....

Chyba na stránce: Necháme se colonizovat? - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/clanky-na-webu/blog-organizace/1869-od-cenzury-k-etice-financovani?autologin=1"

Necháme se colonizovat?

Necháme se colonizovat?

Poprvé v životě jsem se setkala s cenzurou. Nečekala jsem, že se tak stane ve skautu. Vede mě to k zásadní otázce zda a jak řešit, s kým jako skauti chceme spojovat své jméno, jaké sponzory a partnery si pro podporu své činnosti budeme vybírat a jaké hodnoty prostřednictvím těchto rozhodnutí komunikujeme dětem či lidem mimo organizaci.

Když jsme se s ObRokem domlouvali na možnosti realizovat na akci vzdělávací program, zvolili jsme v NaZemi Coca-Colonizaci zcela náhodně. Vzdělávacích programů pro mladé máme více, realizovali jsme je i na minulých ObRocích, tento uvádíme již více jak sedm let na školách. Tématem Coca-Colonizace je prozkoumání vlivu korporací ať už ve formě moci, kterou mají, dopadů, které způsobují nebo třeba schopnosti reklamy ovlivňovat naše myšlení. To vše s využitím konkrétního případu Coca-Coly. Vybrali jsme jej proto, že měl aktualizovaná fakta a nechtěli jsme vymýšlet nic nového. Netušila jsem, co se tím otevře, ale jsem za to ráda, protože jsou to důležité otázky.

Nejprve jsme byli požádáni, ať změníme název, protože Coca-Cola je partnerem akce. Souhlasili jsme, shoda náhod nás pobavila. Nicméně pak přišla další prosba, ať firmu nezmiňujeme ani v anotaci. Také jsme souhlasili. Ale když přišel po pár dnech (pravděpodobně na základě vnitřní diskuze týmu ObRoku) požadavek, že na programu, který stojí na konkrétních případech dané firmy, nesmí padnout jméno Coca-Cola, uvědomila jsem si, jak je to vážné. Po zvážení jsme tyto podmínky nepřijali. Prvotní úsměv se stal  klaunsky bolestný. Takový vliv má firma nad myslí organizátorů? Na vlastní oči vidím to, o čem měl být náš program.

Proč vůbec jsou korporace tématem?

Nadnárodní společnosti nás obklopují, krmí nás, oblékají, sponzorují operu, vzdělání, fotbal, politické strany. Neustále k nám promlouvají, tak proč je lépe nepoznat? Cílem firem je zvyšovat hodnotu pro akcionáře a vlastníky. Právě těm jsou manažeři zodpovědní. Společnosti se proto logicky snaží snižovat náklady a zvyšovat zisk. Zájem společnosti se tak může dostat do ostrého rozporu s přáním lidí, kteří žijí v místě, kde společnost působí. Ve vzdělávacím programu se proto ptáme, jak balancovat veřejný zájem se zájmem firmy, a to i v situaci, kdy státy soupeří o přízeň ustupováním ze svých nároků, uzpůsobováním právního rámce potřebám firem. A také, jakou roli v tom může hrát každý z nás.
Pokud chceme ukázat příklady snižování nákladů za cenu porušení lidských práv či životního prostředí, můžeme mluvit o různých firmách, namátkou z těch nejemblematičtějších třeba Shell, Hyunday, Nike, Monsanto, Dole, Exxon a tak dále a tak dále. Pro pozorování nekalých praktik korporací v cestě za zvyšováním zisku ale nemusíme chodit daleko, příklad poskytne třeba i ČEZ, jehož nejvýznamnějším akcionářem je Česká republika, který zneužívá svého monopolního postavení (např. i v solární energetice) a překračuje zákon (např. kauza Prunéřov).

