....

Chyba na stránce: Zážitky loňských účastníků Táborů BSA aneb nepropásni to! - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/zpravodajstvi/4338-zazitky-lonskych-ucastniku-taboru-bsa-aneb-nepropasni-to?tl=comments&autologin=1"

Zážitky loňských účastníků Táborů BSA aneb nepropásni to!

Zážitky loňských účastníků Táborů BSA aneb nepropásni to!

V létě 2018 zažilo USA, tamní skauting a kulturu pár našich roverů a rangers. O to nejzajímavější se s tebou teď chtějí podělit! Čti, zjisti si více o téhle skvělé možnosti, jak se na ni do 24. 1. 2019 přihlásit a nepromeškej svoji šanci, čas kvapí!

Pro každého, kdo stráví léto na amerických skautských táborech a na cestách po USA je tenhle zážitek něčím trochu jiným, všichni se ale shodují, že na tyhle prázdniny nezapomenou. Zažij to taky, přihlásit se můžeš jen do 24. 1. je to snadné!

Matyáš 20 let, stát New York:
"Nebojte se toho. Nečekají se od vás žádný zázraky, navíc celý první týden je „staff week" - týden kdy na táboře ještě nejsou děti, všechno se připravuje, staví se stany, připravují se pracoviště a chystá se program. Máte prostě čas se trochu rozmluvit, zjistit co přesně budete učit a jak to na táboře funguje.
Celý týden v ten samý čas budete učit odborku, procházet s dětmi všechny požadavky a pomáhat jim při jejich plnění. Dostanete učebnici, kde je všechno krok za krokem popsaný a můžete jet pěkně podle toho, vždy o kapitolu napřed jako učitelé na střední :).
Taky jsem měl na starost připravovat dřevo na slavnostní ohně, jinak jsem si mohl dělat vlastně docela cokoliv. Budete mít určitě čas si zkusit i něco z typicky amerických věcí. Za léto jsem se naučil střílet z brokovnice a z pušky, obstojně jezdit na koni a vyzkoušel jsem si i plachtění. Nuda tam fakt nehrozí.
Je to super možnost podívat se do USA, udělat si tam známé a kamarády. Po táboře jsem chvíli zůstal u jednoho z vedoucích, kousek od NYC a bylo super tam zůstat chvíli po táboře. Rád bych se tam někdy vrátil."
 
Adriana 20 let, stát Michigan:
"Pracovala jsem 7 týdnů jako instruktor v "Outdoor Skills". Vzbudila jsem se v 8 hodin, v 8:15 jsme měli nástup a od 9 do 12 jsem učila "odborky" (sporty, orienťák, uzlování, atletika, indiánské učení) + jednou týdně jsem pomáhala na Citizenship in the World a mluvila jsem o České republice. Po obědě od 13 do 17:30 jsme opět učili a poté šli na večeři. Každý den po večeři probíhal další program, každý den jiný, někdy jsme měli filmovou noc, jindy potápění v jezeře nebo třeba noční výlet. V týdnu máte navíc 36 hod. volna. Většinou jsme jeli do města na jídlo, do parku, kina, hrát bowling nebo na pláž.
Už během tábora se mi podařilo navštívit pár míst v Michiganu (Huronské jezero, Mackinaw Island,...) a také jsem měla možnost jet do zábavního parku do Ohia (stihnete procestovat maximálně část státu, ve kterém jste, takže jestli se chcete podívat i někam jinam, nechte si dostatek času na cestování po táboře). Po konci tábora za mnou přiletěla kamarádka z Čech a ještě jsme společně navštívily NYC a Washington D. C..
Angličtina není problém, Američani jsou nadšení, když se alespoň snažíte s nimi mluvit a chyby je vůbec nezajímají, po pár dnech už budete mluvit bez problémů a po pár týdnech budete mluvit anglicky líp než česky, protože češtinu začnete zapomínat.
Za všechno dohromady dala asi 25 tisíc, na druhou stranu si dost vyděláte, takže bych se nebála, že po konci tábora budete v mínusu. Být instruktorem na táboře všem maximálně doporučuji, získáte hrozně moc cenných
zkušeností, naučíte se mluvit skvěle anglicky, najdete si nové kamarády a budete mít spoustu úžasných vzpomínek. Byl to ten nejlepší zážitek v životě!"
 
