1. Základní ustanovení

(1) Účelem tohoto řádu je v návaznosti na Stanovy upravit organizaci Rozhodčí a smírčí rady a řízení před ní.

(2) Junákem se rozumí Junák - český skaut, z. s. jako hlavní spolek.

(3) Návrh na zahájení řízení a další podání určená Rozhodčí a smírčí radě se činí písemným podáním na adresu sídla spolku, případně na elektronickou adresu rsrj@skaut.cz . Sídlo spolku je i místem sporu (sudištěm).

(4) Rozhodčí a smírčí rada projednává a rozhoduje jako rozhodčí komise spolku veškeré spory, které zákon svěřuje nebo dovoluje svěřit rozhodčí komisi spolku; zejména projednává návrhy (žaloby) a rozhoduje o nich ve sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy, v případě sporů o právo, které by jinak Junák, organizační jednotka nebo člen mohl uplatnit u soudu (§ 265 občanského zákoníku), včetně 

• sporů o neplatnost rozhodnutí orgánu Junáka či jeho organizační jednotky pro jeho rozpor se zákonem nebo se Stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku (§ 258 občanského zákoníku), a včetně sporů z návrhu (žaloby) na přiznání přiměřeného zadostiučinění členu z důvodu, že spolek porušil základní členské právo člena závažným způsobem (§ 261 občanského zákoníku),
• sporů z návrhu (žaloby) na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku nebo z návrhu (žaloby) o vyslovení neplatnosti vyloučení člena ze spolku (§ 241, 242 občanského zákoníku), a 
• dalších případů, kdy zákon zakládá osobě právo uplatnit své právo žalobou u soudu, jde-li o sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy.

(5) V řízeních podle čl. (4) postupuje Rozhodčí a smírčí rada jako rozhodčí komise spolku podle ustanovení zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku, od kterých se nelze odchýlit, a dále podle ustanovení tohoto řádu.

(6) Rozhodčí a smírčí rada projednává a rozhoduje i další případy, ve kterých je jí působnost (pravomoc) rozhodovat svěřena Stanovami nebo řádem, zejména pak:

1. spory mezi orgány Junáka a jinými útvary podle vnitřního práva, které nemají právní osobnost, podle čl. (152) Stanov,
2. návrhy na zrušení vadného řídícího aktu podle čl. (153) Stanov, nejde-li o rozhodování postupem podle čl. (4) odrážka první tohoto řádu, a 
3. výklad Stanov či usnesení Valného sněmu podle čl. (155) Stanov.

(7) V řízeních podle čl. (6) nevystupuje Rozhodčí a smírčí rada jako rozhodčí komise spolku podle ustanovení zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku; v řízení postupuje podle ustanovení tohoto řádu, avšak nepoužijí se ta ustanovení řádu, která se podle povahy vztahují jen na řízení před rozhodčí komisí spolku.

2. Organizace a rozhodování Rady

(8) Rozhodčí a smírčí rada věci projednává a rozhoduje zpravidla v plénu všech svých členů, nebo, je-li to vhodné a rozhodne-li tak Rozhodčí a smírčí rada, může být namísto v plénu věc projednána a rozhodnuta v nejméně tříčlenném senátu, jehož členy a předsedu jmenuje Rozhodčí a smírčí rada.

(9) Členem senátu se může stát

1. člen Rozhodčí a smírčí rady nebo
2. člen Junáka, u nějž lze s ohledem na jeho osobnost a zkušenosti očekávat, že přispěje ke spravedlivému rozhodnutí věci.

(10) Radou se rozumí Rozhodčí a smírčí rada. Radou, členem Rady a předsedou Rady se dále rozumí i senát, člen senátu nebo předseda senátu, jde-li o věc projednávanou a rozhodovanou senátem; to neplatí, pokud se dotčené ustanovení svou povahou vztahuje výlučně na Rozhodčí a smírčí radu anebo řád výslovně označuje Rozhodčí a smírčí radu, jejího člena nebo předsedu.

(11) Obsazení Rady je dáno při zahájení řízení podle čl. (27). Rada věc projedná ve složení určeném při zahájení řízení; k zániku mandátu dosavadních či vzniku mandátu volbou či kooptací nových členů Rozhodčí a smírčí rady se pro účely již zahájeného řízení podle čl. (164) Stanov spolku nepřihlíží.

(12) Rada rozhoduje ve věci samé nálezem, k jehož přijetí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Rady. K nálezu mohou členové Rady, kteří hlasovali proti jeho přijetí, nebo nesouhlasí s odůvodněním, připojit odůvodněné odlišné stanovisko.

