....

Chyba na stránce: Historie střediska Prvních moravských junáků - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/clanky-na-webu/1778-historie-strediska-prvnich-moravskych-junaku?autologin=1"

Historie střediska Prvních moravských junáků

Historie střediska Prvních moravských junáků

Skauti na Moravě oslaví 100 let své existence. První moravský skautský oddíl vznikl v roce 1915 v Uherském Brodě.

25. 4. 2015 – den po svátku sv. Jiří, patrona skautů a skautek – proběhne hlavní část oslav sta let od založení prvního dlouhodobě fungujícího oddílu skautů na Moravě. Oslavy se odehrají v Uherském Brodě, kde první oddíl vznikl. Vyvrcholením oslav bude v 15:00 odhalení pamětního kamene a zasazení Jinanu dvoulaločného u cyklostezky pod lesem Rubaniska, na místě, kde skauti postavili svůj první srub. Připraveno je občerstvení, doprovodný program, ale i upomínkové předměty – třeba skautský šátek s logem oslav 100 let. V Muzeu Jana Amose Komenského proběhne výstava dobových fotografií.

Skauti na Moravě mají letos další důvod k oslavám. Po stoletém celosvětovém výročí založení skautingu v roce 2007 oslavili roku 2012 století české, rok 2015 je rokem skautů moravských. Právě v roce 1915 byly zaregistrovány první skautské oddíly a družiny na Moravě – v Brně vznikla v lednu družina Kukaček, ta však fungovala pouze několik měsíců. První oddíl trvalého charakteru tedy založili v březnu 1915 skauti z Uherského Brodu, kde se oslavy odehrají. Byli zaregistrováni jako první odbor na Moravě, což později vedlo k propůjčení čestného názvu středisko Prvních moravských junáků.

Myšlenku skautingu přivezl z pražských studií do svého rodného města Miloš Stojan, který se v Praze nadchl skautskými ideály. Jeho záměry se datují už v roce 1914, ale uskutečnit se je zdařilo až v roce 1915. Malý oddíl chlapců, který byl díky podpoře Stojanovy rodiny brzy vystrojen do skautských stejnokrojů, se brzy začal rozrůstat. Z počátku narážel na četná úskalí, např. vedení reálky nechtělo nošení junáckých krojů povolit.

Na pozadí první světové války se mladí chlapci scházeli a brzy se jim podařilo získat svolení začít si v lese Rubaniska nad Uherským Brodem budovat svůj srub, kde se scházeli k výcviku ve skautských dovednostech, pořádali vycházky a dokonce krátký letní tábor.

Po válce a návratu M. Stojana do Uherského Brodu nastává velký rozmach skautingu i jeho členské základny. V roce 1920 je v Uherském Brodě již 50 skautů a vedoucím střediska (tehdy sborovým vůdcem) se stává Otto Nesňal. Miloš Stojan odchází do Argentiny a jeho stopy tam také navždy končí... Rok 1921 znamená obohacení dosud chlapeckých oddílů o oddíl dívčí, s jehož vedením je spjato jméno M. Hovorové. Významným počinem byla účast skautů v roce 1922 v Polsku u Baltského moře, kde reprezentovali československý skauting. V roce 1923 se uskutečnil další zahraniční zájezd, tentokrát do Jugoslávie. Byl to také rok, který se zapsal jako doba největšího rozmachu – středisko má více než 150 členů. V té době přijíždí do Brodu náčelník a zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík a svou návštěvu opakuje ještě v roce 1925, při oslavách deseti let trvání skautingu, kdy se v Uherském Brodě konal sjezd, jehož hostem byl i Tomáš Baťa, který se stal příznivcem skautingu na Zlínsku. Poté přebírá vedení střediska Vladimír Stojan.

V roce 1940 K. H. Frank vydává zákaz činnosti organizace a dochází k zabavení jejího majetku. Během druhé světové války v Brodě pracuje ilegálně oddíl chlapců, který se cvičí ve zpravodajských dovednostech pod vedením br. Ondry. V roce 1944 zde vznikl ještě jeden oddíl vedený br. Křivánkem, chlapci zde prováděli nejen skautský, ale i vojenský výcvik, dokonce uspořádali tajně 8 denní tábor na Pulčinách, cvičili se v zacházení se zbraní. V říjnu vešli ti nejspolehlivější do spojení s parašutistickou skupinou Clay, ale po zajetí a umučení vedoucího zpravodaje br. Měšťana zničili veškeré důkazy o své činnosti. Tu obnovili až v roce 1945, kdy tato zvláštní skupina měla za úkol podávat hlášení o pohybu vlaků projíždějících přes Uherský Brod.

Obnovení organizace po válce znamenalo největší členskou základnu v historii – asi 350 členů (3 dívčí a 6 chlapeckých oddílů). V té době také vychází v Uherském Brodě časopis Vatra, který byl s úspěchem rozesílán do více jak 50 míst v republice.

Další zákaz přinesla po roce 1948 diktatura jedné strany.

Léta 1968 – 1970 znamenají demokratizaci společnosti a Junák se opět vrací s plnou silou a vervou na scénu. Středisko vede br. Švach, chlapecký kmen Jiří Stojan – Kid a dívčí kmen sestra Vranná. Nové začátky, nové naděje, nový název střediska – středisko Prvních moravských junáků – vše je ukončeno rozpuštěním organizace v roce 1970. Následuje zařazení skautů do pionýra. Mnoho dětí přechází pod křídla turistického oddílu nebo červeného kříže, ale skautská činnost postupně zaniká.

Na konci revolučního roku 1989 se schází skupina starých činovníků a bývalých členů, aby pod vedením Jiřího Stojana – Kida, pokračovatele rodinné tradice, zorganizovali první rádcovské kurzy, představili se veřejnosti a od podzimu 1990 začali pracovat s oddíly chlapců i dívek. Od roku 1997 vede středisko Zdenka Miklíčková – Miki a od sněmu v roce 2013 je vedoucím Petr Miklíček- Ježek.

Členská základna se v posledních letech pohybuje okolo 150 členů všech věkových kategorií. Základem je pravidelná schůzková činnost, výpravy, zážitkově herní aktivity, účast na skautských závodech, Betlémské světlo, besídky, charitativní sbírky a další aktivity. Vyvrcholením každého skautského roku jsou letní tábory pod junáckou vlajkou. Ze skautské organizace, která navázala na hodnoty a tradice, se stalo společenství lidí neustále modernizující své přístupy, rozšiřující své možnosti.

Text a foto: středisko Prvních moravských junáků

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 558x

Práce s článkem

0
kladných hlasů

Klíčové výrazy

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace:

  Nahlásit chybu