( Aktuální )
Platné 29. 3. 2014 – Neomezeno, Účinné od 13. 6. 2014
Lenka Šablová
KÚJ – asistentka starosty, VRJ a Náčelnictva
lenka.sablova@skaut.cz
Jan Chmelař
KÚJ – asistent organizačního zpravodaje
jan.chmelar@skaut.cz
Zodpovědná osoba: Ondřej Peřina – Jerry

Předpis: Stanovy

Stanovy spolku Junák – český skaut, z. s., schválené XIV. valným sněmem Junáka v Litomyšli dne 29. 3. 2014

1. Hlava

Základní ustanovení

(1) Junák – český skaut, z. s. je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, jehož posláním a účelem je – v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí Robertem Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu A. B. Svojsíkem – podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí; jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce; sobě samým; bližním, vlasti, celému lidskému společenství a přírodě.

(2) Junák – český skaut, z. s. (dále jen Junák) je veřejně prospěšným spolkem ve smyslu občanského zákoníku, jeho sídlem je Praha, působí na území České republiky.

(3) Znakem Junáka je lilie s hlavou chodského psa ve štítu na trojlístku.

(4) Junák se hlásí k poslání, principům a metodám světových skautských organizací, kterých je členem:

  1. World Association of Girl Guides and Girl Scouts (WAGGGS),
  2. World Organization of the Scout Movement (WOSM) a 
  3. International Scout and Guide Fellowship (ISGF).

(5) Předmětem činnosti Junáka je aktivní naplňování shora uvedeného poslání. Podpora všestranného rozvoje dětí a mládeže zahrnuje mimo jiné pořádání schůzek, výprav, táborů, setkání a her; vzdělávací, výchovné, kulturní, praktické, sportovní i další volnočasové aktivity; vydávání vzdělávacích, výchovných, metodických a dalších materiálů a publikací; pořádání kurzů a školení; činnost při ochraně přírody a krajiny; účast na životě občanské společnosti a rozvoji demokratické angažovanosti; sociální aktivity a podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva; dobrovolnictví; prevenci před vznikem závislostí a dalších sociálně-patologických jevů; materiální a technickou podporu činnosti; provoz kluboven, základen, tábořišť i vzdělávacích center; podporu členů Junáka a péči o ně; činnost při správě organizace.

2. HLAVA

Principy a metoda skautské výchovy

(6) Skautské hnutí je založeno na třech základních principech:

  • povinnost k Bohu, chápaná jako povinnost hledat a respektovat v životě vyšší hodnoty než materiální;
  • povinnost vůči ostatním, chápaná jako věrnost své vlasti, která je v souladu s úsilím o mír, snaha o vzájemné pochopení a spolupráci mezi lidmi, národy a různými sociálními skupinami; je pojata jako závazek účastnit se na rozvoji společnosti, jako úcta a láska prokazovaná bližním a přírodě;
  • povinnost vůči sobě, chápaná jako odpovědnost za rozvoj sebe sama.

Tyto základní principy jsou vyjádřeny ve skautském slibu a zákonu.

(7) Skautský slib zní:

„Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
duší i tělem být připraven(a) pomáhat vlasti i bližním.“

Slib lze doplnit dobrovolným dodatkem: „K tomu mi pomáhej Bůh.”

(8) Skautský zákon zní:

  1. Skaut je pravdomluvný.
  2. Skaut je věrný a oddaný.
  3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným.
  4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.
  5. Skaut je zdvořilý.
  6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.
  7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.
  8. Skaut je veselé mysli.
  9. Skaut je hospodárný.
  10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích.

Dívky a ženy používají znění v ženském rodě.

(9) Skautská výchovná metoda závazně charakterizuje skautskou výchovu. Vychází ze zásad stanovených již zakladatelem skautského hnutí, které byly ověřeny více než sto lety praxe i poznatky moderní pedagogiky. Je založena na sedmi základních prvcích, které dohromady tvoří vnitřně provázaný, nedělitelný systém:

  • Slib a zákon – skautská výchova je především sebevýchovou, v níž klíčovou roli hraje upřímný dobrovolný závazek snažit se žít podle skautských principů. Složením slibu se skaut hlásí k hodnotám, stejně jako ke společenství, se kterým tyto hodnoty sdílí. Zákon mu pomáhá tyto hodnoty nacházet v každodenním životě. Slib a zákon je tak základní oporou jeho duchovního života.
  • Učení se zkušeností – skautská výchovná metoda se opírá o vlastní aktivitu a činnost; vychází z přesvědčení, že člověk se nejlépe něco naučí tím, že to dělá; že znalosti, dovednosti i postoje si osvojí nejlépe za pomoci vlastních prožitků a zkušeností. Z této zásady není vyjmuta ani výchova mravní; skauting neusiluje jen o to, aby člověk nebyl špatný; usiluje o to, aby dobro činil. Proto je součástí skautské sebevýchovy i zásada vykonat každý den alespoň jeden dobrý skutek. Rovněž výchova k odpovědnosti vůči druhým vychází z činů: ze skutečné služby společnosti a bližním.
  • Družina – skauting klade důraz nejen na výchovu všestranně rozvinutého člověka; klade důraz i na jeho roli sociální, na schopnost být platným a odpovědným členem společenství. I proto se skautská výchova odehrává především v malé, přirozené skupině vrstevníků, která představuje pro mladého člověka citové zázemí stejně jako výzvu jeho rozvíjejícím se sociálním dovednostem a umožňuje lépe odhalit jeho silné stránky a uplatnit je ve prospěch celku.
  • Symbolický rámec – výchova mladých lidí je účinná, jen zaujme-li je a hovoří-li k nim jazykem, kterému rozumí a který je oslovuje. Skauting proto používá her, příběhů, symbolů a vzorů, které jsou pro mladé lidi přitažlivé, inspirativní a obohacující; tím jim přibližuje i hodnoty, z nichž skauting vychází.
  • Příroda – pro skauting je příroda nejen nejpřirozenějším výchovným prostředím; je i předmětem zájmu, péče a ochrany; stejně, jako je zdrojem citového a duchovního rozvoje.
  • Program osobního růstu – skauting usiluje nejen o to, nabídnout pestrý a přitažlivý program mladým lidem každé věkové kategorie; podporuje i všestranný individuální rozvoj každého člena založený na jeho vnitřní motivaci a její podpoře.
  • Dospělí průvodci – dospělí ve skautingu hrají roli průvodců mladého člověka, tedy těch, kteří mu nejen ukazují cestu, ale také mu pomáhají, podporují jej a povzbuzují; to vše s respektem k jedinečné lidské bytosti, která dříve nebo později musí za svou cestu převzít plnou odpovědnost.

