1. Úvodní ustanovení

(1) Řád Valného sněmu (dále také Sněm) upravuje pravidla pro jednání delegátů a pro pracovní orgány Sněmu a volbu ústředních orgánů.

(2) Související předpisy:

1. Stanovy,
2. Organizační řád.

(3) Následující pojmy se v návaznosti na jejich vymezení ve Stanovách upřesňují takto:

1. „na Sněmu přítomný delegát“ je delegát, který na jednání Sněmu dorazil a zaregistroval se; osoba se do počtu „na Sněmu přítomných delegátů“ započítává od okamžiku zaregistrování se přímo na Sněmu až do odregistrování se ze Sněmu nebo do ukončení Sněmu; z počtu „na Sněmu přítomných delegátů“ se například určuje třípětinová většina pro rozhodnutí, která to dle Stanov vyžadují;
2. „přítomný delegát“ je delegát, který je přítomný v jednacím sále během jednání Sněmu; z počtu „přítomných delegátů“ se při hlasování určuje prostá většina.

2. Orgány Sněmu

(4) Orgány Sněmu jsou:

1. kandidátní komise,
2. mandátová komise,
3. návrhová komise,
4. volební komise,
5. předsedající.

(5) Činnost kandidátní komise a volební komise je upravena v Organizačním řádu.

(6) Kandidátní komise má sedm členů, Náčelnictvo ji jmenuje nejpozději 70 dní před zahájením Sněmu, její první zasedání svolá svolavatel Sněmu.

(7) Mandátová komise ověřuje způsobilost Sněmu k usnášení, zejména řádnost svolání a počet delegátů. O výsledku ověření předá zprávu Sněmu. Mandátová komise je oprávněna kontrolovat způsob počítání hlasů při hlasování v průběhu Sněmu.

(8) Mandátová komise má tři členy. Jednoho kandidáta navrhuje Náčelnictvo a dva kandidáty navrhují delegáti. Komise si volí ze svého středu předsedu.

(9) Návrhová komise zpracovává po dohodě s předkladatelem přesné znění návrhů usnesení Sněmu, přičemž dbá na to, aby znění návrhů bylo jasné a nebylo v rozporu s právními předpisy a Stanovami. U návrhů, u kterých je předloženo více pozměňovacích návrhů, sestavuje komise ve spolupráci s předsedajícím proceduru hlasování. Komise zajišťuje, že Sněm přistoupí k hlasování výhradně o hlasovatelných návrzích; o nehlasovatelných návrzích předem předsedajícího informuje.

(10) Návrhová komise má devět členů. Čtyři členy jmenuje Náčelnictvo nejpozději 70 dní před zahájením Sněmu a pět navrhnou na Sněmu delegáti sněmu. Komisi jako celek schválí Sněm. Komise po svém schválení Sněmem volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy, tito tři tvoří dohromady předsednictvo. Náčelnictvem jmenovaní členové komise mohou již před zahájením Sněmu začít pracovat v souladu s čl. (9) a takto předem připravené materiály mohou být předloženy jako podklady Náčelnictvu, Výkonné radě, nebo se jimi na Sněmu bude zabývat již Sněmem schválená komise.

(11) Volební komise má třináct členů. Šest kandidátů navrhuje Náčelnictvo, další navrhují delegáti. Komise volí ze svého středu předsedu. Členství ve volební komisi je neslučitelné s kandidaturou ve volbách.

(12) Mandátovou komisi, návrhovou komisi a volební komisi volí Sněm. Termín pro podávání návrhů stanoví předsedající Sněmu. Pokud počet kandidátů odpovídá počtu členů komise, volí ji Sněm jako celek. Pokud je kandidátů více, členy komisí se stanou kandidáti s nejvyšším obdrženým počtem hlasů při zjevném hlasování Sněmu.

(13) Předsedající řídí jednání Sněmu. Po dobu konání voleb je předsedajícím předseda volební komise.

3. Volba delegátů Sněmu

(14) Delegáty Sněmu volí sněmy základních a vyšších organizačních jednotek.

(15) Směrnice VRJ určí počet registrovaných členů organizační jednotky, které bude zastupovat jeden delegát (dále také “delegační kvóta”) a rok registrace, ze kterého bude výpočet proveden.