(13) Procesní rozhodnutí a opatření činí  Rada nebo jí pověřený člen; není-li nikdo pověřen, má se za to, že je pověřen předseda Rady.

(14) Nesouhlasí-li některý účastník nebo člen Rady s procesním rozhodnutím nebo opatřením pověřeného člena, rozhodne o otázce s konečnou platností Rada.

(15) Rozhodčí a smírčí rada může jmenovat z členů Junáka tajemníka, který organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčí a smírčí rady.

(16) Členové Rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se řízením dozvěděli; mlčenlivosti mohou být zproštěni účastníky či soudem v souladu se zákonem upravujícím řízení před rozhodčí komisí spolku. Obdobně jsou povinny zachovávat mlčenlivost i další osoby, které se na řízení podílejí.

3. Účastníci a jejich zástupci

(17) Účastníkem se může stát Junák, jeho organizační jednotka či člen, a dále ten, komu to dovoluje zákon nebo vnitřní právo; v pochybnostech rozhodne Rada. Účastník může být zastoupen; zastupovat nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. V případě nutnosti ustaví účastníku zástupce Rada.

(18) Jednotky, orgány či jiné útvary bez právní osobnosti zastupuje v řízení zpravidla ten, kdo je pověřen jejich řízením, případně ten, kdo je přímo pověřen zastupováním v řízení.

(19) Účastník má zejména právo hájit svůj zájem ohledně předmětu řízení, vyjadřovat se k předmětu řízení, tvrdit skutečnosti a navrhovat důkazy, vyjadřovat se k procesním úkonům, jakož i právo na oznámení procesních úkonů.

(20) Má se za to, že totožnost členů Junáka, i jejich adresa bydliště a elektronická adresa, je pravdivě uvedena v seznamu členů ve smyslu čl. (19) písm. e) Stanov; tam se členům Junáka doručují písemnosti v řízení, dokud v řízení není zjištěna adresa odlišná. Junáku a organizační jednotce se doručuje na adresu sídla nebo prostřednictvím jejich zástupce v řízení.

4. Řízení před Radou

(21) Každý je povinen jednat v řízení před Radou poctivě a v souladu s vnitřním právem. Účastník má právo odepřít výpověď.

(22) Řízení před Radou je písemné a neveřejné, pokud tato nerozhodne jinak.

(23) Podání Radě se činí písemně a posuzuje se podle skutečného obsahu.

(24) Rada je vázána předmětem řízení, který vymezí strany.

(25) Řízení lze zahájit pouze na návrh, nestanoví-li řád výslovně jinak. Navrhovatel může vzít návrh na zahájení řízení zcela či jen částečně zpět kdykoliv v průběhu řízení, dokud o věci nebylo rozhodnuto.

(26) Návrh na zahájení řízení obsahuje označení navrhovatele a dalších účastníků řízení, uvedení skutečností a označení důkazů ve smyslu čl. (29), a návrh, jaké rozhodnutí o svém nároku navrhovatel žádá.

(27) Zahájení řízení spolu s návrhem na jeho zahájení Rada oznámí všem účastníkům. Není-li v oznámení uvedeno složení senátu, rozhoduje Rada v plénu.

(28) Rada v oznámení určí přiměřenou lhůtu k zaslání odpovědi na oznámený návrh na zahájení řízení. Odpověď se oznamuje všem účastníkům.

(29) Každá ze stran je v řízení povinna tvrdit skutečnosti, o které svůj vznesený nárok nebo svou obranu opírá, a označit důkazy k prokázání těchto skutečností; nesplní-li tyto povinnosti, jde to v řízení k její tíži. Rada může určit lhůtu, po jejímž uplynutí nebudou další skutková tvrzení nebo důkazní návrhy přípustné.

(30) Právní posouzení případu náleží Radě; účastník není povinen právní posouzení tvrdit a Rada účastníkovým tvrzením o právním posouzení není vázána. Obsah a náležitosti řídících aktů vnitřního práva musí být v řízení zjištěny.

(31) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k náležitému objasnění věci. Rada s ohledem na účel řízení stanoví, které z navrhovaných důkazů provede a jakým způsobem je provede. Rada může provést důkazy i bez návrhu účastníků.

(32) Rada hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

(33) Pokládá-li Rada věc za úplně probranou a zralou k rozhodnutí, sdělí to účastníkům a vyzve je, aby se vyjádřili k provedenému dokazování a ke skutkové a právní stránce věci a aby učinili závěrečné návrhy.