3. Hlava

Členové

(10) Členem Junáka se může stát každý člověk, který souhlasí s posláním, principy a výchovnou metodou skautského hnutí.

(11) Dospělí mohou být členy Junáka, jen pokud aktivně podporují jeho poslání. Dospělí, kteří navíc chtějí rozvíjet vlastní činnost v souladu s posláním ISGF, mohou být členy Kmene dospělých. Postavení Kmene dospělých stanoví řád.

(12) O přijetí za člena rozhoduje, nestanoví-li řád jinak, základní organizační jednotka, u které jednotlivec požádal o členství odevzdáním závazné přihlášky. Rozhodnutí o přijetí náleží statutárnímu orgánu jednotky, nestanoví-li vnitřní právo jinak.

(13) Členství vzniká zápisem do seznamu členů. Zápis provede organizační jednotka, která o přijetí člena rozhodla. Činovníkům je zpřístupněn seznam členů, v rozsahu odpovídajícím jejich funkci; ostatním členům Junáka je zpřístupněn seznam členů, kteří takové zpřístupnění neodmítli či případně neomezili.

(14) Zápisem do seznamu členů vzniká rovněž členství v příslušné základní či zvláštní organizační jednotce jakož i členství ve všech organizačních jednotkách jí nadřízených. Jednotlivec může být členem několika základních či zvláštních organizačních jednotek, v takovém případě je vždy v jedné z nich členem řádným a v ostatních hostujícím.

(15) Členství v Junáku a všech organizačních jednotkách zaniká výmazem ze seznamu členů na základě:

  1. vystoupení, tj. dobrovolného rozhodnutí člena o ukončení členství;
  2. vyloučení člena pro vážné porušení jeho povinností; rozhodnutí o vyloučení náleží disciplinárnímu orgánu. Vyloučení je překážkou opětovného přijetí po dobu stanovenou v rozhodnutí o vyloučení a po tuto dobu je tato skutečnost vedena v seznamu členů;
  3. rozhodnutí organizační jednotky, které měl člen projevit vůli pokračovat v členství a neučinil tak ani po výzvě v přiměřené lhůtě. Řád výslovně stanoví, které okolnosti na straně člena jsou nedílnou součástí vůle pokračovat v členství;
  4. rozhodnutí organizační jednotky o ukončení členství člena mladšího 15 let pro vážné překážky bránící účasti na výchovné činnosti jednotky; takové rozhodnutí není překážkou jeho přijetí za člena jinou nebo později i stejnou organizační jednotkou;
  5. zániku organizační jednotky, jíž je řádným členem, pokud zaniká bez právního nástupce, nebo
  6. úmrtí člena.

(16) Výmazem ze seznamu členů zanikají členství ve všech organizačních jednotkách i Junáku.

(17) Změna členství v základních či zvláštních organizačních jednotkách vzniká zápisem této skutečnosti do seznamu členů; tím zároveň dochází ke změně členství v nadřízených organizačních jednotkách.

(18) Každý člen má zejména tato práva:

  1. podílet se na činnosti Junáka,
  2. nosit skautský kroj a užívat skautské symboly,
  3. být přiměřeně informován o skutečnostech, souvisejících s činností Junáka,
  4. získávat skautskou kvalifikaci podle svých schopností a
  5. podávat návrhy, připomínky a stížnosti.

Tato práva mohou být omezena jen řádem.

(19) Každý člen je zejména povinen:

  1. naplňovat poslání, principy a metody skautského hnutí,
  2. složit skautský slib a řídit se jím,
  3. řídit se vnitřním právem podle hlavy šesté,
  4. platit členské příspěvky a 
  5. neprodleně aktualizovat své údaje v seznamu členů.

(20) Uznáním výjimečných zásluh členům Junáka je přiznání čestného členství. Čestní členové mají postavení členů řádných s výjimkami stanovenými řádem.

4. Hlava

Činovníci

(21) Junák je činovnickou demokracií v tom smyslu, že odpovědnost za řízení organizace a právo i povinnost podílet se na rozhodování mají činovníci nebo jimi volení delegáti sněmů; ostatní osoby jen tehdy, je-li tak určeno vnitřním právem.

(22) Činovníkem se rozumí člen Junáka, který přijal spoluodpovědnost za naplňování poslání Junáka v souladu s principy vymezenými Stanovami tím, že přijal činovnickou funkci, s níž je spojena působnost podle vnitřního práva.

(23) Činovníkem se může stát jen osoba k výkonu funkce způsobilá. Osoba nezletilá se může stát činovníkem, jen pokud se jedná o funkci, pro kterou to určí řád, a je-li k tomu dostatečně vyspělá.

(24) Výkon funkce činovníků, nestanoví-li řád jinak, končí:

  1. odstoupením činovníka z funkce,
  2. rozhodnutím orgánu, který činovníka ustanovil, nebo orgánu, kterému tuto pravomoc svěřují vnitřní předpisy,
  3. ustanovením nového činovníka do této funkce,
  4. disciplinárním rozhodnutím,
  5. zánikem členství, nebo
  6. uplynutím lhůty, která byla při volbě nebo jmenování výslovně stanovena, nebo naplněním účelu, pro který byla funkce ustavena.

(25) Činovník může ze své funkce odstoupit. Vůli odstoupit sdělí Junáku nebo organizační jednotce, u níž funkci vykonává. Výkon funkce končí uplynutím dvouměsíční lhůty od sdělení o odstoupení nebo jiným sjednaným dnem.

(26) Výkon funkce činovníků je v případech stanovených řádem možné dočasně pozastavit a případně po tuto dobu svěřit výkon funkce jiné osobě.

(27) Ten, jemuž skončil nebo byl pozastaven výkon činovnické funkce, odpovídá za její předání.

(28) Všichni činovníci jsou povinni seznámit se s povinnostmi plynoucími z jejich funkce a plnit je odpovědně a jak nejlépe dovedou, vzdělávat se a pečovat o rozvoj své osobnosti.

(29) Činovníci, jimž byla svěřena výchova mládeže, jsou povinni vychovávat ji v duchu základních principů skautského hnutí.

