....

Chyba na stránce: Potřebujeme Kodex jednání dospělých? - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/stredisko/lide/vychovny-zpravodaj/4963-potrebujeme-kodex?autologin=1"

VÝCHOVNÝ ZPRAVODAJ

 

Vítejte na stránkách pro výchovné zpravodaje!

Potřebujeme Kodex jednání dospělých?

Když někdo řekne sprosté slovo, tak ten, co ho slyší, má právo dát mu facku … Umrlčí jáma – jáma v lese, kam dítě musí jít, když se rozpláče třeba při stýskání … Letečák - za neuklizený stan vyhážu všechny věci ven bez ohledu na soukromí a počasí … Když někdo moc zlobí, natřeme ho barvou, jede takto domů a rodič si ho takhle musí převzít …

Asi každý čtenář by chtěl věřit, že výše popsané jsou smyšlené příběhy. Bohužel jsou posbírané v našich oddílech. Pro mne osobně jsou odpovědí na to, zda se v organizaci potřebujeme věnovat tématu psychického bezpečí a budování bezpečné atmosféry v oddílech. Ty příběhy jistě nejsou standardem a častým jevem, ale to by nás myslím nemělo uklidnit a máme směřovat k tomu, abychom je z našich oddílů vymýtili.

Hlavním  vstupem do diskuse o ochraně a bezpečí v oddílech se stal návrh Kodexu jednání dospělých a vzbudil různorodé reakce. Ať už patříte k jeho odpůrcům, nebo příznivcům, mou snahou v tomto článku je zodpovědět na otázky, které se kolem kodexu objevují.

Proč právě kodex

Prvním impulsem k řešení problematiky ochrany dětí byly před několika lety  ojedinělé, ale o to závažnější kauzy, které se týkaly sexuálního zneužívání ze strany vedoucích. Ústředním tématem se i proto stala  prevence těchto jevů v oddílech. Vznikla pracovní skupina sestavená ze skautských odborníků z řad právníků, psychologů, sociálních pracovníků a lékařů. Z jejich práce záhy vyplynulo, že dokázat se vypořádat s tématy nejzávažnějšími znamená zabývat se širšími kontexty – šikanou, nevhodnými tresty či rituály, autoritářským chováním vedoucích apod. Inspirována v zahraničí navrhla pracovní skupina vytvoření tzv. Safecard – praktické karty, která stručně popíše hranice chování, kterých se v běžných situacích při vedení oddílů držet. Už první návrhy karet ale ukázaly, že nám pro ně chybí sdílený základ – východiska, na kterých lze vymezování konkrétních hranic stavět vhodně a pochopitelně. Pokud jsme tedy chtěli pojmenovat téma alkoholu na skautských akcích, nebo respekt vůči soukromí kluků a holek, potřebovali jsme umět odpovědět na otázku „Proč právě takto.“. Tak vznikla myšlenka kodexu – souboru obecných principů a východisek pro žádoucí jednání. Výsledkem cca dvouleté práce je dokument předkládaný v předsněmové diskusi. Vznikl na základě odborných vstupů členů a členek skupiny, konzultací s externími konzultanty (např. Linka bezpečí), zkušeností zahraničních skautských asociací, zkušeností posbíraných v našich oddílech a zpětné vazby od činovníků a činovnic na tematických programech. Předpokládáme, že kodex ústřední orgány po proběhlé diskusi a nasměrování tématu na valném sněmu dopracují a schválí. Následně začnou vznikat další podpůrné nástroje určené pro různé skupiny mladších i starších činovníků a plánujeme se vrátit i k myšlence výše uvedených Safecards.

O kodexu z různých pohledů

V dosavadních diskusích o tématu bezpečí dětí a kodexu se opakovaně objevují některé otázky či argumenty, které stojí za to si vysvětlit.

