Na cestě roveringem je třeba starat se o rovnoměrný rozvoj ve všech 5 oblastech roverské cesty. Když vybíráme další projekt či výzvu, jedním z kritérií by mělo být právě to, abychom žádnou z cest nemíjeli.

Rozinka je fyzicky aktivní, pohyb ji baví a tak intuitivně tíhne k plnění výzev spojených s pohybem. Má jich za sebou bezpočet. Hodně sportuje i v přírodě. Velmi často tak rozvíjí téma Zdravý život (v oblasti Objevování vlastních fyzických a duševních možností). Ale zatím ji zcela míjí téma duševního zdraví, které je ve stejné oblasti a mohla by o něm přemýšlet též. Zejména teď, když ji čeká zkouškové období.

Výzva nebo projekt nemají být ani příliš snadné, ani nedosažitelné. Proč? Učení zpravidla probíhá lehce za hranicí komfortní zóny, tedy tam, kde začínáme zkoušet nové věci, ale můžeme k tomu využít dosud nabité zkušenosti. Každý má zónu učení někde jinde a výzvy a projekty je třeba si dle toho vybírat a případně upravit jejich úroveň.

Goblin se léta zajímá o ekologii.Vždycky byl tím, kdo v této oblasti exceloval. Splnil si 3 přírodní odborky a dostal se tak na vyšší úroveň než jeho skautští vrstevníci. Když si má vybírat v roverském věku výzvu, je jemu i jeho průvodci jasné, že si bude volit zcela jinou úroveň náročnosti výzvy než ostatní. I přesto, že je mu teprve 15 let, v databázi se inspiruje výzvami, které jsou doporučené pro starší.

A - komfortní zóna, sem spadají aktivity, které mi nedělají problém a cítím se v nich jistě, B - mimo komfortní zónu, sem spadají aktivity, které neznám a neovládám, jejich zvládnutí mi pravděpodobně bude dělat potíže nebo se mi nepodaří, C - lehké vystoupení z komfortní zóny, sem spadají aktivity, které mi nejsou zcela neznámé, ale ani je zcela neovládám, a tím se právě tady nabízí nejlepší prostor pro zdokonalení a posunutí svých možností.

pozn. u mladších roverů (objevitelů a putujících) může s posouzením obtížnosti dost pomoct průvodce nebo společenství - pomoct s reflexí toho, co zvládne a potřebuje

pozn. při výběru je nejvýhodnější hledat si obtížnost v oblasti C, neznamená to ale, že si čas od času nemůže vybrat něco z A nebo B. Aktivity z pole A mohou pomoct utvrdit se v tom, co dokáže a dodat ti sebevědomí, aktivity v poli B zas mohou posunout o velký kus dopředu a poznat svoje limity i za cenu nesplnění.

Reflexe je důležitou součástí učení. Pomyslné zrcadlo, které říká, kde jsem, co se učím a kam jdu. Ideální je průběžná reflexe v průběhu plnění výzev či projektů, určitě bychom na ni neměli zapomenout na jejím konci - co jsem se naučil/​a? Zejména u mladších roverů s reflexí pomáhá průvodce, postupně se však roveři a rangers učí tento proces zvládat sami a automaticky.

James přemýšlí o tématu digitálního detoxu a nejprve si analyzuje aktuální stav. Uvědomuje si, jak často visí na mobilu. Na základě toho si stanovuje výzvu. Po dobu dvou týdnů bude jezdit v MHD aniž by surfoval na internetu. Plánuje, že koukání do displeje nebude ta poslední věc před spaním, ani první po probuzení. 

Při plnění se v půlce výzvy ohlíží, jak mu to jde a zjišťuje, že v MHD to s určitým sebezapřením dává a je to vlastně docela příjemné vidět, jak se v jeho městě probouzí jaro. Také konečně dočetl poslední 3 kapitoly Zaklínače. Ráno a večer je to ale horší své předsevzetí splnil jen v polovině případů. Přemýšlí, proč tomu tak je a co pojmenuje si, co by mu pomohlo, aby to šlo lépe.

Po uplynutí dvou týdnů reflektuje, co se o sobě dozvěděl a naučil se. Přemítá, co chce zachovat i do budoucna - víc číst a nenechat se vyrušovat notifikacemi ze soustředěné práce. S průvodcem probere, jak si návyky nejlépe zachovat.