(30) Činovníci skládají slib ve znění: „Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe, sloužit výchově mládeže v duchu skautského slibu a zákona.“ Slib lze doplnit dobrovolným dodatkem: „K tomu mi pomáhej Bůh.”

5. Hlava

Organizační struktura

(31) Organizační strukturu tvoří:

  1. Junák (hlavní spolek),
  2. vyšší organizační jednotky (VOJ),
  3. základní organizační jednotky (ZOJ) a 
  4. zvláštní organizační jednotky (ZvOJ).

(32) Junáka spravují ústřední orgány, jejichž způsob ustavení, složení, působnost a pravomoc určují Stanovy.

(33) Organizační jednotky podle čl. 31 písm. b) až d) (dále jen organizační jednotky či OJ) jsou pobočnými spolky ve smyslu § 228 občanského zákoníku a mají právní osobnost odvozenu od právní osobnosti hlavního spolku, kterým je Junák. Povahu organizační jednotky jako pobočného spolku a pouto k Junáku jako hlavnímu spolku nelze za trvání jejich právní osobnosti změnit.

(34) Organizační jednotky jsou podřízeny Junáku a, stanoví-li tak Výkonná rada, též určeným vyšším organizačním jednotkám. Pro podřízenou organizační jednotku a její členy jsou závazné řídící akty jejích orgánů a dále řídící akty orgánů nadřízených organizačních jednotek a Junáka.

(35) Vyšší organizační jednotky jsou nadřízeny dalším organizačním jednotkám, zpravidla v rámci územně správního uspořádání. Plní úkoly plynoucí z poslání Junáka, zejména pak podporují organizační jednotky jim podřízené. Vyšší organizační jednotky přímo podřízené Junáku se zpravidla nazývají kraje, ostatní pak okresy. Jejich název je odvozen z názvu Junáka s připojeným vlastním názvem, obvykle označením územního celku.

(36) Základní organizační jednotky (dále jen „střediska“) sdružují členy, obvykle seskupené do výchovných jednotek (zpravidla nazývaných oddíly), a plní úkoly plynoucí z poslání Junáka. Název základní organizační jednotky je odvozen z názvu Junáka s připojeným označením „středisko“ a vlastním názvem. Některé základní organizační jednotky jsou namísto „středisko“ označeny jako „přístav“, jejich vedoucí se označuje termínem „kapitán přístavu“. Používá-li vnitřní právo označení středisko nebo vedoucí střediska, rozumí se tím i přístav nebo kapitán přístavu.

(37) Zvláštní organizační jednotky plní zvláštní úkoly v souladu se svým statutem, který je řádem podle čl. 57. Statut zvláštní organizační jednotky určí její název, poslání a další náležitosti, zejména které orgány zvláštní organizační jednotku spravují, způsob jejich ustavení, působnost a pravomoc. Nestanoví-li vnitřní právo jinak, vztahují se na zvláštní organizační jednotku přiměřeně ustanovení o organizačních jednotkách.

(38) Organizační jednotky jsou spravovány svými orgány. Jsou to:

  1. Sněm, který je nejvyšším orgánem organizační jednotky; sněm může rozhodovat ve všech věcech organizační jednotky, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány nebo orgány nadřízené organizační jednotky.
  1. Rada, která je vrcholným řídícím orgánem organizační jednotky v době mezi sněmy a může rozhodovat ve všech věcech organizační jednotky, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány nebo orgány nadřízené organizační jednotky nebo usnesením sněmu organizační jednotky. Rada svým usnesením také stanoví v mezích stanovených vnitřním právem výši a splatnost členských příspěvků pro členy organizační jednotky.
  2. Revizní komise, která je kontrolní komisí ve smyslu občanského zákoníku.
  3. Vedoucí střediska (případně kapitán přístavu) či předseda rady vyšší organizační jednotky (dále jen vedoucí organizační jednotky) a jeho zástupce. Vedoucí organizační jednotky je statutárním orgánem a řídícím orgánem organizační jednotky, do jehož působnosti spadá vše, co není vyhrazeno jinému orgánu. Zastupuje jej v plném rozsahu zástupce vedoucího organizační jednotky.
  4. Další orgány, které stanoví řád.

Nestanoví-li řád jinak, jsou orgány organizační jednotky voleny jejím sněmem. Způsob ustavení, působnost a pravomoc orgánů organizačních jednotek dále stanoví vnitřní právo.

(39) Organizační jednotky se zakládají rozhodnutím Výkonné rady a vznikají zápisem do veřejného rejstříku. Působnost a pravomoc orgánů při zakládání organizačních jednotek stanoví vnitřní předpis.

(40) Zakladatelským právním jednáním organizační jednotky jsou tyto Stanovy a dále rozhodnutí dle čl. 39, jímž se jednotka zakládá.

(41) Organizační jednotka zaniká výmazem z veřejného rejstříku na základě přeměny (tedy fúze nebo rozdělení ve smyslu zákona), nebo na základě zrušení s likvidací.

(42) O rozdělení organizační jednotky, sloučení organizačních jednotek nebo jiné přeměně rozhodne Výkonná rada, zpravidla na návrh dotčených organizačních jednotek.

(43) O zrušení organizační jednotky s likvidací rozhodne Výkonná rada, zpravidla na návrh rušené organizační jednotky nebo návrh organizační jednotky jí nadřízené. Rozhodnutím o zrušení vstupuje organizační jednotka do likvidace; likvidátora ustanoví Výkonná rada a poté rozhodne o obdobném veřejně prospěšném účelu, ke kterému se použije likvidační zůstatek.

(44) Na organizační jednotku, která není schopna řádně vykonávat svoji funkci, může nadřízená organizační jednotka nebo Výkonná rada uvalit prozatímní správu. Po dobu prozatímní správy je prozatímní správce nejvyšším orgánem organizační jednotky; je oprávněn jednat jejím jménem v plném rozsahu; rozhodovat ve všech jejích věcech; je oprávněn ustanovovat a odvolávat členy dalších jejích orgánů, případně jim pozastavit činnost ve smyslu čl. 26.

(45) Zastoupení organizačních jednotek v orgánech jednotek jim nadřízených upravuje vnitřní právo.