5. Rozhodnutí ve věci samé a jeho výkon

(34) Řízení se končí nálezem, nebo usnesením o zastavení řízení.

(35) Rada rozhodne usnesením o zastavení řízení, nejsou-li dány podmínky řízení, zejména

1. není-li v působnosti (pravomoci) Rady vést řízení nebo rozhodnout o uplatněném nároku,
2. neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení řízení ve stanovené lhůtě, nebo
3. vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět.

(36) Rada nálezem rozhodne o nároku vzneseném navrhovatelem, a to:

1. vyhoví nároku navrhovatele, shledá-li, že podle skutečností v řízeních zjištěných má uplatněný nárok oporu v zákoně nebo ve vnitřním právu, nebo
2. zamítne nárok navrhovatele, nejsou-li dány důvody pro vyhovění nároku.

(37) Rada může rozhodnout o různých částech nároku i různými způsoby podle čl. (35) a (36), vždy však rozhodne o všech částech vzneseného nároku.

(38) Není-li ve výroku nálezu, v němž se ukládá povinnost k plnění, zároveň určena lhůta pro toto plnění, pak trvá 14 kalendářních dnů.

(39) Nález se vyhotovuje a oznamuje v písemné podobě; vyhlašuje se ústně, pokud tak Rada rozhodne.

(40) Nález obsahuje zejména výrok obsahující rozhodnutí ve věci samé a jeho odůvodnění.

(41) Nález se zveřejňuje obdobně jako řády; jde-li o nález podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku, zveřejňuje se nález anonymizovaně.

(42) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek s výjimkou případů určených Stanovami nebo zákonem. Nález nabývá právní moci dnem oznámení stranám, nestanoví-li zákon jinak.

(43) Nález, jež nabyl právní moci, je závazný pro Junáka, všechny jeho organizační jednotky i všechny členy. Junák zajistí výkon nálezu, pokud je to třeba.

(44) Nález, kterým rozhodla Rada jako rozhodčí komise spolku podle zákona, nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný, a to dnem doručení, nelze-li jej přezkoumat podle zákona, jinak dnem, kdy marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání soudem.

6. Smír

(45) Kdo hodlá vést svůj spor před Radou, může navrhnout Radě, aby Rada před zahájením řízení povolala zamýšlenou protistranu k jednání o smíru. K jednání o smíru může být řízení též kdykoliv přerušeno.

(46) Návrh smíru nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího jednání přednesly.

(47) Dosáhnou-li strany nebo zamýšlené strany smíru, vydá se smír ve formě nálezu.

7. Ústní jednání

(48) Rada nařídí ústní jednání, je-li to vhodné s ohledem na předmět řízení nebo předpokládá-li rozsáhlejší dokazování jinak než listinami. O čase, formě a místě ústního jednání vyrozumí Rada účastníky předvoláním nejpozději 20 dnů před jednáním. Tuto lhůtu může Rada zkrátit, souhlasí-li s tím účastníci, nebo je-li to nezbytné ze závažných důvodů.

(49) Účastník má právo, aby se ústního jednání zúčastnily v postavení veřejnosti nejvýše dvě fyzické osoby podle jeho volby.

(50) Podání a sdělení účastníků a procesní úkony se při ústním jednání činí zpravidla ústním přednesem.

(51) Rada může vést ústní jednání v nepřítomnosti účastníka,

1. souhlasil-li s tím účastník,
2. nedostavil-li se předvolaný účastník bez řádné omluvy nebo
3. rozhodla-li Rada, po předchozím marném napomenutí, o vyloučení účastníka pro hrubě nevhodné chování.

Právo účastníka podle čl. (53) a čl. (33) tím není dotčeno.

(52) Je-li to vhodné, může Rada stanovit, že ústní jednání proběhne v distanční formě pomocí prostředků komunikace na dálku, nebo povolit přítomnost účastníka, svědka nebo člena Rady pomocí prostředků komunikace na dálku na ústním jednání v prezenční formě.

8. Spis a protokol

(53) O každém řízení vede Rada spis ve formě listinné nebo elektronické; účastníci mají právo do něj nahlížet.

(54) O ústním jednání a dalších úkonech, které nejsou obsahem podání nebo písemného rozhodnutí, se pořizuje písemný zápis, případně zvukový záznam, které se stávají součástí spisu.

(55) Rada může z ústního jednání pořídit nahrávku jen pro účely pořízení zápisu, tato pak není součástí spisu.

