Podrobný materiál předsněmové diskuze 2026/2027 před Valným sněmem 2027 k tématu "Pravidelné jmenování starosty".
Úvod
XVII. valný sněm Junáka – českého skauta v Olomouci přijal následující usnesení (XVII. VSJ/11): “Valný sněm ukládá Náčelnictvu, aby do předsněmové diskuze předložilo příštímu řádnému Valnému sněmu Junáka – českého skauta možné přístupy, jak ve vnitřním právu zakotvit pravidelné jmenování starosty.”
K naplnění tohoto usnesení Náčelnictvo v červnu 2024 ustanovilo pracovní skupinu pod vedením bratra Ladislava Pelcla – Bilba. Pracovní skupina se zabývala otázkou, jakým způsobem by mohla být do budoucna jmenována starostka či starosta Junáka – českého skauta (v dalším textu používáme podobně jako Stanovy název funkce jen v mužském rodě). Cílem bylo zmapovat možné varianty, jejich parametry a dopady, zhodnotit jejich výhody a nevýhody. Základní východiska k tomu čerpala pracovní skupina jak z hodnotících materiálů posledního výběrového řízení na starostu, tak i z praxe a zkušeností jiných (nejen skautských) organizací.
Pracovní skupina v materiálu představuje různé varianty a jejich parametry, včetně výhod, nevýhod a způsobu legislativního zakotvení. Ve zvláštní kapitole podrobněji popisuje, proč a jak v uvedených variantách volila některé z parametrů.
Jak na předsněmovou diskuzi
V předsněmové diskusi bychom rádi dali příležitost všem organizačním jednotkám, aby nám mohly poskytnout zpětnou vazbu k předloženým variantám a také vyjádřit své postoje k tématu.
Seznamte se individuálně s celým tímto materiálem a popsanými variantami ustavování starosty. Případně se v rámci přípravy sněmu domluvte na tom, že budou téma a jeho jednotlivé varianty alespoň stručně představeny delegátstvu přímo na sněmu jednotky.
Vyhraďte si na sněmu čas k diskuzi, případně také čas na základní představení možných variant.
🕗 Přibližně 5 až 10 minut představení variant, dále 30 až 40 minut na diskuzi.
S průběhem diskuze na sněmu a také poskytnutím zpětné vazby či vyjádřením konkrétního názoru na jednotlivé varianty, vám může pomoci připravený online formulář
, který je možné jménem jednotky vyplnit (jedenkrát za jednotku, může vás provázet diskusí na sněmu). Vyplnit jej mohou všechna střediska i VOJ, bez ohledu na to zda mají či nemají přímé zastoupení svým delegátem na Valném sněmu.
Získané výstupy využije pracovní skupina a Náčelnictvo k doladění návrhů usnesení, které budou předloženy Valnému sněmu.
Pohled jednotky a podněty k variantám prosím zaznamenejte nejpozději 31. 1. 2027 do online formuláře📝
Kterákoliv organizační jednotka může také přijmout usnesení 🗳️, kterým svůj postoj vyjádří veřejně (text usnesení je nutné následně zadat ke svému sněmu do skautISu),
ať už jen jako podnět pro Valný sněm: “Sněm střediska XYZ shledává jako nejvhodnější pro jmenování starosty variantu X)”
či jako usnesení předkládající návrh nadřízenému sněmu: “Sněm střediska XYZ navrhuje krajskému sněmu kraje ABC přijmout usnesení na podporu varianty X) jmenování starosty.”
Pravidelné jmenování starosty
Dále v tomto materiálu k tématu předsněmové diskuze popisujeme 3 možné varianty řešení a jejich parametry, včetně výhod, nevýhod a způsobu legislativního zakotvení. K tomu pro informaci přidáváme i variantu, kterou jsme podrobně analyzovali, ale nedoporučujeme ji přijímat a není tedy vhodná k další diskuzi. Než se pustíme do popisu variant možné změny, připomeneme ze Stanov vyplývající současné nastavení pravomocí ústředních orgánů a historii ustavování starosty.
Rozložení pravomocí a dosavadní výběr starosty
Současné rozložení pravomocí ústředních orgánů bylo nastaveno přijetím Stanov na X. Valném sněmu Junáka ve Vsetíně v roce 2001; vymezují orgány takto:
Náčelnictvo je strategickým orgánem (složeným z dobrovolníků), je odpovědné mj. za jmenování starosty (a uděluje souhlas se jmenováním členů Výkonné rady), schvalování rozpočtu a zpráv o hospodaření, úkoluje starostu v čele Výkonné rady (hlava 10, čl. 118).