(16) Střediskové sněmy zvolí vždy tolik delegátů, kolikrát obsáhne počet všech jejich registrovaných členů delegační kvótu. Přebývající počet členů pak přechází na přímo nadřízenou VOJ. U středisek, jejichž počet registrovaných členů je nižší než delegační kvóta, přechází takto plný počet členů.

(17) Sněmy VOJ zvolí právě tolik delegátů, kolikrát obsáhne zbývající počet členů, který na ně přešel ze všech přímo podřízených organizačních jednotek, delegační kvótu. Z okresů případný dále zbývající počet členů přechází na kraje příslušným okresům nadřízeným.

4. Předkládání návrhů usnesení

(18) Návrhy usnesení Sněmu mohou předkládat orgány a osoby uvedené v čl. 100 Stanov.

(19) Návrh usnesení může předložit delegát Sněmu, pokud mu písemně vyjádří podporu alespoň desetina na Sněmu přítomných delegátů. Takový návrh se předkládá návrhové komisi.

(20) Předkladatel je povinen návrh usnesení vždy odůvodnit, pokud jeho smysl nevyplývá přímo z textu návrhu. Odůvodnění se předkládá delegátům.

(21) Svolavatel krajského sněmu je povinen stanovit pravidla, podle kterých budou krajským sněmům předkládány návrhy usnesení Sněmu, aby byly zajištěny jejich řádné náležitosti.

(22) U návrhů usnesení může Náčelnictvo nebo návrhová komise předložit změnu formulace tak, aby usnesení bylo v souladu se Stanovami, bylo jasné a vnitřně nerozporné. Není-li v průběhu Sněmu z časových nebo i jiných důvodů možné, aby znění návrhu projednala celá návrhová komise, může úpravu navrhnout i její předsednictvo.

5. Procesní pravidla jednání

(23) Hlasování na Sněmu probíhá pomocí technických prostředků nebo je počítáno skrutátory, které jmenuje předsedající Sněmu.

(24) O udělení slova rozhoduje předsedající, zpravidla tak činí podle pořadí přihlášených do diskuze. Nikdo, komu předsedající neudělí slovo, se ho nesmí sám ujmout.

(25) Právo prvního diskusního příspěvku má předkladatel návrhu. Pokud jej nevyužije, může v další diskusi jednou požádat o přednostní zařazení do diskuse. Projednává-li Sněm více návrhů usnesení v rámci jednoho projednávaného bodu, mají toto právo předkladatelé každého z nich, a to v pořadí určeném předsedajícím.

(26) Po předkladateli návrhu má dále právo přednostního diskuzního příspěvku jeden zástupce ústředního orgánu, do jehož kompetence daná problematika patří. Není-li jistá příslušnost ústředního orgánu k tématu příspěvku, pak jeden zástupce Náčelnictva určený náčelní či náčelníkem. Pokud ústřední orgán nevyužije práva přednostního příspěvku na začátku, může v další diskuzi jednou požádat o přednostní zařazení do diskuze.

(27) K návrhu mohou delegáti vznášet pozměňovací návrhy. Pozměňovacím návrhem se rozumí jeho doplnění či změna, která zachovává původní téma. Pozměňovací návrh vzniklý během jednání Sněmu musí být v rozpravě zdůvodněn, přestože zatím nemá zcela přesné znění. Následně je jeho znění doformulováno dle čl. (9).

(28) Pokud byly k návrhům usnesení předloženy nějaké pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o nich, a to nejprve o pozměňovacích návrzích, které nejvíce mění smysl usnesení. O pořadí v tomto smyslu rozhodne předsedající. O pozměňovacích návrzích, které ztratily smysl přijetím jiného pozměňovacího návrhu, se již nehlasuje. Po projednání pozměňovacích návrhů se hlasuje o (upraveném) návrhu usnesení jako celku.

(29) Je-li to nutné pro hladký průběh jednání, může návrhy formulovat předsedající sněmu, zejména v případech pozměňovacích návrhů.

(30) Pokud došlo v průběhu projednávání návrhu usnesení k jeho podstatné změně, má předkladatel původního návrhu právo před závěrečným hlasováním se k návrhu vyjádřit a případně se jej zřeknout. Tato skutečnost se zaznamená do zápisu.