9. Některé lhůty a překážky v řízení

(56) Rada i účastníci v řízení konají bez zbytečného odkladu; není-li určeno jinak, tak nejpozději do 30 dnů od chvíle, kdy jim taková povinnost vznikla. Tuto lhůtu může Rada prodloužit, je-li to potřebné pro řádné řízení.

(57) Jestliže se účastník nemohl až do skončení řízení z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní Rada na návrh tohoto účastníka přiměřená opatření, aby mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.

(58) Řízení může být na žádost účastníka nebo z podnětu člena Rady z vážných důvodů na určenou dobu přerušeno.

(59) Rozhoduje-li Rada jako rozhodčí komise spolku postupem podle zákona, a nerozhodne-li ve věci samé ve lhůtě 9 měsíců od zahájení řízení, může účastník řízení uplatnit své právo u soudu; doba přerušení řízení, se kterým všechny strany souhlasily, se do této lhůty nezapočítává.

10. Náklady řízení

(60) Řízení před Radou je bezplatné.

(61) Náklady řízení vzniklé účastníkům nebo dalším osobám nesou oni sami. Rada může zcela nebo zčásti přiznat náhradu účelně vynaložených nákladů ze jmění Junáka tomu, po němž není možné spravedlivě požadovat, aby nesl jejich tíži.

(62) Náklady vzniklé členům Rady a náklady vzniklé v průběhu řízení se hradí ze jmění Junáka.

11. Zrušení nálezu a obnova řízení

(63) Rada na návrh kteréhokoliv účastníka usnesením rozhodne o povolení obnovy řízení, vyjdou-li po skončení řízení najevo nové skutečnosti v době projednávání neznámé, nebo ukáží-li se provedené důkazy jako nepravdivé; Rada návrh na obnovu řízení odmítne, pokud takové skutečnosti nebo důkazy zjevně nemohou vést k jinému rozhodnutí nebo příčila-li by se obnova dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

(64) Rada spolu s rozhodnutím o obnovení řízení též rozhodne o zrušení dotčené části nálezu, přičemž jeho právní moc a vykonatelnost v tom rozsahu zaniká. Po oznámení rozhodnutí podle tohoto článku účastníkům pokračuje Rada v řízení, navazujíc na stav řízení před zrušením.

(65) Zruší-li nález soud a zároveň zákon umožňuje pokračování rozhodčího řízení, Rada usnesením otevře opět projednávání věci a učiní takové procesní úkony, které jsou nezbytné, aby nedošlo k opětovnému zrušení nálezu soudem.

12. Přezkum vyloučení člena

(66) Rada přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena a může je zrušit. Návrh na přezkoumání může podat vylučovaný člen, pokud vyčerpal ostatní opravné prostředky podle vnitřního práva. Rozhodnutí o vyloučení člena nabývá účinků teprve rozhodnutím Rady nebo marným uplynutím lhůty k podání návrhu na přezkoumání.

(67) Je-li podán návrh na přezkum, postoupí ten, kdo o vyloučení rozhodl, bezodkladně Radě veškeré materiály, kterými k přezkoumávanému případu disponuje.

(68) Účastníky jsou člen, o jehož vyloučení bylo rozhodnuto, a Junák; Rada může za vedlejšího účastníka přibrat též organizační jednotku, jejímž je vylučovaný člen členem.

13. Řízení o zrušení vadných řídících aktů

(69) Rada rozhoduje o zrušení řídícího aktu vydaného orgánem Junáka nebo jeho organizačními jednotkami, pokud je takový akt vadný. Rada rozhoduje o zrušení vadného řídícího aktu jen tehdy, je-li návrh na jeho zrušení podán:

1. Náčelnictvem,
2. Výkonnou radou,
3. Ústřední revizní komisí,
4. Náčelnictvem Kmene dospělých,
5. Hlavním kapitanátem vodních skautů,
6. náčelní nebo náčelníkem,
7. náčelní nebo náčelníkem Kmene dospělých,
8. hlavním kapitánem vodních skautů,
9. některým junáckým krajem nebo
10. tím, o kom tak stanoví řád.

Rada nemůže zrušit usnesení Valného sněmu.

(70) Účastníky jsou navrhovatel a původce napadeného řídícího aktu. Rada může za účastníka řízení přibrat i toho, na koho řídící akt zvláště významně dopadá.

(71) Dojde-li Rada k závěru, že řídící akt nebo jeho část je vadná, rozhodne, že takový řídící akt nebo jeho část se zrušuje dnem, který v nálezu určí. Z vážných důvodů tak může učinit se zpětným účinkem; učiní-li tak, rozhodne zároveň o platnosti na něj navazujících řídících aktů a jiných úkonů, přičemž dbá na ochranu práv nabytých v dobré víře.

