....

Chyba na stránce: Média – náš kamarád - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/oddil/akce/celostatni-akce/charitativni-akce/postavme-skolu-v-africe/773-media-nas-kamarad?autologin=1"

Postavme školu v Africe

Když se spojí velké množství lidí, kteří jsou ochotni přiložit pomocnou ruku k dílu, dosáhne se úctyhodných výsledků. Loni se sbírky zúčastnilo přes 40 skautských oddílů, které vybraly bezmála 400 000 Kč! A to už není málo. Budoucnost dalších škol závisí také na podpoře skautů a skautek A co vy? Zúčastníte se letos sbírky? Oficiální web sbírky pro veřejnost naleznete na www.skolava­frice.cz. O aktivitách Člověka v tísni se dočtete na www.clovekvtis­ni.cz.

Média – náš kamarád

Vytvořil Honza Pavelka, mediální oddělení společnosti Člověk v tísni.

1. Úvod – Proč jsou média náš kamarád

Při plánování veškerých aktivit, které jsou zaměřeny na širokou veřejnost – například veřejných sbírek (Postavme školu v Africe), happeningů, demonstrací atd., je třeba mít na paměti, že je potřeba k veřejnosti – tedy obecně řečeno lidem – dostat o této akci potřebné informace. To je zajištěno prostřednictvím publicity v masově šířených médiích, jako jsou tiskoviny (noviny, časopisy, bulletiny, oběžníky a další) nebo médiích, která jsou orientována na velký počet příjemců, jako jsou rozhlas, televize, internet a další. Pro naše účely budeme používat unifikované značení „masová média“.

Prostřednictvím masových médií se co největší počet lidí dozví, kdy a kde se mohou k naší akci připojit (například přispět na veřejnou sbírku), a také získají další důležité informace, zejména kdo akci organizuje, na co budou vybrané peníze použity, proč je důležité tyto peníze získat (vybrat) a tak dále. Je třeba mít tedy na paměti, že publicitu kolem vlastní akce potřebujeme jednak proto, aby lidé věděli, KDE a KDY se bude sbírka konat, a také pro to, aby věděli, PROČ se sbírka vůbec koná. Když budeme totiž schopni lidem vysvětlit, proč je důležité, aby na sbírku přispěli, poukázat například na situaci školství v Africe atd., zvýší se také jejich ochota přispět. Nebudou už totiž přispívat na něco neznámého, ale budou mít pocit, že dávají peníze na něco, o čem již slyšeli a co je zaujalo, popřípadě je nenechává chladnými. Proto je třeba mít vždy na paměti, že prostředníka k informování co největšího počtu lidí – tedy masová média – potřebujeme a jsou pro nás důležitá.

2. Která média nás zajímají

Při organizování sbírky Postavme školu v Africe se musíme snažit co nejvíce využít média v místě, kde žijeme a kde budeme sbírku organizovat. Mnoho lidí sice sleduje televizní vysílání celoplošných televizí a čte celostátní deníky, současně ale sledují také místní informační televizní kanály, čtou místní noviny a časopisy, poslouchají místní rozhlas a podobně. Zpráva v místních médiích totiž působí na čtenáře, diváka, posluchače často adresněji a familiérněji, je mu bližší, neboť má pocit, že se jedná o události, které se přímo dotýkají komunity, města či obce, ve kterém žije a jehož je součástí. Proto jsou místní média důležitá. Dříve než začneme sbírku tedy organizovat, musíme zjistit, zda existují v našem městě či obci:

  • místní deník (například Listy Pelhřimovska, Kladenský deník a podobně)
  • místní zpravodaj (vycházející s denní, týdenní či měsíční periodicitou – například Klíč; zpravodaj Prahy 11, Vřesinské noviny a podobně)
  • místní televizní kanál
  • místní rozhlasová stanice (pro daný region či kraj – například Rádio Černá Hora, Rádio Faktor a podobně)
  • informační web města či obce zpravodajského charakteru (obsahující informace o místním dění, kulturních akcích atd.)

Z výše uvedeného výčtu bývá část místních médií zřizována a provozována úřadem místní samosprávy – Městským úřadem, Obecním úřadem, radnicí a podobně. Další mívají soukromého majitele a provozovatele, popřípadě jsou součástí většího mediálního koncernu (Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press atd.).

3. Jak na ně

Nejprve je třeba si uvědomit, že ve struktuře většiny médií existuje vysoká zeď mezi dvěma odděleními, které se podílejí na finálním obsahu těchto médií. Ač se to běžnému čtenáři či divákovi může zdát divné, neboť zpravodajská zpráva je na stránce novin umístěna hned vedle inzerátu nebo po zprávách v televizi hned následuje reklama, je třeba rozlišovat mezi oddělením redakčním a oddělením inzertním. Zatímco pracovníky redakce oslovujeme, když chceme, aby o sbírce byla uveřejněna nějaká zpráva, komentář nebo reportáž ze samotného průběhu sbírky (obsah zprávy či reportáže nemůžeme úplně ovlivnit, protože záleží na novináři, jak je napíše), inzertní oddělení oslovujeme, když chceme otisknout náš předem připravený inzerát, který máme k dispozici.

2.1 Redakce (zpravodajství) Zatímco pracovníci redakcí (tedy novináři pracující ve zpravodajských redakcích médií) většiny celostátních médií bývají nejčastěji oslovováni vydáním tiskové zprávy, která informuje o sbírce obecně, tedy „že bude zahájena v České republice…,“ popřípadě si novináři sami najdou informace o jejím konání v tiskových agenturách, v případě místních periodik je velice důležité osobní kontaktování pracovníků těchto médií. Při jednání s nimi je dobré využít „osvědčených“ argumentů, které mohou na pracovníky těchto médií zapůsobit tak, aby se rozhodli zprávu o sbírce zařadit. Zde uvádíme výčet některých z nich, jež je dobré uvést, abychom zaujali pozornost redaktorů na klíčových místech:

  • Tím, že se sbírka koná v našem městě, se obyvatelé našeho města připojují k velké kampani, která běží v celé České republice.
  • Občané našeho města či obce pomohou dětem v „exotické a vzdálené“ Africe.
  • Snažíme se o to, aby děti v Etiopii mohly chodit do školy stejně jako děti v našem městě nebo obci.
  • Loni měla sbírka velký ohlas a zajímala se o ní velká spousta lidí (pakliže je to pravda).
  • Informace o sbírce publikují i velká média (Česká televize, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a další), tak by váš list neměl zůstat pozadu.

Samozřejmě ne vždy uvedené argumenty fungují a někteří novináři se nedají přesvědčit vůbec ničím. Většinou však, když mají o věci dost informací, jsou ochotni zprávu uveřejnit.

Jak postupovat

Postup při oslovování médií může být následující:

  • Zjistíme, jaká místní média existují v místě, kde žijete (zejména z výše jmenovaných)
  • Zjistíme, kdo je jejich provozovatelem a zda mají vlastní webovou stránku s možným kontaktem na redakci. Pakliže nemají, ale je pravděpodobné, že je vydává místní úřad (například místní zpravodaj, ve kterém bývá publikováno slovo starosty atd.), dojdeme se na tento úřad zeptat, kdo má redakci listu na starosti a seženeme si na něj kontakt.
  • Napíšeme krátkou zprávu (maximálně jedna stránka), ve které vysvětlíme, o co se jedná (viz přiložená modelová zpráva), a pošleme na zjištěné kontakty v médiích. Tato zpráva musí obsahovat kontakt (nejlépe telefon) na někoho, komu mohou novináři volat a zjišťovat od něj další podrobnosti.
  • Zprávu rozešleme asi týden před zahájením akce a pakliže na to budeme mít čas, novináře ještě den až dva před začátkem obvoláme a zeptáme, se, budou-li o sbírce psát. Pakliže nebudou mít zájem, pokusíme se je přesvědčit, že je to důležité (viz výše uvedené přesvědčovací argumenty). Popřípadě zkusíme nabídnout nějaký atraktivní formát, například rozhovor s hlavním organizátorem sbírky (skautským vedoucím apod.) nebo přímý vstup ze sbírky (pro rozhlasové stanice).
  • Při samotné akci vybereme někoho, kdo se bude novinářům věnovat, bude jim moci poskytnout rozhovor, dát další informace atd.

Je třeba myslet na to, že jsme tu my pro média, která potřebujeme k co největší publicitě naší akce, nikoliv média pro nás. Tudíž buďte k novinářům shovívaví a vyjděte jim pokud možno co nejvíce vstříc.

2.2 Vlastní texty V malých lokálních tištěných médiích je někdy možné nechat otisknout také vlastní texty, které sami napíšete. Týká se to nejčastěji nejrůznějších opravdu lokálních zpravodajů či bulletinů, popřípadě i školních časopisů a dalších podobných periodik a občasníků. Na druhou stranu se asi nedá předpokládat, že by váš článek uveřejnili například v krajských novinách. Nicméně budete.li jednat s nějakým malým místním periodikem a budete-li sami chtít o akci napsat krátkou glosu či komentář, není od věci se na možnost publikování vlastních textů zeptat

2.3 Inzerce Pakliže se rozhodneme, že chceme mít v místních novinách inzerát nebo v místním rádiu rozhlasovou reklamu (spot), které by propagovaly naší sbírku, je nejdříve třeba zjistit, jestli nám ho inzertní oddělení média vůbec otiskne / odvysílá, popřípadě za kolik (v médiích je inzerce většinou jediný zdroj příjmů, proto nejsou příliš ochotna dávat inzeráty zadarmo). Nicméně pakliže se vám podaří na základě osobní, telefonické nebo emailové komunikace domluvit otištění či odvysílání inzerátu, je třeba mít tento inzerát / spot připravený a k dispozici. Člověk v tísni vám může poskytnout oficiální inzeráty a spoty, ovšem často je potřeba tyto ještě upravit podle konkrétních médií a jejich formátů. S rozhlasovými a televizními spoty většinou nebývá problém, protože formát (délka atd.) jsou většinou standardní, jinak tomu ovšem je s inzeráty v tištěných médiích. Ty se musí mnohdy upravovat na přesné rozměry, což ovšem sami udělat nezvládneme (pakliže nejsme samouci v práci s grafickými programy, zejména Adobe Photoshop) a budeme potřebovat pomoc grafika. Možnosti jsou v podstatě dvě: buď požádáme grafika, který pracuje pro list, ve kterém chcete inzerát uveřejnit, aby nám jej upravil do požadovaného rozměru nebo si seženeme nějakého grafika mezi našimi kamarády, známými, rodiči, učiteli a podobně, který to pro nás udělá.

Obecně platí, že inzerce zdarma je sice dobrá věc a může pomoci propagaci sbírky, mnohem účinnější je však přilákat k akci pozornost novinářů (z redakcí), protože čtenáři, posluchači a diváci mají obecně větší důvěru ve zprávy než v inzeráty. Tudíž pakliže pro nás bude otištění inzerátu časově a energeticky mimořádně náročné a budeme muset na přesvědčování inzertního oddělení, shánění grafika a grafickou úpravu vynaložit hodně sil, je lepší soustředit se spíše na přesvědčení novinářů, aby o akci napsali.

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 526x

Práce s článkem

0
kladných hlasů

Klíčové výrazy

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.
  Nahlásit chybu