(31) Za předkladatele jedná ten, kdo je předkladatelem pověřen, nebo ten, kdo obvykle za příslušný orgán či jednotku jedná, předsedá jí nebo řídí její činnost.

(32) U vhodných návrhů může předsedající nebo předkladatel návrhu navrhnout hlasování o jeho jednotlivých částech samostatně.

(33) U vhodných návrhů může předsedající nebo předkladatel návrhu navrhnout hlasování o několika návrzích dohromady. V případě, že s takovým postupem vyjádří nesouhlas nejméně čtvrtina přítomných delegátů, musí předsedající dát hlasovat o návrzích jednotlivě.

(34) Přednost mají technické připomínky. Technickou připomínkou se rozumí stručná připomínka, která obsahuje důležitou věcnou informaci a neobsahuje vlastní názor diskutujícího. Technickou připomínkou je i procedurální návrh.

(35) Procedurální návrh se vztahuje výhradně k proceduře projednávání, je jím zejména:

1. návrh na změnu programu Sněmu (např. zařazení nového bodu, stanovení pevného času projednání některého bodu, změna pořadí projednávaných bodů),
2. návrh na omezení délky rozpravy,
3. návrh na omezení délky nebo počtu jednotlivých diskusních příspěvků,
4. návrh na ukončení rozpravy a přikročení k hlasování,
5. návrh na dočasné přerušení rozpravy k bodu a
6. návrh na stažení bodu z dalšího jednání.

(36) Návrh na změnu programu Sněmu jeho předkladatel vždy zdůvodní, Výkonná rada (zpravidla zpravodaj odpovědný za pořádání Sněmu) se může k návrhu vyjádřit. Následně o návrhu nechá předsedající hlasovat. O jiných procedurálních návrzích předsedající nechá hlasovat okamžitě. Pokud byl přijat návrh na ukončení rozpravy, nechá předsedající vystoupit ještě účastníky, kteří se o slovo přihlásili před podáním tohoto návrhu.

(37) Rozprava o návrhu je ukončena, pokud:

1. byly vyčerpány všechny diskusní příspěvky,
2. byl přijat procedurální návrh na ukončení rozpravy nebo
3. tak rozhodne předsedající pro zjevné nebezpečí nedodržení schváleného programu

(38) Ukončená rozprava může být znovu zahájena pouze rozhodnutím Sněmu.

(39) O návrhu, o kterém bylo již rozhodnuto, se znovu jedná pouze z rozhodnutí Sněmu.

(40) K projednání vymezených tematických okruhů může Sněm ustavit pracovní skupiny.

(41) Úkolem pracovních skupin je projednat návrhy předložené Sněmu a doporučit nebo nedoporučit je k dalšímu jednání v plénu. Pracovní skupina může k projednání v plénu doporučit i vzájemně se vylučující návrhy, případně předložit pozměňující návrhy. Pracovní skupina může na základě výsledků diskuze sestavit obsáhlejší zprávu obsahující návrhy novým ústředním orgánům.

(42) Pro jednání pracovních skupin platí procesní pravidla jednání Sněmu přiměřeně. Předsedajícího pracovní skupiny určí předsedající Sněmu, pokud pracovní skupina nerozhodne jinak.

(43) Pokud program Sněmu stanoví pro projednávání části Sněmu zvláštní pravidla, použijí se přednostně před obecnou úpravou stanovenou tímto řádem.

6. Kandidatura do ústředních orgánů

(44) Kandidující ve volbách konaných na Sněmu musí podat vyplněnou kandidátní listinu alespoň 45 dní před zahájením Sněmu. Z kandidátní listiny musí být zřejmé kdo kandiduje a do které funkce nebo funkcí. Kandidatura na člena Náčelnictva dle čl. 78 písm. c) Stanov, člena Ústřední revizní komise a člena Rozhodčí a smírčí rady je vzájemně neslučitelná.

(45) Další náležitosti kandidatury a kandidátní listiny stanoví směrnice VRJ.

(46) Ke své kandidátní listině přiloží kandidující alespoň dvě doporučení od členů nebo orgánů Junáka – českého skauta nebo jeho jednotek.

(47) Pilné kandidatury mohou být podány i po uplynutí lhůty popsané v čl. (44). O jejich přípustnosti rozhodne Sněm.

