Při tvorbě (příp. výběru) výzvy je důležité začít u sebe, ujasnit si jaké jsou moje silné a slabé stránky a podle toho si říct, v jakých aspektech svého života se chci dál rozvíjet, tzn. najdi oblast, ve které se chceš rozvíjet, a pak výzvu, která by tě v ní mohla posunout. Najdi si výzvu. Pokud si nejsi jistý*á, jak si zvolit správně, vezmi si k ruce checklist k tvorbě výzvy (viz výše).

Bublina: Vím o sobě, že nevěnuji moc času pohybu - ráda bych zařadila do svého života nějaký pravidelný pohyb nebo sport. Bylo by tedy dobré zaměřit se na oblast Objevování vlastních fyzických a duševních možností. Vybrala jsem si cyklistiku, protože bych chtěla jezdit na kole víc, třeba i do školy.

Bublina: Už při hledání ideální výzvy jsem si zhruba určila i cíl, kterým je zařadit pravidelný pohyb do svého života. Co to ale doopravdy znamená? V jaké chvíli si budu moct říct, že jsem to dokázala? Konkrétní cíl je např. Po dobu půl roku budu pravidelně jezdit na kole, a to alespoň jednou týdně a každý týden ujedu alespoň 5 km. U tohoto typu výzvy jsou mezifáze docela jasné. Je to každý týden, během kterého mám danou aktivitu splnit. Můžu si nastavit vždy v neděli večer ohlédnutí za tím, jak se mi to v daném týdnu podařilo a jestli nepotřebuji něco změnit.

Bublina: Po každém měsíci jsem si udělala rychlý check, při kterém jsem si odpověděla třeba na tyhle otázky: Zvládla jsem všechno v plánovaném čase? Bylo to pro mě v něčem složité? Chybělo mi něco? Kam jsem se zatím posunula?

Bublina: Po půl roce jsem se na své plnění podívala s odstupem. Přišel čas si říct, jestli se mi plnění povedlo, nebo ne. Splnila jsem určený cíl, že budu po dobu půl roku jezdit každý týden aspoň jednou na kole a ujedu aspoň 10 km týdně? Ano. A kam jsem se posunula? Myslím, že můžu říct, že jsem rozhodně v lepší kondici a hlavně mám lepší vztah k cyklistice.

Bublina: Díky cyklovýzvě jsem se posunula zase o kus dál v oblasti Objevování vlastních fyzických a duševních možností. Tak teď se pustím do něčeho jiného, třeba z oblasti Nalézání vlastního vztahu k přírodě. Vlastně moc nevím kde začít, asi mrknu do databáze výzev na roverském rozcestníku  .

Narozdíl od výzvy rozhodnutí o volbě projektu je společným rozhodnutím týmu. Volí tak, aby si v práci na něm každý našel něco pro svůj osobní rozvoj, něco, na čem se celý tým shodne (nebo demokraticky kompromisně domluví). 

Pedro: Na jedné schůzce roverského kmene jsme se bavili o tom, co bychom společně podnikli. Po živé diskuzi jsme dospěli k závěru, uspořádat charitativní bazárek.

Pedro: Prvním společným úkolem bylo vytvořit si jasný cíl projektu. Čeho chceme dosáhnout? Určili jsme si, že cílem bude Uspořádat charitativní akci na podporu místní organizace. Konkrétně uspořádat charitativní bazárek na podporu místního dětského domova. Dalším krokem bylo dát dohromady, co všechno to obnáší. To máte určit termín, zajistit prostor, shromáždit věci k prodeji, pozvat veřejnost… Ale hlavně spojit se s danou organizací a seznámit je s našimi myšlenkami a společně se sladit a nastavit partnerskou spolupráci. Na naší první schůzce jsme si určili termín, dost daleko, abychom stihli vše připravit a aby nás tam mohlo být, co nejvíc. Pak jsme si začali rozdělovat úkoly v týmu, aby každý z nás byl za něco zodpovědný. Vedení se ujala Léňa, což byla dobrá volba, protože je spolehlivá a vždycky všechno dělá včas. Léňa nám udělala časový plán, ve kterém bylo zaznačeno, do kdy má být co hotové.

Pedro: Ne všem se nám dařilo zvládnout všechno v termínu, ale proto tu byla Léňa, aby včas zasáhla a případně nám pomohla. Každý týden na schůzce jsme si udělali rychlou poradu, a řekli si, jak se nám s úkoly daří. Ještě než nastal den D, na jedné schůzce jsme probírali všechny možné situace, které můžou nastat, abychom se na ně připravili. Co by mohlo kiksnout? Z čeho máme obavy nebo na co se naopak těšíme? Spolu jsme zkusili vymyslet i plány B, pro případ, že by se něco opravdu nepovedlo.

Pedro: Hned na schůzce po bazárku jsme si o akci povídali. Probrali jsme, jak si myslíme, že se povedla, co si z ní odnášíme a taky jsme každý za sebe sdělili, jak se nám líbila naše role v projektu a co každému z nás šlo a co ne. Po schůzce jsme si ještě dali za úkol, aby si každý z nás zhodnotil svou roli na projektu samostatně. Kam jsem se posunul? Co jsem se o sobě dozvěděl? Co se mi během práce na projektu povedlo a co naopak ne? A jak bych to udělal příště jinak?

Nové projekty vás možná budou napadat na základě zkušenosti z již proběhlých projektů samy. Objevíte nové zajímavé téma, zjistíte, že na to, co jste udělali lze nějak hezky navázat. Případně se neváhejte inspirovat databází projektů na roverském rozcestníku  .