Výkonná rada je výkonným orgánem, jednající jménem organizace (hlava 11); její působnost vykonává starosta nebo ti, které starosta pověří (zejména zpravodajové Výkonné rady).
Za tu dobu proběhlo jmenování starosty třikrát (v roce 2002 br. František Šmajcl - Riki, v letech 2007 a 2018 br. Josef Výprachtický - José). V prvním a posledním z těchto jmenování k tomu došlo na základě výběrového řízení, v prostředním případě na návrh dosavadního starosty.
Na XVII. valný sněm v Olomouci byly z několika krajů předloženy návrhy usnesení, ze kterých vyplývalo přesvědčení předkladatelů o tom, že by pro organizaci bylo vhodnější obsazování pozice starosty provádět v pravidelných intervalech.
Jmenování starosty upravuje čl. 133 Stanov: “Starostu jmenuje Náčelnictvo, které jej nemůže odvolat; může pouze jmenovat starostu nového.”
Do předsněmové diskuze předkládáme 3 varianty. Varianty se liší svými parametry: forma výběru, pravidelnost a tím kdo výběr provádí. Variantu s přímou volbou starosty jsme považovali za užitečné vysvětlit a rozpracovat, ale nedoporučujeme její přijetí, důvody jsou uvedené v jejím popisu.
Výběr starosty provádí:
Varianta 1) Náčelnictvo, nepravidelně, bez předepsané formy - stávající stav;
Varianta 2) Náčelnictvo, pravidelně, bez předepsané formy;
Pouze informativní varianta Valný sněm, pravidelně, přímou volbou.
Varianty počítají i s možností nestandardního vstupu Náčelnictva při řešení nepredikovatelných mimořádných situací. Z takového postupu by se Náčelnictva zodpovídala na následujícím Valnému sněmu.
pravidelnost
forma výběru
kdo vybírá
varianta 1)
není stanoveno
není stanoveno
Náčelnictvo
varianta 2)
6 let
není stanoveno
Náčelnictvo
varianta 3)
6 let
výběrové řízen
Náčelnictvo
pouze informativní varianta - neurčená k projednávání
6 let
přímá volba
Například: Valný sněm
Popis možných variant
Varianty jsou seřazeny podle toho, jak moc mění současný stav nebo současná východiska.
📑 Popis:
Současný stav je ukotven ve Stanovách Junáka - českého skauta (čl. 133). Slouží jako zrcadlo pro posouzení přínosů a rizik případných změn.
🔮 Parametry:
Změna starosty probíhá na základě rozhodnutí Náčelnictva.
Není pevně stanovená délka období, kdy má Náčelnictvo starostu vybírat a následně do funkce jmenovat, ani forma výběru.
Požadavky na kandidáty a termín výběru se stanoví ad hoc.
➕ Výhody:
Konzervativně stabilní model - může být založen na dlouhodobé spolupráci Náčelnictva a starosty s průběžným laděním jejích parametrů (například způsob řízení, forma kontraktu nebo vzájemné komunikace).
Zachování úplné autonomie Náčelnictva při jmenování starosty - přináší svobodu řešit obsazení pozice starosty flexibilně, způsobem odpovídajícím aktuální situaci a potřebám organizace.
Menší organizační i finanční náročnost.
➖ Nevýhody:
Nedostatečně posiluje kulturu otevřené organizace, která je pro organizaci našeho typu žádoucí.
Případní zájemci nemají možnost se na roli připravovat.
Nemožnost změnu plánovat a připravovat se na ni.
✒️ Přístupy legislativního zakotvení:
Tato varianta odpovídá současnému znění Stanov a nevyžaduje žádnou změnu vnitřního práva.
Sněm může přijmout například následující usnesení:
“Valný sněm diskutoval i jiné možnosti způsobu jmenování starosty a shledává současný stav za vyhovující.”
📑 Popis:
Starostu vybírá Náčelnictvo pravidelně, v šestiletém cyklu, forma výběru není pevně určena.
🔮 Parametry:
Náčelnictvo jmenování provádí po 6 letech (více informací k parametrům viz samostatná kapitola). Náčelnictvo má možnost výjimečně postup upravit (zkrátit/prodloužit lhůtu, jmenovat dříve apod.), zodpovídá se pak Valnému sněmu.