Kodex nepřináší nic nového, vše už máme ve slibu a zákonu

Kodex se se slibem a zákonem jistě překrývá. Přesto se na mnohých diskusích s činovníky a činovnicemi ukazuje, že na základě slibu a zákona je nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, jaké důsledky může provázet nevhodné a často také nevědomé jednání vůči holkám a klukům. Kodex rozvíjí slib a zákon v určitém tématu a v jazyce určeném dospělým vychovatelům. Pomáhá jim klást si vhodné otázky a učit se o možných dopadech svého jednání vědomě přemýšlet. Přemýšlet o nich navíc mohou nejen sami za sebe, ale také v dialogu s celou oddílovou nebo střediskovou radou a hledat tak společné nastavení. Dost možná Kodex jednání dospělých nepotřebují zkušení vychovatelé a lidé nadaní pedagogickým talentem. Jiným, méně zkušeným, může ale pomoci v hledání vhodného přístupu a dosavadní zpětné vazby to vesměs ukazují. První dojmy jsou zpravidla ve smyslu věty „s tím se nedá nesouhlasit, to je přece jasný“. Když ale promítneme obsah kodexu do oddílové praxe, začneme se bavit třeba o tom, co fakticky znamená respekt vůči soukromí kluků a holek a jak se to dotýká kontroly úklidu ve stanech nebo čtení táborové pošty, ony obecné principy, s kterými se nedá nesouhlasit, se mnohdy začínají otřásat v základech a přichází efekt „Aha, takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel.“. 

Kodex a jeho vymahatelnost

I autoři a autorky kodexu si kladli otázku, zda a jak nastavovat vymahatelnost kodexu. Po mnohých diskusích mj. s právníky a legislativci Junáka – českého skauta jsme dospěli k tomu, že kodex nelze nastavit jako vymahatelný a to ze dvou hlavních důvodů:

  • Existuje nebezpečí, že pokud Junák – český skaut nastaví pro určitou činnost vnitřní pravidla, bude v případě problému dovozována odpovědnost i tehdy, kdy by bez nich nebyla. To proto, že podle soudní praxe (civilní i trestní právo) se zjišťuje, zda škůdce/pachatel porušil obvyklá - přiměřená pravidla. Pokud však porušil vnitřní explicitně stanovená pravidla, pak bývá odpovědnost dovozena bez ohledu na to, co je či není "přiměřené". Předpis Junáka – českého skauta by takovým vnitřním pravidlem bezpochyby byl. V případě zneužívání a jiného závažného chování jistě není sporu o tom, že i vnitřní pravidla mají být přísná a jednoznačně mají vést k postihu. Taková vnitřní pravidla pro zjevné excesy již nyní máme v podobě Disciplinárního řádu. V případě “méně závažného” nevhodného jednání (např. používání nevhodných trestů ap.), což je mnohem širší škála a počet případů, se však pohybujeme v hraniční zóně. V těchto méně jednoznačných situacích není na místě zavádět tvrdou sankci, ale spíše poskytnout vodítko pro hledání té hranice.
  • Domníváme se, že nastavovat tvrdá pravidla a sankce ošetření tématu bezpečného prostředí v oddílech příliš nepomůže, a naopak může vést spíše k odmítavé reakci části cílové skupiny. Vhodnější cestou je postupně učit naše činovníky a činovnice téma zvědomovat, učit se o těchto možných dopadech svého konání přemýšlet a zvyšovat citlivost vůči němu.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že nikdo nebude vedoucí kontrolovat, zda kodex dodržují. Naší snahou je tímto a do budoucna návaznými nástroji umožňovat a otevírat diskusi v oddílech, střediscích i jinde o tématu bezpečí dětí. 

V některých argumentacích zaznívá názor, že pojmenování dokumentu jako „kodex“ je nežádoucí, protože v obecném slova smyslu jsou kodexy právě vymahatelnými a závaznými dokumenty. Jsme otevřeni hledání jiného vhodného pojmenování dokumentu, ve skupině nyní přemýšlíme o alternativách a jako vhodná se nám zatím jeví "Dohoda o jednání dospělých".  S případnými úpravami vyčkáme na závěry valného sněmu. 