7. Kvalifikace kandidujících

(48) Pro funkci Sněmem voleného člena Náčelnictva jsou povinnými kvalifikačními požadavky složená vůdcovská zkouška nebo střediskové minimum a praxe v celkové délce alespoň 2 roky, během nichž kandidující působil alespoň v jedné z následujících pozic

1. činovník ústředí nebo
2. vzdělavatel či tajemník na akci vzdělávání činovníků nebo
3. statutární orgán či jeho zástupce nebo člen rady VOJ či ZvOJ nebo zpravodaj VOJ nebo
4. člen užšího týmu celostátní akce (vedoucí akce, zástupce vedoucího akce, tajemník, supervizor či vedoucí některé ze sekcí dle zvyklostí akce) nebo
5. redaktor či šéfredaktor médií vydávaných v rámci projektu Spolkový časopis.

(49) Pro funkci člena Ústřední revizní komise jsou povinnými kvalifikačními předpoklady

1. nejméně středoškolské vzdělání ekonomického nebo právního směru nebo
2. nejméně 5 let praxe ve funkci statutárního orgánu OJ, hospodáře VOJ či člena revizní komise VOJ nebo
3. nejméně 5 let odborné civilní praxe v oblasti hospodaření či hospodářské kontroly.

(50) Pro funkci člena Rozhodčí a smírčí rady jsou povinnými kvalifikačními předpoklady nejméně 5 let praxe činovníka a

1. nejméně středoškolské vzdělání právního směru nebo
2. střediskové minimum nebo
3. nejméně 3 roky odborné civilní praxe v právní oblasti.

(51) Pokud je mezi kvalifikačními předpoklady doba praxe, lze dobu praxe v různých pozicích sčítat. Vykonával-li kandidující více pozic současně, započítává se toto období do celkové doby praxe pouze jednou.

8. Výběr (místo)místonáčelní, (místo)náčelníka a jejich kvalifikace

(52) Každá kandidátka na funkci náčelní nejpozději do termínu podávání pilných kandidatur vybere a oznámí právě jednu kandidátku na svou místonáčelní, a to tak, aby obě splňovaly kvalifikační požadavky uvedené v čl. (48) a navíc alespoň jedna z nich měla také alespoň 2 roky praxe v ústředních orgánech. Kandidátka na místonáčelní musí s kandidaturou nejpozději do konce podávání pilných kandidatur vyjádřit souhlas.

(53) Výběr místonáčelní dle čl. (52) je nedílnou součástí kandidatury náčelní a nesplnění této povinnosti má za následek vyřazení kandidátky na náčelní z volby.

(54) Kandidatura na místonáčelní je neplatná, pokud není zařazena do dvojice s kandidátkou na náčelní dle čl. (52).

(55) Pokud byla kandidátka na náčelní či místonáčelní zvolena, její případné další kandidatury zanikají.

(56) Pro funkce náčelníka a místonáčelníka se použijí ustanovení této kapitoly obdobně.

9. Volební procedura

(57) Pro volby do ústředních orgánů se na Sněmu přiměřeně použijí obecná pravidla voleb stanovená Organizační řádem.

(58) Volby se konají jako tajné.

(59) Na sněmu proběhnou dvě volby. První je volba náčelní a náčelníka spolu s místonáčelní a místonáčelníkem, druhá pak volba členů Náčelnictva, Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rady. Pokud žádná osoba nekandiduje do funkce v první a zároveň i druhé volbě, proběhnou obě volby současně.

(60) V první volbě je zvolena dvojice, která získala nejvyšší počet hlasů.

(61) V druhé volbě je pak zvolen příslušný počet kandidujících do ústředních orgánů, kteří získali nejvyšší počet hlasů.

10. Závěrečná a přechodná ustanovení

(62) Dnem účinnosti tohoto řádu se zrušuje Řád Valného sněmu ze dne 12. 3. 2023.

(63) Řád byl schválen Náčelnictvem dne 18. 4. 2026 a nabývá účinnosti dne 1. 5. 2026. 

Náčelní: Mgr. Vendula Bušková
Náčelník: Mgr. Ondřej Vokál
Starosta: Ing. Josef Výprachtický