(46) Junák i organizační jednotky nakládají se svým jměním s péčí řádného hospodáře ve prospěch poslání Junáka. Pozbytí nebo změna věcného práva ke stavbám a nemovitostem, jakož i podstatné omezení práva na jejich užívání podléhá souhlasu Výkonné rady.

(47) Za dluhy vzniklé z činnosti organizační jednotky ručí organizační jednotka jí přímo nadřízená, není-li taková, pak ručí Junák jako hlavní spolek. Ručení podle předchozí věty je omezeno částkou sto tisíc korun souhrnně za všechny dluhy organizační jednotky. Ručení jiných osob než dle tohoto článku či nad rámec sto tisíc korun lze sjednat smluvně, jinak se neručí.

(48) Junák i jeho organizační jednotky podporují své poslání též vedlejší hospodářskou činností, která respektuje principy skautské výchovy a nepoškozuje dobrou pověst spolku.

(49) Dojde-li ke změně skutečností, které se zapisují do veřejného rejstříku ohledně organizační jednotky, dotčená organizační jednotka bezodkladně Junáku navrhne jejich zapsání.

6. Hlava

Vnitřní právo

(50) Vnitřním právem se rozumí soubor psaných i nepsaných pravidel, zvyklostí, výkladů a principů, kterými se Junák i jeho jednotky, orgány a členové řídí.

(51) Junák a jeho organizační jednotky jsou spravovány orgány, které vydávají řídící akty ve věcech, které jsou v jejich působnosti.

(52) Původcem řídícího aktu se rozumí orgán, který řídící akt vydal, případně orgán, na který pravomoc k vydání řídícího aktu přešla.

(53) Je-li orgán kolektivní (tvořený několika členy orgánu), přijímá řídící akty ve formě usnesení, pokud vnitřní právo nestanoví jinak.

(54) Nevylučuje-li to vnitřní právo, je usnesení přijato, vysloví-li se pro jeho přijetí prostá většina všech členů orgánu, přičemž tento souhlas může být vysloven i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím prostředků komunikace na dálku.

(55) Nevylučuje-li to vnitřní právo, je usnesení přijato i tehdy, pokud na jednání alespoň poloviny oprávněných členů orgánu hlasuje většina pro přijetí. Nestanoví-li příslušný vnitřní předpis něco jiného, hlasuje se zjevným způsobem, na přání alespoň čtvrtiny přítomných způsobem tajným.

(56) Vnitřní právo může stanovit i jiný způsob přijímání usnesení kolektivním orgánem.

(57) Vnitřním předpisem se rozumí řídící akt, kterým se upravují práva a povinnosti týkající se obecně vymezeného okruhu členů; zejména takové, které jsou dlouhodobé či opakující se a ve věci obecně vymezené. Vnitřními předpisy seřazenými podle právní síly od nejvyššího jsou:

  1. Stanovy,
  2. řády, přijímané, není-li ve Stanovách uvedeno jinak, Náčelnictvem,
  3. směrnice Výkonné rady a 
  4. vyhlášky organizačních jednotek, přičemž vyhláška nadřízené organizační jednotky má vyšší právní sílu než vyhláška organizační jednotky jí podřízené.

(58) Předpisy nižší navazují na předpisy vyšší, upřesňují jejich ustanovení i tam, kde to není vyšším předpisem výslovně určeno; případně upravují záležitosti vyššími předpisy neupravené.

(59) Vyhlášky vyšší nebo základní organizační jednotky schvaluje rada této jednotky, případně činovník k tomu radou zmocněný. Jsou závazné pro všechny orgány a členy této organizační jednotky jakož i pro všechny organizační jednotky jí podřízené. Přijímání vyhlášek zvláštních organizačních jednotek je upraveno statutem těchto jednotek.

(60) V odůvodněných případech, zejména pokud to předpokládá právní předpis, je možné, aby vnitřní předpis nesl i jiný druhový název, než jaký odpovídá čl. 57.

(61) Vnitřní předpis je platný, jestliže má písemnou formu a byl řádně a průkazně schválen k tomu oprávněným původcem. Vnitřní právo stanoví způsob publikování předpisu, jakož i další povinnosti původce předpisu. Jejich nesplnění nezakládá neplatnost předpisu, nikomu však nemůže být přičteno k tíži, že se neřídil předpisem, se kterým neměl možnost se seznámit.

(62) Počátek účinnosti předpisu stanoví původce v textu předpisu. Není-li v textu předpisu uvedeno jinak, počíná účinnost předpisu dva měsíce po jeho schválení.

(63) Není-li Stanovami určeno jinak, předpis může být změněn nebo zrušen jen předpisem stejné nebo vyšší právní síly.

(64) Dojde-li ke sporu o smysl ustanovení předpisu, provede výklad původce nebo orgán předpisem určený. Výklad musí být v souladu s vnitřním právem; nesmí být v rozporu se zněním předpisu ani úmyslem původce.

(65) Řídícími akty, které nejsou předpisem, se upravují zejména práva a povinnosti přímo adresované konkrétním orgánům nebo osobám, jakož i další náležitosti operativního řízení. Právní síla takových rozhodnutí je dána postavením orgánu, který rozhodnutí učinil. Přitom rozhodnutí kontrolních či rozhodčích orgánů jsou považována za rovná rozhodnutím řídícího orgánu na stejné úrovni řízení.

(66) Pokud dojde k rozporu dvou řídících aktů, použije se přednostně akt vyšší právní síly; jsou-li stejné síly, použije se přednostně ten, který obsahuje zvláštní úpravu oproti obecné. Nelze-li určit, který řídící akt je obecný a který zvláštní, použije se přednostně ustanovení toho, který má pozdější platnost.

(67) Za bezvadnost řídícího aktu odpovídá jeho původce. Jestliže zjistí, že řídící akt má vady, i pokud se vadným stal změnou řídících aktů nadřízených, musí neprodleně zjednat nápravu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může nápravu zjednat i nadřízený orgán tím, že vadný řídící akt nebo jeho vadnou část zruší nebo jeho účinnost pozastaví.

(68) Za podstatnou vadu řídícího aktu se považuje zejména:

  1. byl-li přijat orgánem, který k tomu nebyl oprávněn,
  1. je-li v rozporu s vnitřním právem nebo
  2. je-li nesrozumitelný, tedy není jasné, jakou povinnost zakládá.

