....

Chyba na stránce: Poprvé na Skautském semináři ELŠ - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/hlavni-clanky/2400-xxvi-skautsky-seminar-els-2016-reportaz?autologin=1"

Poprvé na Skautském semináři ELŠ

Poprvé na Skautském semináři ELŠ

Reportáž z letošního rekordního (376 návštěvníků) Skautského semináře ELŠ 2016 napsala Jerry a fotkami doplnila Andy:

Ve dnech 8. – 10. 1. 2016 jsem se zúčastnila XXVI. Skautského semináře ELŠ, který se konal v prostorách Salesiánského divadla v Praze.

Na akci mě v prosinci 2015 upozornil vůdce našeho střediska (a zpětně musím přiznat, že mě hluboce mrzí, že jsem o tom nevěděla dřív, jezdila bych každý rok, jak mě akce nadchla!!!) a já jsem se hned rozhodla, že pojedu, klidně i sama.

Dorazila jsem hned v pátek se značným předstihem, abych mohla patřičně nasát atmosféru „místa činu“, a taky jsem se neskutečně těšila na svoje první setkání se organizátory semináře a na jejich hosty, které znám pouze z jejich knih, televize, případně novinových rozhovorů.

Seminář ELŠ zahájil zástupce hostitelů P. Ladislav Heryán a pohladil duši všech přítomných svým jemným hlasem a bravurní hrou na kytaru. Zpěv prokládal vyprávěním o svých pěveckých idolech – věřících celebritách – a o životě v evangeliu.

Poté následovalo promítání dobových fotografií a krátkých filmů týkajících se ELŠ, které připravil Merkur-Junior a doprovodil ho vyprávěním o 70 letech existence ELŠ (1946–2016).

Oficiální páteční program ukončil kruh přátelství a já jsem se pak se svými novými známými, skautkami ze Slovenska, přesunula do útulné skautské čajovny, kde jsme hrály deskové hry a debatovaly dlouho do noci nejen o skautských záležitostech. Nocleh nám organizátoři zajistili v klubovnách poblíž divadelního sálu.

V sobotu přijely desítky skautů a skautek z celé ČR a před zaplněným divadlem začali defilovat pozvaní hosté.

Ocenila jsem, že ve všech případech se jednalo o naprosté špičky v daném oboru, které srozumitelnou formou přiblížily dané téma.

Navíc se opět potvrdilo, že čím větší kapacita, tím je skromnější. Na konci přednášky se kdokoli v sále mohl a cokoli zeptat a každý přednášející se snažil odpovědět, jak nejlépe dovedl.

Potěšilo mě i to, že organizátoři jednotlivé výstupy nahrávali, ráda se totiž k příspěvkům ELŠ vrátím. (pozn. red.: viz http://els.skauting.cz/knihovna/)

Z řady „klasických“ přednášek velmi ostře vybočil zpracováním svého tématu Jak chutná moc Zdeněk Papoušek se svou „company“, kteří spolu sehráli sadu minidramat na téma manipulace (v dnešní době rezonující hlavně v podobě tzv. šmejdů, kteří okrádají důvěřivé seniory). Prostřednictvím Zdeňka a jeho herecké skupiny jsme nahlédli do teoretické budoucnosti nás samých – a zároveň nám herci nastolili řadu znepokojivých otázek, např. jaké bude naše stáří?, jak se časem změníme my sami?, jak budeme vypadat?, jak se budeme chovat?, jak se my sami ubráníme „šmejdům“? Zpracování tématu bylo naprosto překvapivé, až šokující – herci nás nemilosrdně vtáhli do nehezkého prostředí manipulace a publikum zůstalo přikované k sedadlům až do konce.

Upřímně mě překvapilo, že Z. Papoušek je v jedné osobě – kromě řady dalších funkcí - sociolog, SŠ učitel i senátor, který v senátních volbách získal nejvyšší počet hlasů (pocházím z opačné části republiky, takže tato informace ke mně nedolehla…). O jeho záslužné práci nejen pro mládež a s mládeží ovšem museli pohovořit další řečníci, jeho přátelé, protože pan senátor nepovažoval za nutné se o svých úžasných skutcích šířit…

Další velice úspěšnou přednášku měl Marek Vácha – Orko na téma encykliky papeže Františka Laudato Si – Buď pochválen. Řekl „Myslím, že se skutečně jedná o přelomový text.“