Nové Náčelnictvo provede proces v druhém roce svého funkčního období. Výběr probíhá tak, aby nový starosta nastoupil přibližně rok před Valným sněmem.
Není pevně stanovena forma či proces výběru, tj. nemusí jít o výběrové řízení.
➕ Výhody:
Posiluje kulturu otevřené organizace.
Větší předvídatelnost a transparentnost procesu změny na pozici starosty.
Zachování autonomie Náčelnictva při jmenování starosty, dává možnost strategicky řídit změnu na pozici starosty.
Umožňuje Náčelnictvu při jmenování starosty zvolit formu odpovídající aktuální situaci a potřebám organizace (například přímé oslovení kandidáta, nástupnictví).
➖ Nevýhody:
Nepredikovatelná organizační a časová náročnost, i kvůli riziku nevhodně zvolené formy výběru.
Riziko zpomalení práce kanceláře ústředí Junáka a Výkonné rady v rozvojových a nových projektech, složitější udržení zaměstnanců v letech kolem výběru.
Riziko vyšších obav zaměstnanců a Výkonné rady z dopadů změny na pozici starosty, pravděpodobně nastane častěji než při variantě 1).
✒️ Přístupy legislativního zakotvení:
Bude-li chtít Valný sněm zvolit tuto variantu, může přijmout například následující usnesení:
“Valný sněm považuje za žádoucí jmenovat starostu pravidelně, a to přibližně po šesti letech. Valný sněm ukládá Náčelnictvu zakotvit pravidla pro pravidelné jmenování starosty v řádu.”
Valný sněm může dalším usnesením Náčelnictvu uložit uspořádání výběru starosty do určité doby.
📑 Popis:
Starostu vybírá Náčelnictvo na základě určené formy - výběrového řízení, pravidelně - v šestiletém cyklu.
🔮 Parametry:
Jmenování probíhá na základě výběrového řízení.
Náčelnictvo jmenování provádí po 6 letech (více informací k parametrům viz samostatná kapitola). Náčelnictvo má možnost výjimečně postup upravit (zkrátit/prodloužit lhůtu, jmenovat dříve apod.), zodpovídá se pak Valnému sněmu.
Nové Náčelnictvo provede proces v druhém roce svého funkčního období. Výběr probíhá tak, aby nový starosta nastoupil přibližně rok před Valným sněmem.
Na základě minulých zkušeností víme, že proces výběru trvá přibližně 6–12 měsíců, z toho samotné výběrové řízení 3–6 měsíců.
➕ Výhody:
Posiluje kulturu otevřené organizace.
Větší předvídatelnost a transparentnost procesu změny na pozici starosty.
Zachování autonomie Náčelnictva při jmenování starosty, dává možnost strategicky řídit změnu na pozici starosty.
➖ Nevýhody:
Vyšší organizační a časová náročnost.
Riziko zpomalení práce kanceláře ústředí Junáka a Výkonné rady v rozvojových a nových projektech, složitější udržení zaměstnanců v letech kolem výběrového řízení.
Riziko vyšších obav zaměstnanců a Výkonné rady z dopadů změny na pozici starosty, pravděpodobně nastane častěji než při variantě 1).
✒️ Přístupy legislativního zakotvení:
Bude-li chtít Valný sněm zvolit tuto variantu, může přijmout například následující usnesení:
“Valný sněm považuje za žádoucí jmenovat starostu pravidelně výběrovým řízením, a to přibližně po šesti letech. Valný sněm ukládá Náčelnictvu zakotvit pravidla pro pravidelné jmenování starosty výběrovým řízením v řádu.”
Valný sněm může dalším usnesením Náčelnictvu uložit uspořádání výběrového řízení do určité doby.
Další zkoumaná varianta pro informaci
V průběhu práce Náčelnictva jsme zvažovali i možnost, že výběr starosty by měla v gesci jiná skupina nebo orgán než Náčelnictvo. Tato varianta ukázala, že převažují rizika a nevýhody nad výhodami. V další sekci blíže vysvětlujeme proč k tomuto závěru Náčelnictvo došla.
📑 Popis:
Starosta je volen přímo, předem určenou skupinou volitelů, na předem určené období. Pro zjednodušení jsme z možných alternativ pro modelový příklad vybrali volbu delegáty Valného sněmu.