(69) Nikomu nemůže být přičteno k tíži, že se neřídil řídícím aktem, jehož podstatná vada přímo souvisí se spornou věcí, nebo řídícím aktem, se kterým neměl nikoliv vlastní vinou možnost se seznámit.

(70) Pokud se kterýkoliv člen nebo orgán cítí dotčen řídícím aktem, který považuje za vadný ve smyslu čl. 68, nebo jehož obsah považuje za nesprávný, nespravedlivý či nepřiměřený okolnostem, může proti němu použít opravné prostředky stanovené vnitřním právem.

7. Hlava

Statutární orgány

(71) Statutárním orgánem Junáka je starosta. O ustavení starosty či místostarosty do funkce se pořizuje zápis sepsaný ve formě veřejné listiny.

(72) Statutárním orgánem organizační jednotky je její vedoucí.

(73) Místostarosta vykonává v nepřítomnosti starosty vše, co přísluší statutárnímu orgánu Junáka. Pro platnost právního jednání není rozhodující, zda jednal starosta či místostarosta. Zástupce vedoucího organizační jednotky vykonává v nepřítomnosti vedoucího organizační jednotky vše, co přísluší statutárnímu orgánu organizační jednotky. Pro platnost právního jednání není rozhodující, zda jednal vedoucí organizační jednotky či jeho zástupce.

(74) Statutární orgán Junáka, jakož i organizační jednotky smí zmocnit další činovníky nebo členy, případně jiné osoby k jednání jménem Junáka, popřípadě organizační jednotky. Odpovědnost za právní jednání na základě takového zmocnění nese statutární orgán.

(75) Právní jednání, která statutární orgán učiní v rozporu s vnitřním právem, jsou platná. Osoba vykonávající funkci statutárního orgánu odpovídá za škodu a právní důsledky vzešlé z takového jednání.

(76) Osoba vykonávající funkci statutárního orgánu neodpovídá Junáku ani jeho organizační jednotce za škodu způsobenou právním či faktickým jednáním, jehož provedení jí bylo závazně uloženo vnitřním právem, pokud toto jednání nebylo v rozporu s právními předpisy.

8. Hlava

Ústřední orgány a jejich ustavení

(77) Ústředními orgány jsou:

  1. Valný sněm,
  2. Náčelnictvo v čele s náčelní a náčelníkem,
  3. Ústřední revizní komise v čele s předsedou,
  4. Rozhodčí a smírčí rada v čele s předsedou a 
  5. Výkonná rada v čele se starostou.

(78) Řádný Valný sněm volí:

  1. náčelní a místonáčelní,
  2. náčelníka a místonáčelníka,
  3. členy Náčelnictva,
  4. členy Ústřední revizní komise a 
  5. členy Rozhodčí a smírčí rady.

(79) Za náčelní a místonáčelní volí Valný sněm ženy; za náčelníka a místonáčelníka muže.

(80) Za členy Náčelnictva podle čl. 78 písm. c) volí Valný sněm pět žen a pět mužů. Pokud jedněch či druhých kandiduje menší počet, zůstávají jejich mandáty neobsazené a počet členů Náčelnictva se tak dočasně sníží.

(81) Valný sněm volí sedm členů Ústřední revizní komise podle čl. 78 písm. d). Pokud je počet kandidátů nižší než sedm, Ústřední revizní komise kooptuje po svém ustavení další členy až na plný počet způsobem stanoveným v čl. 88.

(82) Valný sněm volí pět členů Rozhodčí a smírčí rady podle čl. 78 písm. e). Pokud je počet kandidátů nižší než pět, Rozhodčí a smírčí rada kooptuje další členy až na plný počet způsobem stanoveným v čl. 88.

(83) Ve volbách podle čl. 78 jsou vždy zvoleni kandidáti, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů, a to bez ohledu na počet těchto hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne Valný sněm svým usnesením o tom, kdo z kandidátů má přednost. Nezvolení kandidáti se stávají náhradníky na příslušnou funkci v pořadí podle obdržených hlasů.

(84) O volbách na Valném sněmu a jejich výsledku se pořizuje zápis ve formě veřejné listiny. V případě, že některý z delegátů vznese v průběhu zasedání Valného sněmu námitku proti průběhu či výsledku voleb, rozhodne o dalším postupu svým usnesením Valný sněm. Pokud není námitka vznesena do konce zasedání Valného sněmu, nemůže již být výsledek voleb napaden později. Pokud Valný sněm žádné usnesení nepřijme, je vyhlášený výsledek voleb platný.

(85) Pokud v období mezi volbami zanikne mandát náčelní, přebírá jej místonáčelní, její původní mandát místonáčelní tím zaniká. Pokud v období mezi volbami zanikne mandát místonáčelní, Náčelnictvo zvolí novou místonáčelní ze svého středu, tím zaniká její původní mandát členky Náčelnictva.

(86) Ustanovení čl. 85 platí obdobně pro mandát náčelníka, respektive místonáčelníka.

(87) Pokud zanikne v období mezi volbami mandát některého z členů Náčelnictva zvoleného Valným sněmem, přebírá jeho mandát náhradník, který je stejného pohlaví, obdržel nejvíce hlasů ve smyslu čl. 83, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud žádný náhradník splňující tyto podmínky není, mandát zůstává neobsazen a počet členů Náčelnictva se tak dočasně sníží. Obdobně se počet členů sníží, není-li obsazen mandát členů Náčelnictva, kteří nejsou voleni Valným sněmem.

(88) Pokud zanikne mandát některého člena Ústřední revizní komise nebo člena Rozhodčí a smírčí rady, přebírá jeho mandát náhradník, který obdržel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud žádný náhradník splňující tyto podmínky není, příslušný orgán kooptuje nového člena z řad členů Junáka. Tato kooptace nabývá platnosti potvrzujícím usnesením Náčelnictva.

(89) Členství v Náčelnictvu, Ústřední revizní komisi, Rozhodčí a smírčí radě a Výkonné radě jsou vzájemně neslučitelná.

9. Hlava

Valný sněm

(90) Valný sněm (dále i jen „Sněm“) je nejvyšším orgánem Junáka.

(91) Průběh a jednání Valného sněmu i probíhajících voleb se řídí Stanovami a Řádem Valného sněmu, který schvaluje Náčelnictvo a zveřejní jej alespoň tři měsíce před zahájením Valného sněmu. Sněm platnost Řádu Valného sněmu po svém zahájení vezme na vědomí, nebo svým usnesením přijme nový. Řád Valného sněmu je, i kdykoliv v průběhu zasedání Sněmu, změněn nebo vyložen, vysloví-li se tak nadpoloviční většina přítomných delegátů Valného sněmu. Valný sněm není vázán ve svém rozhodování řídícími akty nižších orgánů.