Šumivé tajnosti

Ve zmíněném programu se věnujeme především Coca-Cole, a to ze dvou důvodů. Jednak je známá po celém světě, což se projevuje v hodnotě její značky, která byla po mnoho let nejceněnější značkou na světě (teprve nedávno ji předběhl Google a Apple). A za druhé jsou její výrobky, na rozdíl od IT či bankovních služeb, s nimiž se o přední místa v hodnotě známky utkává, dostupné téměř každému dítěti. Nejde ji přehlédnout na školách ani na sportovních utkáních, v animovaných pohádkách a filmech (zejména v podobě postavy Santa Clause). Buduje svoji image spojováním brandu s hodnotami mládí, radosti, přátelství a akce. Podpora akcí Junáka, podobně jako sponzoring školních akcí, je pro Coca-Colu ideálním marketingovým tahem, protože si touto cestou vychovává loajálního spotřebitele. Spojením s institucemi jako jsou školy či skautské organizace, které mají sloužit k osvojení kritického myšlení, navíc posiluje svoji důvěryhodnost.Ovšem hodnoty, které Coca-Cola spojuje se svojí značkou, ostře kontrastují s tím, co přináší lidem a životnímu prostředí v zemích jako Indie (více informací na konci článku), Mexiko, Kolumbie (více informací na konci článku) nebo třeba Turecko. Průšvihy výrobce této přeslazené limonády můžeme ale pozorovat po celém světě, jenže se o nich běžně nedozvídáme.

Na co se zaměřujeme

Jako skauti chceme být aktivními občany, kteří zvětšují svůj vliv a používají ho pro zlepšení životních podmínek ve svém okolí i na Zemi. Jak posilovat svůj vliv? Opakovaným kladením otázky - co se děje, co s tím mám společného, jak s tím souvisím. Toto poznání pak zvětšuje můj prostor pro informovanou volbu. A právě proto mi přijde smysluplné zabývat se tématy, která přináší i vzdělávací program Coca-Colonizace:

  • Nadnárodní firmy mají velkou ekonomickou moc, v některých případech větší než státy. Znamená to, že mají velké možnosti uplatňovat svůj vliv ve svůj prospěch, což se často děje na úkor občanů, zaměstnanců, životního prostředí.
  • Dodržování zákonů je u velkých firem těžce právně vymahatelné díky omezenému ručení a nadnárodní působnosti.
  • Kdo má moc, kterou chápu jako možnost ovlivňovat dění kolem sebe, má i odpovědnost. Týká se to jednotlivce, občana, skauta, spotřebitele, ale i firem.

Koho to více zajímá, může si stáhnout manuál ke vzdělávacímu programu nebo se přijít podívat na upravený program Colonizace mysli do Skautského institutu.

Za kolik se prodáme? Třeba za plechovku koly

Junák je výchovná organizace, ve výchovných kompetencích máme zakotvenou globální odpovědnost, kritické myšlení a vědomí souvislostí. Snažíme se vychovávat k podpoře lidských práv a solidaritě. Proto potřebujeme rozumět globálním sítím, jichž jsme součástí, abychom mohli přispívat k řešení nerovnosti ve světě. Tím pádem bychom se o nich měli bavit. ObRok se rozhodl jednu příležitost umlčet, aby se účastníci mohli nezávazně bavit s plechovkou Coly v ruce. Jaké jednání a jaké hodnoty tím modeluje největší roverské setkání naší organizace? Zavírat oči před nepříjemnými informacemi a dilematy?
Chápu dilemata skautských fundraiserů, je složité sehnat sponzora a zužovat si výběr firem je velká komplikace. Přesto bych uvítala širokou diskuzi nad otázkami: Neměli bychom se bavit o kritériích, podle kterých vybíráme sponzory? Neměli bychom mít něco jako etický kodex? A říkám to při plném vědomí toho, že žádný kodex nedává konkrétní návod, bude vždy otázkou diskuze, kde je ta hranice, s kým ano, s kým ne a za jakou cenu.
V případě ObRoku se ukázalo, že jde o pár plechovek Coly pro servistým, nikoli tedy o finanční částku, která by umožnila dělat kvalitnější program. Jinými slovy, za to, že byla ochotna na akci pro 2000 mladých lidí dělat reklamu rozdáváním svého produktu, jí uděláme další reklamu umístěním loga na webové stránky mezi partnery. Je to na podobné úrovni jako video skákajícího týmu Jamboree, kde se děkuje téže firmě za výzvu. Video má několik tisíc shlédnutí, reklama zdarma. Obhajoba cenzury našeho programu ze strany týmu ObRoku stála na předpokladu, že je neskautské kritizovat partnera. Podivně vyrovnaný vztah - propagace, dobrovolná loajalita firmě, ochota cenzurovat vzdělávací programy, a to za plechovku sladké limči. Logo bylo nakonec staženo a nevím o žádném oficiálním partnerství s Colou. Přesto na zásahu, který se ukázal jako naprosto dobrovolná a velmi nebezpečná autocenzura, vedení ObRoku nadále trvá. Po zvážení jsme se za NaZemi na tyto podmínky rozhodli nepřistoupit.