I další řečníky jsem napjatě poslouchala a užívala si tento „svátek všech generací junáků“. Setkání se totiž zúčastnili i skauti a skautky starších generací – třešničkou na dortu byla účast 90-letého Merkura. Nemám tolik příležitostí vidět se se zasloužilými členy Junáka, takže mě moc potěšilo, že přijeli mezi ty, kterým je pouhých –náct nebo –cet. Pro mě tolik zajímavých řečníků i účastníků znamenalo i významné povzbuzení ve víře – bydlím v bývalých Sudetech a věřících je nás v naší farnosti jen pár…

Díky organizátorům jsme se v suterénu budovy i naobědvali a po krátké siestě opět zamířili do sálu. Zalitovala jsem, že nejsem lovkyně autogramů – měla bych žně! Na pódiu se totiž během odpoledne vystřídali P. Vladimír Záleský (přednáška Tvář Otcova milosrdenství), doc. Zdeněk Vojtíšek (přednáška Neviditelná religiozita), dr. Jiří Grygar (přednáška Úspěchy a problémy teorie velkého třesku) a náčelní Junáka Evička (přednáška Skauting společný hochům i dívkám zároveň).

V předsálí byla možnost občerstvení a nákupu junáckých potřeb. V rozhlehlých chodbách Salesiánského divadla postávali skauti a skautky a sdělovali si nejen dojmy z probíhající akce. Staří známí se srdečně zdravili, neznámí se seznamovali. I já jsem tu objevila známou tvář – našeho vedoucího střediska, ale delší rozhovor jsme odložili na pozdní večer, abychom nepřišli ani o jednu přednášku.

Na sobotní večer pro nás Rys pozval Danu Němcovou a v dvouhodinovém rozhovoru probírali její život v disentu. Paní Dana se svým typickým suchým humorem nám vykreslila estébácké pronásledování i svůj pobyt ve vězení v poněkud růžovějších barvách, než se to skutečně odehrálo. Velice smířlivě a téměř vesele popisovala svévolné konání komunistické moci – kdybych neznala z vyprávění historiků i pamětníků, jak hrozné to ve skutečnosti bylo (noční prohlídky bytů, šikanování, časté protiprávní zadržování ve vazbě…), myslela bych si, že za komunistů se žilo vlastně docela dobře…

Nesmírně obdivuji nadhled paní Němcové, její schopnost odpustit všem kdo ji a její blízké pronásledovali; vážím si jí za to, že nezatrpkla a dokázala se postarat téměř bez pomoci manžela o tolik dětí a vychovat z nich slušné a vzdělané lidi, a ještě pomáhala řadě svých přátel i naprosto cizím osobám.

Skláním se před její osobností a věřím, že nejsem sama.

Neděle pro mě byla ve znamení smutku, že tak fantastická akce už končí…

Ráno se konala katolická mše svatá, kterou sloužil biskup František Radkovský, mj. duchovní rádce kmene dospělých.

Po snídani nám doc. Jaroslav Šebek nastínil výsledky nového bádání o M. J. Husovi (přednáška Jan Hus v labyrintech moderní doby) a dr. P. Pavel Kuchař SDB pohovořil na téma Romové mezi námi – vyšel při tom z vlastní osobní zkušenosti.

Těsně před samým závěrem jsme si vyslechli projevy Rysa, Padeho a bratr Merkur připomněl, že Pade právě dnes slaví narozeniny. Všichni jsme mu nadšeně zatleskali a Pade prohlásil, že je rád, že má na oslavě tolik přátel. Slovy nejmenovaného politika – Kdo z vás to má, pánové?

Poté pokračovalo velké děkování a loučení.

Trubač zahrál, zazpívali jsme junáckou hymnu a vše ukončili kruhem přátelství. Nejednoho účastníka přemohlo dojetí ze setkání tolika bratrů a sester „jedné krve“… Už teď se těším na příští seminář ELŠ, škoda, že se koná jen jednou za rok!

Jerry, středisko Svornost, Bělá pod Bezdězem

P. S.: Děkuju všem hostům, kteří si udělali čas ve svém volnu/o víkendu, a přijeli se s námi podělit o část ze svého nehmotného/myšlenkového bohatství.

Děkuju organizátorům za jejich často neviditelnou, mravenčí práci.

Děkuju vůdci Svornosti, že mi o ELŠ řekl.

Děkuju Bohu, že jsem se mohla zúčastnit.

logo

Článek publikoval

Rys
Zobrazeno: 1139x

Práce s článkem

4
kladných hlasů

Diskuse o článku

1 Názor
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace:

  Nahlásit chybu