(92) Nestanoví-li Řád Valného sněmu jinou osobu, předsedá Sněmu starosta nebo jím pověřená osoba (dále jen předsedající).

(93) Valný sněm je schopen usnášení, je-li přítomna alespoň polovina oprávněných delegátů podle čl. 104.

(94) Valný sněm se usnáší prostou většinou přítomných delegátů, pokud Stanovy nebo Řád Valného sněmu nepožadují vyšší počet. Sněm se usnáší zpravidla zjevným hlasováním delegátů, na přání alespoň čtvrtiny delegátů pak hlasováním tajným. Pokud je výsledek hlasování zřejmý vzhledem k poměru delegátů, kteří vyjádřili svůj hlas, a počtu přítomných delegátů, může předsedající výsledek vyhlásit bez počítání hlasů. Pokud s takovým postupem vyjádří nesouhlas alespoň čtvrtina delegátů, musí předsedající nechat hlasy delegátů spočítat.

(95) Usnesení Valného sněmu jsou rozhodnutím nejvyšší právní síly. Usnesení Valného sněmu zejména ukládají úkoly ústředním orgánům pro období do dalšího Valného sněmu a rovněž stanoví práva a povinnosti delegátů a úkoly orgánů Valného sněmu v jeho průběhu.

(96) Předsedající řídí Valný sněm podle schváleného programu. Návrh programu předkládá Sněmu Náčelnictvo. V případě jeho neschválení musí být sestaven program nový, za jeho sestavení odpovídá předsedající Sněmu.

(97) Výhradně Sněmu přísluší třípětinovou většinou na Sněmu přítomných delegátů rozhodnout o omezení samostatnosti či svrchovanosti Junáka nebo o jeho zrušení; v takovém případě Sněm určí likvidátora a rozhodne o obdobném veřejně prospěšném účelu, ke kterému se použije likvidační zůstatek.

(98) Výhradně Valnému sněmu přísluší třípětinovou většinou na Sněmu přítomných delegátů schvalovat, případně měnit Stanovy. Valný sněm však může usnesením přijatým alespoň třípětinovou většinou na Sněmu přítomných delegátů zmocnit Náčelnictvo  k dílčí úpravě Stanov v určeném rozsahu.

(99) Valný sněm projednává zprávy Náčelnictva, Rozhodčí a smírčí rady a Ústřední revizní komise o jejich činnosti a zprávu o hospodaření Junáka za uplynulé období, předloženou Náčelnictvem.

(100) Návrhy usnesení mohou Sněmu předkládat pouze:

  1. Náčelnictvo,
  2. Výkonná rada,
  3. sněm Kmene dospělých,
  4. Ústřední revizní komise,
  5. Rozhodčí a smírčí rada,
  6. sněmy junáckých krajů,
  7. rada či sněm organizační jednotky za předpokladu, že společný návrh předloží alespoň pět jednotek či alespoň tři jednotky vyšší,
  8. ústřední sraz kapitánů svolaný jako sněm podle vnitřního práva,
  9. alespoň čtvrtina delegátů Sněmu a 
  10. orgány nebo osoby, které k tomu zmocní Řád Valného sněmu, ten současně stanoví způsob předkládání těchto návrhů.

Návrhy předložené podle písm. c) až h) musejí být doručeny Výkonné radě alespoň 45 dní před zahájením Sněmu. Řád Valného sněmu dále určí náležitosti návrhu.

(101) I jednotlivý delegát může Valnému sněmu navrhnout změnu návrhu předloženého, navrhnout vyřazení návrhu z projednávání, jakož i vznést další procedurální návrhy.

(102) Program Valného sněmu určí pořadí, v jakém jsou návrhy projednávány; pokud Sněm nějaký návrh nestihne projednat, je Náčelnictvo povinno projednat jej bez zbytečného prodlení v rozsahu své působnosti a pravomoci.

(103) Pokud delegát v průběhu Valného sněmu dojde k závěru, že přijetí některého z usnesení bylo v rozporu se schváleným Řádem Valného sněmu, může proti takovému postupu podat námitku. O námitce rozhodne Valný sněm hlasováním. Pokud Valný sněm námitku přijme, je napadené usnesení zrušeno, jinak zůstává platné. Po skončení Valného sněmu již jeho usnesení nelze napadnout z důvodu, že byla přijata v rozporu se schváleným Řádem Valného sněmu.

(104) Delegáty Valného sněmu jsou:

  1. činovníci zvolení organizačními jednotkami v poměru k počtu jejich členů a 
  2. členové Náčelnictva, Ústřední revizní komise, Rozhodčí a smírčí rady a Výkonné rady.

(105) Počet delegátů Valného sněmu zvolených podle čl. 104 písm. a) a způsob jejich volby stanoví vnitřní předpis tak, aby jejich počet činil alespoň čtyři pětiny všech delegátů.

(106) Každý delegát Valného sněmu má pouze jeden hlas, i když zastává několik činovnických funkcí.

(107) Svolavatelem Sněmu je Výkonná rada.

(108) Valný sněm svolá Výkonná rada vždy, pokud:

  1. ji tím pověří usnesení Náčelnictva,
  2. uplynulo více než 42 měsíců od konání posledního řádného Valného sněmu,
  3. není obsazena funkce náčelní nebo náčelníka déle než tři měsíce,
  4. požádá o to alespoň třetina delegátů posledního Valného sněmu,
  5. požádá o to alespoň čtvrtina všech činovníků,
  6. usnesením krajského sněmu o to požádá alespoň třetina junáckých krajů,
  7. Náčelnictvo po dobu 12 měsíců nepřijme žádné usnesení nebo
  8. Junáku tak ukládá platné právo.

(109) Výkonná rada dále může svolat Valný sněm pouze, nepřijme-li Náčelnictvo žádné usnesení ve věci, kterou mu po dobu alespoň šesti měsíců opakovaně předkládala k rozhodnutí jako věc zásadního významu pro hnutí.

(110) Řádný Valný sněm se koná zpravidla jednou za tři roky, nejpozději však do 42 měsíců od konání posledního řádného Valného sněmu. Řádný Valný sněm provede úplnou volbu orgánů Junáka podle čl. 78.

