Skautská křižovatka
skok na menu křižovatky nebo sekce Organizace
Křižovatka » Organizace » Organizace prakticky » Tábory » Uvolňování ze zaměstnání - vedení dětského tábora
Paffka, 02. 10. 2009, 00:33
Možnost uvolňování z důvodu vedení dětských táborů je ošetřena v Zákoníku práce (Zákon č. 262/2006, Sb.) v části osmé – Překážky v práci, HLAVA I – Překážky v práci na straně zaměstnance, Dílu 2 – Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
v § 200 takto: „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny.“
V § 203 Jiné úkony v obecném zájmu, je v bodě (2) pod písmenem i) uvedeno: „k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež“.
HLAVA II pak uvádí Společná ustanovení o překážkách na straně zaměstnance následovně: § 206 (1) „Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
(3) Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
(4) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.
(5) Podle odstavce 4 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.“
Z výše uvedených citací vyplývá, že zaměstnanec musí splnit (a být schopen doložit) zákonem dané podmínky (role na táboře, soustavná předchozí celoroční práce s dětmi…). Pokud tyto podmínky splňuje, může se se zaměstnavatelem na poskytnutí volna dohodnout, případně s ním i dojednat náhradu mzdy (popř. její refundaci z táborových prostředků).
Zatím se nikdo nevyjádřil, buďte první!
Copyright © Junák – svaz skautů a skautek ČR
Tato prezentace využívá systém pro správu obsahu WebRedie.