(72) Podle ustanovení čl. (69) až (71) se nepostupuje, je-li třeba podle povahy posoudit spor jako řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami ve smyslu ustanovení § 258 občanského zákoníku.

14. Řízení ve věci výkladu Stanov nebo usnesení Valného sněmu

(73) Každý člen Junáka může Radě podat podnět k výkladu Stanov nebo usnesení Valného sněmu. Rada na základě podnětu zahájí řízení pokud:

1. existuje a je alespoň v základu vymezena otázka, která obsahově je otázkou výkladu Stanov či usnesení Valného sněmu, 
2. řešení takové otázky není zcela zřejmé a
3. existuje vážný a oprávněný zájem na vyřešení takové otázky.

(74) Řízení ve věci výkladu Stanov nebo usnesení Valného sněmu zahajuje Rada také, pokud je provedení výkladu potřebné pro řádné projednání nebo rozhodnutí jiné věci.

(75) Řízení ve věci výkladu Stanov nebo usnesení Valného sněmu zahajuje Rada usnesením. Článek (24) a (25) se nepoužijí.

(76) Účastníky jsou vždy náčelní, náčelník a starosta. Rada může za účastníka řízení přibrat člena Junáka, který podal podnět k výkladu, případně pak osobu, útvar nebo orgán, na které výklad zvláště významně dopadá.

(77) O výkladu Stanov a usnesení Valného sněmu rozhoduje Rada vždy v plénu.

(78) Zahájením zasedání řádného Valného sněmu se řízení o výkladu Stanov a usnesení Valného sněmu zastavuje.

15. Řízení o sporu mezi orgány a útvary ve vztahu k ústředním orgánům

(79) Rada řeší spory mezi orgány Junáka a jinými útvary podle vnitřního práva, které nemají právní osobnost, pokud je jednou ze stran sporu ústřední orgán nebo pokud spor k rozhodnutí ústřední orgán předloží.

16. Řízení o povolení obnovy disciplinárního řízení

(80) Rada rozhoduje o obnovení disciplinárního řízení, navrhne-li to ten, komu právo takový návrh podat dovoluje Disciplinární řád. Účastníky řízení jsou všichni ti, jimž Disciplinární řád přiznává právo podat návrh na obnovu řízení.

(81) Rada nálezem řízení obnoví a zruší při tom původní disciplinární rozhodnutí, shledá-li důvody a podmínky pro obnovu stanovené Disciplinárním řádem.

17. Řízení o přezkumu organizačního aktu dle Organizačního řádu

(82) Rada, na návrh zúčastněné organizační jednotky nebo organizační jednotky jí nadřízené, přezkoumá rozhodnutí Výkonné rady o zrušení, rozdělení, sloučení či jiné přeměně organizační jednotky. Návrh na výmaz organizační jednotky z veřejného rejstříku nebo na zápis rozdělení, sloučení nebo jiné přeměny do veřejného rejstříku nelze podat dříve, než Rada rozhodne o podaném návrhu na přezkoumání rozhodnutí.

18. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

(83) Strany nebo zamýšlené strany mohou uzavřít písemnou dohodu o průběhu řízení; tato dohoda má přednost před ustanoveními Stanov a tohoto řádu v rozsahu, v jakém je nahrazuje, a dále i přednost před ustanoveními zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku, od nichž se lze odchýlit. Je-li dohoda v rozporu se zásadami spravedlivého procesu, zejména co do procesní rovnoprávnosti stran a možnosti se ke sporu vyjádřit nebo se zásadou procesní hospodárnosti, Rada ji usnesením odmítne a v řízení podle ní nepostupuje.

(84) Tento řád se nevztahuje na postup či jednání Rozhodčí a smírčí rady, které nemá charakter projednávání a rozhodování případů v řízení před Radou; v těch záležitostech se Rozhodčí a smírčí rada řídí ustanoveními vnitřního práva pro takový postup či jednání[1] .

(85) Ke dni účinnosti řádu se zrušuje Řád Rozhodčí a smírčí rady schválený Náčelnictvem dne 9. 3. 2002.

(86) Řád byl schválen dne 19. 11. 2021 a nabývá účinnosti dne 1. 1. 2022.

Náčelní: Mgr. Vendula Bušková
Náčelník: Mgr. Ondřej Vokál
Starosta: Ing. Josef Výprachtický

[1] např. postup podle čl. (162), čl. (100) písm. f), čl. (88) Stanov spolku...