(111) V obdobích mezi řádnými Valnými sněmy může být svolán mimořádný Valný sněm, který má stejné pravomoci jako Valný sněm řádný. Delegáty mimořádného Valného sněmu podle čl. 104 písm. a) jsou delegáti, kteří příslušnou organizační jednotku zastupovali na posledním Valném sněmu, nebo delegáti nově zvolení na sněmu příslušné organizační jednotky ve stejném počtu.

(112) V obdobích mezi Valnými sněmy může Náčelnictvo vyhlásit hlasování prostředky komunikace na dálku o otázkách, které jsou v působnosti Sněmu. Tohoto hlasování jsou oprávněni se účastnit členové, kteří by byli delegáty mimořádného Valného sněmu. Výsledek hlasování je považován za právoplatné usnesení Valného sněmu, pokud se pro jeho přijetí vysloví:

  1. alespoň třípětinová většina oprávněných, pokud se jedná o rozhodnutí ve výhradní pravomoci Valného sněmu podle čl. 97 a čl. 98; jinak
  2. více nežli polovina těch, kteří se hlasování zúčastnili, za účasti alespoň poloviny oprávněných.

10. Hlava

Náčelnictvo

(113) Náčelnictvo je reprezentativním demokratickým a vrcholným strategickým koncepčním orgánem, jehož úlohou je pečovat o to, že:

  1. Junák, všechny jeho orgány i činovníci slouží poslání v souladu s hlavou první,
  2. Junák se bude dále rozvíjet tak, aby i v budoucnu mohl úspěšně naplňovat své poslání a 
  3. vůle členů spolku je naplňována v souladu se Stanovami a usneseními Valného sněmu.

(114) Členy Náčelnictva jsou:

  1. náčelní a místonáčelní,
  2. náčelník a místonáčelník,
  3. členové zvolení dle čl. 80,
  4. po jednom zástupci z každého junáckého kraje; o jeho způsobu volby nebo jmenování a délce funkčního období rozhodne příslušný junácký kraj na svém sněmu,
  5. náčelní či náčelník a místonáčelník či místonáčelní Kmene dospělých zvolení na sněmu Kmene dospělých a 
  6. hlavní kapitán vodních skautů.

(115) Členové Náčelnictva nesmějí být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu vůči Junáku nebo vůči kterékoliv z jeho organizačních jednotek. Pokud člen Náčelnictva vstoupí do takového pracovněprávního vztahu, jeho mandát člena Náčelnictva tím zaniká. Získá-li osoba, která je vůči Junáku nebo kterékoliv z jeho organizačních jednotek v pracovněprávním vztahu mandát člena Náčelnictva, musí tento vztah ukončit nejpozději do tří měsíců od převzetí mandátu, jinak mandát zaniká.

(116) Mandát členů Náčelnictva zaniká podle čl. 24.

(117) Výjimku z ustanovení čl. 115 může povolit Náčelnictvo, je-li pro ni nadpoloviční většina hlasů všech členů, a to jen na dobu určitou a nezbytně nutnou. Stejně může Náčelnictvo povolit výjimku z obdobných ustanovení čl. 146 a 163 upravujících zákazy pracovních poměrů u členů Rozhodčí a smírčí rady a Ústřední revizní komise.

(118) Náčelnictvo k naplnění svého poslání:

  1. schvaluje řády závazné pro všechny členy a orgány,
  2. jmenuje starostu a dává mu souhlas ke jmenování dalších členů Výkonné rady,
  3. schvaluje plán činnosti Výkonné rady, ukládá jí úkoly a kontroluje jejich plnění,
  4. schvaluje rozpočet a zprávu o hospodaření,
  5. stanovuje výši členských příspěvků pro Junáka (hlavní spolek),
  6. rozhoduje o kolektivním členství Junáka v jakékoliv organizaci,
  7. projednává a bere na vědomí zprávy a nálezy Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rady,
  8. projednává návrhy, připomínky a podněty písemně mu podané ústředními orgány, vyššími organizačními jednotkami, zvláštními organizačními jednotkami a dalšími orgány či osobami, u kterých tak stanoví řád, který také určí náležitý postup,
  9. ustavuje pracovní skupiny Náčelnictva a projednává jejich návrhy,
  10. přijímá rozhodnutí, kterými řídí činnost svou a svých členů, svých pracovních orgánů a Výkonné rady a 
  11. vykonává další úkoly svěřené Stanovami a usneseními Valného sněmu.

(119) Náčelnictvo rozhoduje výhradně prostřednictvím usnesení, přijatých na zasedáních Náčelnictva. Pro přijetí usnesení je třeba, aby v okamžiku jeho přijetí byla přítomna alespoň polovina členů Náčelnictva řádně ustanovených do funkce a pro přijetí usnesení se vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů Náčelnictva.

(120) Jednání Náčelnictva se řídí jednacím řádem, který je řádem podle čl. 57. Jednací řád je schválen, změněn a případně vyložen, vysloví-li se pro to nadpoloviční většina přítomných členů Náčelnictva.

(121) Žádný orgán či osoba nejsou oprávněny jednat jménem Náčelnictva a převzít jeho pravomoci, a Náčelnictvo k tomu ani nemůže žádnou osobu či orgán zmocnit.

(122) V čele Náčelnictva stojí náčelní a náčelník. Svolávají jednání Náčelnictva, navrhují program jednání Náčelnictva a jednáním předsedají nebo předsedáním pověřují další členy Náčelnictva. Činí tak zpravidla po vzájemné dohodě a společně; nedojde-li k dohodě, střídají se v těchto pravomocích vždy po šestiměsíčních obdobích měřených od posledního řádného Valného sněmu, přičemž začíná starší z nich.

(123) Náčelní i náčelník jsou každý samostatně oprávněni vetovat kterékoliv usnesení Náčelnictva s výjimkou rozhodnutí o svolání Valného sněmu. Pokud se pro přijetí vetovaného usnesení v opětovném hlasování vysloví alespoň tři pětiny ze všech členů Náčelnictva, kteří byli zvoleni Valným sněmem podle čl. 78 písm. a) až c), je usnesení přijato, v opačném případě je návrh usnesení považován za zamítnutý.