Šimon 21 let, stát Missouri:
"Skauti v USA mají naprosto odlišné tábory od našich. Chatky některých kluků mi připadali, jakoby si tam
přestěhovali celý obyvák. V 90% tam měli televizi, PlayStation, pohovku/křesla, a jelikož tam bylo hodně horko, na každém kroku byly větráky. V jedné chatce dokonce měli lednici. Při vyprávění o našich táborech měli kluci bradu až na zemi a chtěli by si to taky vyzkoušet.
Naším úkolem bylo zajistit, aby se děti bavily a cítily dobře, splnily odborky a při tom se něco naučily, v pořádku dojely domů a chtěli se vrátit i další rok. O volných dnech jsme jezdili do měst na lepší jídlo, nakoupit zásoby, užít si trochu srandy a posílit přátelství.
Zkušenost č. 1 je pro mě jednoznačně jazyk. Také jsem teď více otevřený novým lidem a kulturám. Co se týče skautského programu v USA, tak jsem si vyzkoušel například sailing, vodní lyžování, střelbu z brokovnice na „asfaltové holuby". Nejpřínosnější pro mě byl doprovodný program na téma indiánského kmene. Před přijetím do kmene, musí každý projít poměrně dlouhým přijímacím rituálem, který mi dal dostatek prostoru se opět zamyslet nejen nad sebou samým, ale také nad mým okolím. 
Jak tyto zkušenosti využiji v budoucnu? Pokusím se zavést v mém středisku více zážitkových činností, které jsem neměl možnost vyzkoušet u nás a také se pokusím transformovat a aplikovat u nás krásné tradice a rituály.A návrat domu? Upřímně, nevěděl jsem, jestli chci domů nebo jestli chci zůstat. :)"
 
Ondřej 20 let, stát Pensylvánie:
"Někdy minulý rok jsem na Facebookové stránce Zahraničního odboru Junáka našel článek o možnosti výjezdu na tábor do USA. Žádné plány na další prázdniny jsem v hlavě neměl, a tak bylo rozhodnuto, začal boj s formuláři. Tohle byla pro mě asi nejtěžší část celého programu. Ale dostal jsem se až k vízovému pohovoru, víza jsem dostal (nakonec to nebylo vůbec tak strašné, jak jsem čekal), letenky koupil a už nebylo cesty zpátky. Zkouškové jsem ukončil o 3 týdny dříve než normálně a odletěl jsem do Ameriky. A tak jsem zažil nejúžasnější prázdniny mého života.
Tábor se konal u úžasného Burnt Hope Lake. Jestli mi někdy v životě scházely dravé želvy, medvědi, mývalové a spousta další havěti, tak po téhle zkušenosti jsem si jich užil až až. Pár set hektarů divočiny, kde lidská noha jen tak nevkročí, to jsem asi hledal.
Byl jsem zaměstnaný jako High Adventure counselor (většinou jsou skauti ze zahraničí ve Scoutcraftu, ale v High Adventure jim chyběli lidi), takže jsem měl na starosti převážně starší skauty, které jsem dopoledne učil odborku horolezectví a odpoledne jsem jistil skauty na lezecké stěně, nebo jsem pomáhal na zip-line. Taky jsem vypomáhal s jejich Outback programem, každý týden jsem odjížděl z tábora na výlet na kánoích, na vodní lyže nebo dělat podobné věci.
Vedoucí na táboře mě přesvědčili o tom, že domov je všude, kde jsou dobří lidi a i když naše evropské a americké skauty dělí oceán, jsou stejně dobře divní, šílení a v pohodě jako my. Určitě jsem je neviděl naposled."
 
Markéta Byrtusová - koordinátorka mezinárodní spolupráce, international@skaut.cz
 
 
logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 653x

Práce s článkem

0
kladných hlasů

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace:

  Nahlásit chybu