Předsněmová diskuze 2026/27: Způsob stanovení delegátů Valného sněmu - Varianta “Dánská metoda”
Úvod
Tato varianta navrhuje změnit současnou jednoduchou fixní kvótu (1 delegát VSJ za každých x členů) na použití složitějšího výpočtu tzv. Dánskou metodou. Tato metoda slouží k přerozdělení pevně daného celkového počtu delegátů matematickým výpočtem jednotlivým střediskům. Všichni delegáti VSJ jsou tedy zvoleni na střediscích a sněmy VOJ již žádné delegáty nevolí. Zároveň určitý počet středisek svého delegáta mít nebude.
Dánská metoda (s děliteli 1, 4, 7, 10, …) je standardním postupem používaným v dánských parlamentních volbách pro rozdělování vyrovnávacích mandátů mezi volební obvody. Patří do rodiny dělitelových metod, kam patří např. i známější D'Hondtova metoda, která se u nás používá při rozdělování mandátů v krajských a komunálních volbách; obě metody se liší pouze číselnými hodnotami dělitelů. Na rozdíl od těchto metod však dánská metoda neusiluje o čistou proporcionalitu, ale snaží se i o zastoupení menších subjektů: díky rychle rostoucím dělitelům dostávají menší subjekty zastoupení dříve, než si větší „vyberou" všechna místa. Výpočet je deterministický a opakovatelný a rozdělí přesně stanovený počet delegátů v jediném kroku, bez nutnosti dalších přepočtů na vyšších úrovních.
📑 Popis
Dánská metoda představuje poměrně složitý a sofistikovaný matematický výpočet (viz dále). Pro prvotní představu uvádíme stručný a zjednodušený popis kroků, které metoda aplikuje:
- určíme celkový počet delegátů, který chceme naplnit;
- seřadíme všechna střediska podle velikosti;
- největší středisko dostane 1 delegáta;
- počet členů tohoto střediska vydělíme čtyřmi;
- opět všechna střediska seřadíme dle velikosti (ono předchozí středisko je opět součástí tohoto pořadí, ale již se čtvrtinovým počtem členů);
- opět největší středisko dostane 1 delegáta;
- poté se počet členů tohoto největšího střediska vydělí čtyřmi (pokud by šlo o středisko, které už získalo delegáta, vydělí se počet jeho členů sedmi);
- opět seřadíme střediska … a opakujeme předchozí kroky až k dosažení stanoveného celkového počtu delegátů.
Dánská metoda obecně slouží k proporcionálnímu převodu hlasů pro politické strany na mandáty (například křesla v parlamentu). Zůstaneme-li u příkladu parlamentních voleb, ideálem je rozdělit dostupné mandáty mezi politické strany proporčně k jejich volebnímu zisku. To ovšem většinou není možné, jelikož mandátů je omezené množství a přesné rozdělení nevychází.
Metoda funguje na základě dělitelů. Na začátku je dělitel každého kandidáta nastaven na počáteční hodnotu δ₀ = 1. Metoda poté přiděluje mandáty v jednotlivých kolech. V každém kole je vypočten počet aktivních hlasů jako původní počet hlasů děleno aktuální hodnotou dělitele. Poté je přidělen jeden mandát kandidátovi s největším počtem aktivních hlasů a jeho dělitel je zvýšen o hodnotu ẟ = 3. Toto opakujeme, dokud nejsou rozděleny všechny mandáty.
Důležitou změnou oproti předchozím variantám je, že Dánská metoda (stejně jako další podobné metody) rovnou rozděluje všechny delegáty VSJ. Tedy při použití této varianty bude mezi střediska rozdělen přesně daný počet delegátů a žádný nepřechází na nadřízené jednotky.
Níže uvádíme příklad přiřazení počtu delegátů střediskům při použití této metody na datech z posledního sněmu, předpokládáme-li rozdělení 500 delegátů mezi střediska.
🧮 Modelový příklad
Uvažme rozdělení 5 delegátů mezi 6 středisek (A-F) s různým počtem členů (350-50).