🔮 Parametry:
Jmenování probíhá po cca 6 letech (více informací k parametrům viz samostatná kapitola), období je navázané na frekvenci Valných sněmů.
Skupina volitelů je stanovena jako delegáti Valného sněmu. Výběr analogicky odpovídá volbě předsedů krajských rad a podobným strukturám.
➕ Výhody:
Silná demokratická legitimita pramenící ze suverenity Valného sněmu.
Zapojení širší členské základny může posílit identifikaci členů s vedením organizace.
Posiluje kulturu otevřené organizace.
➖ Nevýhody:
Tento model ruší vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi Náčelnictvem a Starostou. Pokud mandát starosty vznikne volbou Valného sněmu, Náčelnictvo by mělo velmi omezené možnosti starostu mezi sněmy úkolovat a řídit.
Starosta je vrcholný manažer organizace, jeho funkce má být odborná, nikoliv politická. Volba Valného sněmu by z ní politickou udělala.
Náčelnictvo jako menší skupina má lepší příležitost posoudit kvality kandidátů než široké plénum Valného sněmu.
Představovalo by zásadní zásah do současného pojetí a znění Stanov.
Vyšší organizační náročnost, nesrovnatelná s ostatními volbami na Valného sněmu.
Vyšší možné riziko populistického pojetí kandidatury i funkce.
✒️ Přístupy legislativního zakotvení:
Vzhledem k výraznému zásahu do rozložení pravomocí ústředních orgánů by v tomto případě nezbylo než připravit změnu Stanov.
Vysvětlení doporučených parametrů
Hledáme takovou pravidelnost jmenování starosty, která vyvažuje dva hlavní cíle:
umožnit realizaci strategických a dlouhodobých kroků v organizaci,
a zároveň zamezit pocitu, že je pozice „zabetonovaná“.
Vycházíme z cyklu Valných sněmů, tedy z násobků tříletého období. Navrhovaných 6 let představuje rozumný kompromis:
3 roky jsou pro změnu organizace obvykle příliš krátké,
9 let už by naopak mohlo působit jako příliš dlouhé období bez přirozené revize,
6 let dává dost času na reálnou změnu, ale zároveň zachovává pravidelnou možnost obměny.
Do funkce starosty má být možné být jmenován i opakovaně.
Praktická psychologie rozhodování: proč ne 9–10 let
Vedle formální logiky cyklů je tu i „lidský horizont plánování pracovní kariéry“: pro řadu lidí už 10 let zní jako závazek mimo běžný rozhodovací horizont („jdu do toho teď na 10 let“). Šest let je stále dost dlouho na změnu, ale pro kandidáty i organizaci působí jako realističtější závazek.
Nejde o ojedinělou délku ve veřejném prostoru
Šestiletý cyklus se používá i u jiných manažerských pozic, kde je potřeba kombinovat stabilitu s pravidelným zhodnocením. Příkladem jsou ředitelé škol, kde byla šestiletá délka zavedena s argumentací:
vedení musí mít dost času realizovat koncepci,
zároveň má existovat pravidelné „okno“ pro zhodnocení a případnou změnu,
období má být delší než běžný politický cyklus, ale ne příliš dlouhé.
Padla i úvaha o omezení na dvě funkční období. V debatě se k tomu však Náčelnictvo nepřiklonilo. Důvodem je snaha zachovat flexibilitu – v dobré konstelaci může být lepší umožnit pokračování, ale „automaticky“ to nemá být bez aktivního rozhodnutí.
Na jednu stranu by limit např. dvou jmenování nastavoval kulturu organizace a dával signál, že starostou člověk nemá být na věky. Lze si ale představit i situace, kdy by například starosta po dvou obdobích předal funkci svému zvolenému nástupci, který by ale selhával; Náčelnictvo by pak nemohlo požádat původního starostu o návrat a o pomoc se stabilizací situace. Limit dvou období by také vylučoval situaci, kdy by mladý zájemce o starostování prošel jedním či dvěma obdobími, následně odešel na delší dobu působit jinam a po delším odstupu by měl zájem se ke starostování vrátit.
Náčelnictvo může výjimečně postup při jmenování starosty upravit (zkrátit či prodloužit lhůtu, jmenovat dříve apod.), přičemž se za takový postup zodpovídá na nejbližším následujícím Valném sněmu.
