporučuji prozkoumat), bohužel žádná z nich nemá transparentní účet.
Při zvažování se tak budeme jako pražské středisko (tj. středisko z velkého města, kde jsou pobočky a bankomaty všech bank) hodně dívat na Fio banku, která transparentní účet s oběma parametry nabízí (tedy celkem zdarma a zahrnující internetový výpis), mají i nějaký spořící účet (což pro právnické osoby není tak časté). Podle jejich stránek už tam řada středisek účty má.
Budeme také přemýšlet, jestli je nějaký čas pro změnu nejvhodnější. Asi určitě budeme muset mít dva účty souběžně, protože téměř nemine měsíc, kdy by na účet nechodily poplatky na nějakou střediskovou akci či členské příspěvky, takže by to určitě někdo přehlédl…
Jako inspirace možnosti zhodnocování prostředků může posloužit také Pražský kraj, se kterým jsme v listopadu nakoupili roční státní dluhopisy za 200 tisíc korun, měli bychom na tom vydělat asi 4 tisíce.
Své delší zamyšlení přivádím k závěru se vzpomínkou na zprávu, která v listopadu proletěla médii – ve výzkumu se zjistilo, že Češi si raději budou svému stávajícímu dodavateli stěžovat, než by přešli ke konkurenci.
Abych to nám i všem ostatním usnadnil, mám tu dvě hlavní otázky do pranice:
- doporučili byste banku, ve které máte účet vaší OJ, dalšímu středisku (a co v tom hraje roli)?
- jaké nejlepší zúročení rezerv vaší jednotky jste zatím vymysleli a doporučili byste?