V prvním kroku nejdříve spočítáme efektivní počet členů vydělením reálného počtu členů počátečním dělitelem (1).
| středisko | A | B | C | D | E | F |
| získaných delegátů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| počet členů | 350 | 140 | 122 | 94 | 83 | 50 |
| aktuální dělitel | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| efektivní počet členů | 350 | 140 | 122 | 94 | 83 | 50 |
Nyní najdeme středisko s největším počtem efektivních členů. To je středisko A. To získává jednoho delegáta a jeho dělitel se z počáteční hodnoty 1 zvyšuje o 3 na hodnotu 4. Následně přepočítáme počet efektivních členů.
| středisko | B | C | D | A | E | F |
| delegátů | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 |
| # členů | 140 | 122 | 94 | 350 | 83 | 50 |
| aktuální dělitel | 1 | 1 | 1 | 4 | 1 | 1 |
| efektivní # členů | 140 | 122 | 94 | 87,5 | 83 | 50 |
V druhém kole je jeden delegát přidělen středisku B, jelikož má v tuto chvíli nejvyšší počet efektivních členů (140). Přidáme tedy delegáta a aktualizujeme pro toto středisko jeho dělitele.
| středisko | C | D | A | E | F | B |
| delegátů | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
| # členů | 122 | 94 | 350 | 83 | 50 | 140 |
| aktuální dělitel | 1 | 1 | 4 | 1 | 1 | 4 |
| efektivní # členů | 122 | 94 | 87,5 | 83 | 50 | 35 |
Dalšího delegáta získává středisko C (122). Upravíme dělitele a pokračujeme.
| středisko | D | A | E | F | B | C |
| delegátů | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
| # členů | 94 | 350 | 83 | 50 | 140 | 122 |
| aktuální dělitel | 1 | 4 | 1 | 1 | 4 | 4 |
| efektivní # členů | 94 | 87,5 | 83 | 50 | 35 | 30,5 |
Čtvrtého delegáta získává středisko D (94). Opět odpovídajícím způsobem upravíme dělitele a pokračujeme s přiřazením posledního delegáta.
| středisko | A | E | F | B | C | D |
| delegátů | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 |
| # členů | 350 | 83 | 50 | 140 | 122 | 94 |
| aktuální dělitel | 4 | 1 | 1 | 4 | 4 | 4 |
| efektivní # členů | 87,5 | 83 | 50 | 35 | 30,5 | 23,5 |
V pátém kole má největší počet efektivních členů opět středisko A (87,5 oproti 83 střediska E). Tedy mu přiřadíme druhého delegáta a jeho dělitel se zvyšuje ze 4 na 7. Jelikož jsme rozdělili všechna delegátská křesla, výpočet končí. Středisko A tedy bude mít dva delegáty, střediska B, C a D po jednom delegátovi, střediska E a F nebudou mít žádného delegáta.
🔮 Kdo určuje parametry systému
- Celkový počet delegátů VSJ, který se bude rozdělovat, stanoví Výkonná rada směrnicí.
- Počáteční dělitel (δ₀=1) i hodnota následného zvýšení dělitele (ẟ=3) je vlastností tohoto systému a nemění se.
➕ Výhody
- Všichni delegáti jsou zvoleni již na sněmech středisek. Sněmy okresní ani krajské žádné delegáty VSJ nevolí.
- Odbourává problém vícenásobného zastoupení. Tím je myšleno to, že zájmy člena střediska, které nad sebou má okres i kraj, jsou nyní teoreticky zastoupeny více než zájmy člena střediska, které nad sebou nemá okres, ale jen kraj.
➖ Nevýhody
- Svého delegáta nemají automaticky všechna střediska.
- Všichni delegáti VSJ jsou voleni jen na sněmech středisek, na okresních či krajských sněmech už nejsou voleni žádní delegáti. Budou existovat malá střediska, která nebudou volit žádného delegáta a jejich členové tedy nebudou mít na VSJ žádné zastoupení. Činovníci VOJ mohou mít pocit, že jejich funkce není pro organizaci důležitá, když nemohou ovlivnit její směřování na sněmu.
- Konkrétní matematický výpočet je pro většinu běžných členů spíše nesrozumitelný. Může působit dojmem, že jde o “skrytý výpočet, ze kterého na konci něco vypadne”. Nicméně se tato situace dá přirovnat k volbám do Poslanecké sněmovny, kde do systému přepočtu hlasů také většina občanů nevidí.
- Nerovnoměrná „síla“ členů. Neplatí, že každý delegát “zastupuje” stejný počet členů. Varianta nijak výrazně nesnižuje existující nepoměrnost mezi počty členů středisek a počty jejich delegátů; při špatném nastavení parametrů ji zvyšuje.
- Pravděpodobně vyžaduje změnu Stanov.