Kodex zásadně ochudí naši činnost – budeme řešit jen bezpečnost a nebudeme nabízet výzvy potřebné k rozvoji kluků a holek

Uvědomujeme si toto riziko jako možný nežádoucí efekt řešení problematiky bezpečné atmosféry v oddílech, ale pouze v případě, že dojde k nepochopení a nevhodnému uchopení tématu. Naším cílem není vymýtit z našich oddílů přiměřené výzvy, které holky a kluci potřebují k vlastnímu rozvoji a na kterých je v mnohém skautská výchova založena. Cestou ke správnému pochopení zajištění bezpečné atmosféry v oddílech je diskuse a dialog, jejímž základem může být právě kodex. Už tu zaznělo, že na mnohá témata řešená v kodexu neexistuje jasná odpověď a vždy je nutné se na věc koukat v kontextech konkrétní řešené situace. Tedy např. nelze paušálně určit, kdy je ten který program vhodný či naopak, kdy je žádoucí respektovat pravidlo na soukromí a kdy je to už na škodu apod. Jedině kontinuální diskuse na všech úrovních organizace nám může pomoci učit se zvědomovat téma ochrany a bezpečí kluků a holek a klást si ty správné otázky – Jak tohle mé jednání může působit na tyhle kluky nebo holky a je to věc, která jim prospěje? 

Jak nám kodex může pomoct

Mnohé z toho už zaznělo na řádcích výše, ale pojďme si to shrnout.

  • Existence kodexu a jeho přítomnost např. ve vzdělávání činovnic a činovníků nám všem říká, že zajištění bezpečné atmosféry potřebné pro rozvoj kluků a holek v oddílech je naší prvořadou zodpovědností.
  • Diskuse o kodexu a o tom, jak se jeho jednotlivé části ne/promítají do činnosti našeho oddílu, může být prostředkem k tomu, abychom si svou zodpovědnost a konkrétní kroky začali uvědomovat a mohli je lépe uchopit.
  • Kodex může být nástrojem, skrze který říkáme dospělým nováčkům, jaké jednání od nich očekáváme, a nástrojem, který je pro ně vodítkem v začátcích.
  • Svou roli může kodex sehrát v komunikaci s rodiči. I zde může být důležitým vyjádřením toho, že téma bezpečné atmosféry vědomě řešíme a uvědomujeme si svou zodpovědnost.
  • Kodex má fungovat jako základní východisko pro tvorbu dalších případných nástrojů, ať už to budou zmiňované safecards s doporučením konkrétních postupů v konkrétních situacích běžné oddílové praxe, tématické vzdělávací programy, nebo třeba nástroje pro holky a kluky, které i jim budou přibližovat prostředí, které je pro jejich rozvoj zdravé a které signály by už naopak neměli ani oni přehlížet a měli by se vůči nim vhodně vymezit.

======

Trest zvaný poprava. Skautka je seznámena s tím, že jí čeká poprava, musí přijít na nástup v plavkách, všichni ostatní jsou v krojích, vládne mrazivá nálada. Popravovaná si stoupne zády k vedení a ti jí zezadu polijí vodou a ustřihnou pramen vlasů … Na táboře by měl mít každý stále nějaké zaměstnání. Pokud tě vedoucí chytne s rukama v kapsách, musíš si kapsy na kalhotech zašít, a to deseti černými a deseti bílými stehy … Účastníci ve skautském věku stojí v kruhu, jeden je uprostřed. Vedoucí dává zadání - Tak teď spolu vymyslíme trest pro Frantu za to, že se neúčastnil hry, kterou jsme teď měli.

V závěru ještě několik příkladů z oddílové praxe a mohli bychom bohužel pokračovat. Někdy se dějí v dobré víře, že oddíl zachovává starou tradici, kterou už mnozí prošli. Někdy je trest považován za řešení pro neukázněné členy oddílu, kteří by si buď zasloužili jiný pedagogický přístup, nebo by nemuseli v oddíle být. Jako výchovná organizace chceme rozumět nejen metodice skautské výchovy, ale také těmto kontextům, ve kterých se můžeme snadno ocitnout. Chceme jim věnovat pozornost, přemýšlet o nich, porozumět jim, abychom dobře zvládali roli skautských dospělých průvodců. Cesta, která k tomu povede, může být v různých oddílech různá - někde ji velmi dobře zvládne zkušený vedoucí nebo výchovný zpravodaj. Někde ale dobrá zkušenost chybí a kodex může být vodítkem, jak s tématem pracovat. V každém případě bychom se k tématu bezpečné atmosféry v oddílech měli opakovaně vracet a neopomíjet ji.

Bára Tichavová - Rozárka, místostarostka a zpravodajka VRJ pro program 

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 1784x

Práce s článkem

7
kladných hlasů

Klíčové výrazy

Diskuse o článku

40 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace:

  Nahlásit chybu