Smyslem pravidelného cyklu není „svázat ruce“. Naopak má popsat standardní proces a zároveň nechat prostor pro anomálie (události typu pandemie, krizové období, mimořádná personální situace apod.).
Důležité je i to, aby po uplynutí období nezůstával stav „samo to nějak běží“: pravidelný cyklus má přinutit Náčelnictvo udělat aktivní rozhodnutí a nést za něj politickou odpovědnost (např. potvrdit pokračování, nebo otevřít výběr).
Cílem je předvídatelnost a otevřenost procesu, nikoli rigidní mechanické pravidlo.
Jmenování starosty Náčelnictvem vyplývá z logiky řízení organizace a zachování odbornosti.
Klíčové argumenty:
Starosta je výkonný manažer, kterého má Náčelnictvo úkolovat, řídit a případně jmenovat starostu nového.
Náčelnictvo může zorganizovat výběr starosty způsobem, který umožní důkladněji vyhodnotit kompetence kandidátů, než při výběru v omezeném čase širokým plénem delegátů na Valném sněmu nebo při volbě jinou vybranou skupinou.
Přímá volba by vytvořila dvojí demokratickou legitimitu a narušila stávající logiku řízení, kdy je Náčelnictvo nadřízené starostovi.
Tato logika není „skautská specialita“ – je běžná i v dalších prostředích:
Valná hromada / správní rada vs. představenstvo / vedení: orgán, který nese odpovědnost za řízení, si typicky vybírá i výkonný management.
Vysoké školy (rektor/děkan a jejich vztah k orgánům školy) mohou sloužit jako srozumitelná analogie pro rozdělení rolí a legitimity.
Naopak model, kdy by starostu volili delegáti Valného sněmu, nese riziko „dvojkolejnosti“ (dva vrcholové orgány s podobně silnou legitimitou) – a tím i konfliktního řízení.
Náčelnictvo diskutovalo tři možnosti:
Valný sněm uloží svým usnesením Náčelnictvu povinnost provádět jmenování starosty pravidelně
Valný sněm uloží Náčelnictvu pravidla zakotvit v Řádu
Doporučení Náčelnictva směřuje k zakotvení ve vnitřním předpisu (řádu), které je dostatečně závazné a zároveň praktické. Z diskuse se zástupci dalších ústředních orgánů vyplynulo, že zásahy do Stanov je na místě provádět až ve chvíli, kdy je to nezbytné. Změnu tohoto typu je vhodnější přinejmenším do získání praktických zkušeností s opakováním ponechat na úrovni řádu, schvalovaného Náčelnictvem.
Do budoucna lze uvažovat o stručném doplnění Stanov (např. úpravou čl. 133) ve stylu: „jmenování starosty Náčelnictvo provádí zpravidla po šesti letech; podrobnosti stanoví řád“. To dává organizaci jasný signál „jak to má být“, ale detaily nechává flexibilní a operativně upravitelné Načelnictvem.
Vhodné legislativní zakotvení bude diskutováno s Rozhodčí a smírčí radou a její stanovisko bude poskytnuto delegátům sněmu.
Může Náčelnictvo i nadále jmenovat starostu v případě potřeby i mimo navrhované období nebo období prodloužit?
Ano - muselo by se následně zodpovídat Valnému sněmu, např. při krizové situaci je to legitimní postup.
Může Náčelnictvo starostu “odvolat” i mimo cyklus?
Ano, stejně jako doposud - pokud chce Náčelnictvo starostu “odvolat”, může to udělat pouze jmenováním nového starosty. Pravidelný cyklus tedy nemění možnost reagovat na situaci.
Je šestiletý cyklus striktní termín? Ne – má definovat standardní proces, ale připouští výjimky, za které se Náčelnictvo zodpoví Valnému sněmu.
Může Náčelnictvo v mimořádné situaci jmenovat starostu jinak než po výběrovém řízení?
Ano, tato možnost vychází již ze stanov. U varianty 3) bude třeba ji zmínit i v připravovaném řádu.
Co se stane, pokud Náčelnictvo neprovede výběrové řízení (či jinou formu výběru starosty) ve stanovené frekvenci?
Současný starosta je ve funkci do doby, než Náčelnictvo jmenuje starostu nového.
Vyplnění dotazníku
📝 Výsledky diskuze k tématu “Pravidelného jmenování starosty” můžete do 31. 1. 20207