Pokud se nechceme stát nevědomým nástrojem marketingu korporací a legitimizovat tak jejich počínání v jiných částech světa, neměli bychom zvažovat, s kým chceme spojovat jméno Junáka?
Co proto potřebujeme?
Jaká je vaše zkušenost s podobnými dilematy na středisku? 
--------------------
Coca-Cola v Indii
Coca-Cola Company působí v Indii od roku 1993 a investovala zde již více než miliardu dolarů. Jednou z 50 stáčíren, kde se z místní vody a sirupu vyrábí limonáda, byla stáčírna ve vesnici Plachimada v indickém státě Kérala. Založila ji společnost Hindustan Coca Cola Beverages Private Ltd. (HCCBPL) v roce 2000.

V Plachimadě nová stáčírna způsobila pokles hladiny spodních vod, vyschnutí některých vodních zdrojů, znečištění spodních vod a půdy. Tím se velmi zhoršily podmínky pro zemědělství, kterým se v Indii živí 70 % obyvatel. Stáčírna dokonce odpad z výroby nabízela místním zemědělcům jako hnojivo bez ohledu na fakt, že obsahoval nebezpečné těžké kovy. Ukázalo se navíc, že stáčírny, které na použití vody stavějí svůj zisk, odebírají vodu zadarmo.
Občané Kéraly rok veřejně protestovali, obléhali stáčírnu dnem i nocí. V prosinci 2003 soud v Kérale nařídil, že stáčírna musí přestat čerpat spodní vodu, a v březnu 2004 byla uzavřena poté, co jí obecní úřad odmítl obnovit licenci. Coca-Cola v reakci na to zvýšila investice do marketingu v Indii.

Občanská kampaň uspěla a stáčírna v Plachimadě byla uzavřena. V roce 2011 byla společnost Coca-Cola navíc shledána vinnou a v Plachimadě zodpovědnou za škody ve výši 48 milionů dolarů. Podobným problémům však čelí komunity také na jiných místech Indie. Vesnice Kála Dera v Rajasthanu, vesnice Kudus, Maharaštra.

Anebo v Kolumbii
Tento případ Coca-Coly v Kolumbii se dostal před floridský soud. V Kolumbii je 18 výrobních závodů, stáčíren Coca-Coly. Coca-Cola musela od roku 2002 čelit obvinění a žalobě kolumbijských odborů SINALTRAINAL. Žalující strana uvádí, že výrobní společnosti licencované firmou Coca-Cola Company se snaží dokázat, že Coca-Cola a její stáčírna Panamco/FEMSA používá polovojenské jednotky k potírání odborů, které usilují o zlepšení pracovních podmínek. Má být zodpovědná za smrt 9 odborářů zabitých příslušníky polovojenských jednotek a dalších 179 porušení lidských práv, zahrnujících únosy, vyhrožování smrtí i mučení.
Po pěti letech však soud Coca-Colu zprostil, protože se neprokázal vztah mezi společností a paramilitárními organizacemi. V roce 2009 odvolací soud rozhodnutí soudu potvrdil. Podobným obviněním čelí i jiné společnosti, např. Nestlé v Guatemale nebo banánoví giganti Chiquita a Noboa. Také Nike byl obviněn z nasazování síly proti zaměstnancům v Indonésii a ve Vietnamu.

 


Další texty:

„Vyjádření týmu Obroku ke spolupráci s hnutím NaZemi“ >>>

Vyjádření Výkonné rady reagující se "Necháme se colonizovat?" a související i s vyjádřením týmu Obroku >>>

 

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 2195x

Práce s článkem

19
kladných hlasů

Diskuse o článku

6 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace: