....

Chyba na stránce: Na jakých lodích vyrazit - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/organizace/dalsi-instituce/zvoj/kapitanat-vodnich-skautu-a-skautek/jedeme-na-vodu/1126-na-jakych-lodich-vyrazit?autologin=1"

Jedeme na vodu

Vítejte na stránkách věnovaných vodáckým sportům, především kanoistice, které pro vás připravil Hlavní kapitanát vodních skautů. Informace, které zde naleznete, jsou ochutnávkou pro laiky, kteří se chtějí alespoň trochu zorientovat v tom, jak to na vodě funguje. Rozhodně nejsou vyčerpávající, pokud chcete jít do hloubky (což rozhodně doporučujeme), zúčastněte se některého z kurzů pořádaných Junákem nebo civilních kurzů (Instruktor vodní turistiky, Cvičitel vodní turistiky apod.).

Naprosté minimum je desatero bezpečnosti na vodě, protože její zajištění je na vodě na prvním místě. V dalších článcích se dozvíte např. co si vzít na sebe, s sebou nebo jak plavbu zorganizovat.

Na jakých lodích vyrazit

Výběr lodi závisí především na typu toku, na který chcete vyrazit. Divoká voda vyžaduje jiné lodě než klidná. Hodně také záleží, zda máte k dispozici nějaké vlastní lodě, nebo využíváte služeb půjčoven. Tam většinou není moc na výběr a musíte se spokojit s tím, co je zrovna k dispozici.

Dnes jsou nejrozšířenější plastové lodě, které toho vydrží hodně, ale rozhodně ne všechno. Při poškození pak bývá oprava na místě a leckdy i později nemožná nebo komplikovaná. Zároveň je jejich hmotnost podstatně vyšší než u laminátových lodí, což se projeví např. při přenášení jezů. Je také potřeba brát v úvahu fakt, že plastové lodě samy od sebe neplavou, a proto je nutné jejich zajištění proti potopení. Máme různé možnosti:

  • vzduchové komory ve špičkách (ale pozor – i nejmenší netěsností se do nich dostane voda)
  • vyplnění (vystříkání) špiček samotuhnoucí pěnou
  • vyplnění špiček nafukovadly (speciální vaky, matrace, míče, duše, atd.) nebo polystyrenem – musí mít výtlak větší, než je hmotnost lodě a být upevněny tak, aby při zvrhnutí neuplavaly

Vybavení lodi

Ať už máte loď vlastní nebo půjčenou, je vhodné vzít s sebou ještě pár užitečných věcí.

  • koňadra (šňůra asi 3× delší než loď – výborně se hodí klasická prádelní, jeden konec přivážeme na příď lodi a druhý na záď) – přivážeme s ní loď při zastávce, můžeme díky ní lépe manipulovat s lodí a např. přetáhnout jez, který nemůžeme sjet, ale samotná loď tam může)
  • vylejvačka (např. odříznutá plastová lahev, přivázaná k lodi) – hodí se po projetí peřejemi nebo sjetí jezu, když máme v lodi větší množství vody
  • houba (opět přivázaná k lodi) – pomůže s menším množstvím vody nebo na konci s umytím lodi

Kanoe

Nejčastější volbou začínajících vodáků jsou kanoe. Lze je dělit na:

  • Otevřené – většinou starší typy, vhodné pro „jezerní" turistiku a nenáročné toky. Jsou pohodlné, s velkým výtlakem, stabilní, hodně uvezou.
  • Polokryté – obě špičky i luby jsou kryté, většinou uzpůsobené k upevnění krytu na celou palubu. I ony jsou prostorné a stabilní. Vzhledem k jejich tvaru použitelné do WW2, s krytem i obtížnější WW 3+
  • Celokryté – mají palubu ze stejného materiálu jako dno, pouze slabší. Jsou určeny pro sjezd, slalom a náročnou vodní turistiku. Neposkytují pohodlí a možnost uložení větší bagáže (zvláště vysloveně slalomové typy), proto nejsou vhodné pro delší klidnou vodu.

Sezení – otevřené a polokryté lodě mají sedačky, v celokrytých se většinou klečí, čímž se dosahuje lepší stability a ovladatelnosti lodi v náročném terénu. Hodí se proto klekačky z měkkého materiálu (např. molitan) upevněné k lodi a popruhy, kterými zafixujeme kolena. Nepostradatelná je pak i špricdeka (špricka) z pogumované textilie nebo neoprenu, která zabraňuje vniknutí vody do lodi. Bývá opatřena vytrhávacím poutkem, které poslouží v případě opuštění lodi.

Kajak

U nás nejčastěji potkáme jednomístné. Je to rychlá a obratná loď. V kajaku se sedí s nohama nataženýma před sebe. Kajak je vhodný pro zkušenější jezdce, protože vyžaduje vyšší míru samostatnosti.

Pramice

Pramice jsou českým specifikem. Dobrá stabilita, ovladatelnost i rychlost je předurčují k výcviku kolektivu. Specificky skautským typem jsou pramice P550, které jsou uzpůsobeny i k plachtění. Jsou oblejší, zlepšila se tak ovladatelnost.

Nafukovací plavidla

Dnes je jich dostupná velká škála. Dvě věci mají společné. Jsou vícekomorové (při proražení jedné udrží ostatní člun nad vodou) a vícevrstvé (vnější chrání před škodlivými vlivy – poškození a podobně, střední jsou nosné, vnitřní zajišťují vzduchotěsnost). Při správném nahuštění jsou dostatečně tuhé. Výhodou je většinou samovylévací systém, díky kterému jsou použitelné i na náročnější vodě. Nejznámější jsou asi pálavy a rafty.

Pádla

Kanoistické – skládá se z hlavice (h), dříku – žerdi (d), listu (l), žebra – stopky, řapíku (ž) a kování (k). Délku volíme tak, aby hlavice sahala pod bradu, maximálně k očím. Na divokou vodu je vhodnější pádlo kratší.

Kajakářské – Je dvoulisté, listy jsou mírně prohnuté a natočeny proti sobě o 650 – 900. Správná délka je asi do hrsti zdvižené paže, na divokou vodu kratší. Pádlo držíme v jedné ruce pevně, v druhé se protáčí. Podle toho máme pádlo pravé a levé. A jak je poznáme? Jednoduše: k nohám postavíme list pádla záběrovou (dutou) plochou k sobě. Na kterou stranu se nahoře pádlo ohýbá, je buď pravé či levé.

Doprava lodí

Pokud nevyužijeme služeb vodácké půjčovny, čeká nás doprava lodí na start i z cíle naší plavby. Doprava vlakem se dnes využívá jen zřídka, neboť podmínky se komplikují, ne do každé stanice lze loď poslat a leckdy by to pak znamenalo ještě úmornou cestu k řece. Menší množství lodí můžeme dopravit na střeše auta, častěji ale využijeme vlek.

Způsobů navazováni je několik. Nejjednodušší je vázáni „na fest" kdy loď popruhy či gumovými upínači (gumicuky) přitáhneme pevně ke konstrukci nejlépe podloženou molitanem apod. Nejvíce se osvědčilo a k lodím nejšetrnější je podvěšování. Loď je možno podvěsit i na popruhu, lepší je ale mít podvěsy zhotovené z příhodného materiálu (kůže, hnací pásy) na jedné straně s hákem, odpovídajícím trubce vleku a na druhé straně s okem, jimž je provlečen řemínek. Tím je možno regulovat délku podvěsu, hákem snadno zahákneme za trubku. Loď pak stáhneme upínákem k dolní trubce. Není snadné sehnat dobrý upínák. Musí být sice pružný, ale dost tuhý, příliš měkkým nelze loď spolehlivě upnout. Problém činí často nekvalitní háky gumicuků.

Na delší vzdálenosti je dobré lodi zajistit ještě „předozadním úvazem“, popruhem či lankem, upevněném na chytu lodi a na druhé straně na trubce vleku – zajišťuje, že se loď při transportu nemůže pohybovat dopředu ani dozadu, nadto při uvolněni či přetrženi podvěsu podrží loď.

A samozřejmě: při každé zastávce kontrolujeme uvázání!


zpracováno s využitím materiálů Námořní akademie

logo

Práce s článkem

0
kladných hlasů

Klíčové výrazy

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.
  Nahlásit chybu