11. Hlava

Starosta a Výkonná rada

(124) Výkonná rada je výkonným orgánem Junáka. Výkonné radě náleží působnost ve všech záležitostech, nejde-li o působnost svěřenou Stanovami či zákonem výlučně Valnému sněmu, Náčelnictvu, Ústřední revizní komisi či Rozhodčí a smírčí radě.

(125) Do působnosti Výkonné rady náleží řídit organizaci ve všech ohledech tak, aby:

  1. bylo naplňováno poslání a účel Junáka v souladu s jeho principy,
  2. byly naplňovány Stanovy a vůle hnutí vyjádřená v usneseních Valného sněmu, řádech a usneseních Náčelnictva,
  3. Junák plnil závazky vyplývající z členství v mezinárodních skautských organizacích,
  4. Junák dostál povinnostem podle svého právního postavení,
  5. jmění Junáka bylo řádně spravováno a 
  6. byl zajištěn řádný chod organizace.

(126) Výkonná rada zejména:

  1. právně a fakticky jedná jménem Junáka,
  2. schvaluje směrnice závazné pro všechny členy a organizační jednotky a 
  3. přijímá rozhodnutí ve všech věcech, které spadají do její působnosti.

(127) Působnost a pravomoc Výkonné rady vykonává starosta nebo ten, koho tím starosta pověří. Pokud není určeno jinak, má se za to, že členové Výkonné rady jsou pověřeni v rozsahu vyplývajícím z jejich funkce. Výkonná rada není kolektivním orgánem ve smyslu zákona.

(128) Výkonná rada může pověřit i orgány Junáka jí podřízené, které může pro ten účel také zřídit; případně pověřit i jiné osoby, které s tím souhlasí.

(129) Starosta zodpovídá za činnost Výkonné rady a těch, kdo jsou pověřeni úkolem v působnosti Výkonné rady, tuto činnost řídí a kontroluje.

(130) Členy Výkonné rady jsou:

  1. starosta,
  2. jeden či více místostarostů, kteří podle určeného pořadí starostu v plném rozsahu zastupují v jeho nepřítomnosti a 
  3. další členové Výkonné rady pověření výkonem zpravodajských funkcí.

(131) Na členy Výkonné rady se obdobně vztahuje zákaz pracovněprávního vztahu podle čl. 115, s výjimkou případu, kdy člen Výkonné rady vykonává svou funkci člena Výkonné rady jako zaměstnání.

(132) Výkonná rada je podřízena Náčelnictvu a jemu se zodpovídá ze své činnosti.

(133) Starostu jmenuje Náčelnictvo, které jej nemůže odvolat; může pouze jmenovat starostu nového.

(134) Jednotlivé členy Výkonné rady jmenuje starosta s předchozím souhlasem Náčelnictva. Jednotlivé členy Výkonné rady odvolává starosta, a to samostatně; působnost odvolaného člena Výkonné rady se vrací do rukou starosty.

(135) Výkonná rada předkládá Náčelnictvu průběžně zprávy o své činnosti, plán činnosti na následující období a návrh rozpočtu. Výkonná rada zodpovídá za plnění rozpočtu.

(136) Výkonná rada může Náčelnictvu předkládat ke schválení návrhy strategických materiálů, řádů či dalších usnesení.

(137) Náčelnictvo je oprávněno zrušit nebo pozastavit svým usnesením účinnost kteréhokoliv předpisu či rozhodnutí v působnosti Výkonné rady. Náčelní a náčelník jsou oprávněni svým společným rozhodnutím pozastavit na 14 dnů účinnost kterékoliv směrnice v působnosti Výkonné rady, dojdou-li k přesvědčení, že je v rozporu se zájmem Junáka.

(138) Pokud starosta ukončí výkon své funkce, aniž by byl jmenován starosta nový, stává se starostou první místostarosta. V případě, že by funkci nemohl nebo odmítl převzít, stává se starostou podle pořadí další místostarosta, a není-li takový, pak nejstarší ze členů Výkonné rady, který souhlasí s převzetím funkce starosty.

12. Hlava

Ústřední revizní komise

(139) Ústřední revizní komise dohlíží, jsou-li záležitosti Junáka řádně vedeny a vykonává-li Junák činnost v souladu se Stanovami a právními předpisy, zejména kontroluje veškeré hospodaření Junáka.

(140) Ústřední revizní komise vykonává působnost a pravomoc kontrolní komise spolku ve smyslu ustanovení § 262 občanského zákoníku a dalších zákonů upravujících postavení kontrolní komise spolku.

(141) O své činnosti podává Ústřední revizní komise zprávu Valnému sněmu. V mezidobí mezi Sněmy podává zprávy Náčelnictvu a Výkonné radě, ty rovněž uvědomí o zjištěných závadách. Náčelnictvo a Výkonná rada jsou povinny zjednat v rámci svých možností nápravu a podat o tom zprávu Ústřední revizní komisi ve lhůtě stanovené Revizním řádem.

(142) Ústřední revizní komise provádí kontrolu v určité věci v plénu všech svých členů nebo určenými členy (kontrolní skupinou). Ústřední revizní komise může kontrolní skupinu doplnit i dalšími členy jen pro určitou věc.

(143) Ústřední revizní komise či její kontrolní skupina je oprávněna požadovat součinnost členů a organizačních jednotek v rozsahu potřebném pro řádné provedení kontroly.

(144) Jednání Ústřední revizní komise řídí předseda, kterého ze svého středu volí členové Ústřední revizní komise. Předsedu Ústřední revizní komise zastupuje obdobně zvolený místopředseda.

(145) Předseda Ústřední revizní komise nebo jím pověřený člen se zúčastňuje zasedání Náčelnictva jako host.

(146) Na členy Ústřední revizní komise se vztahuje obdobně čl. 115.

(147) Činnost Ústřední revizní komise se řídí Revizním řádem, který schvaluje Náčelnictvo.

(148) Mandát členů Ústřední revizní komise zaniká podle čl. 24.

13. Hlava

Rozhodčí a smírčí rada

(149) Rozhodčí a smírčí rada je orgán, který řeší závažné spory ze spolkových vztahů a který rovněž dbá, aby Junák, organizační jednotky a členové jednali v souladu s vnitřním právem. Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje pouze v oboru spolkové samosprávy a vztahů z ní vzešlých.

(150) Rozhodčí a smírčí rada vykonává působnost a pravomoc rozhodčí komise spolku ve smyslu ustanovení § 265 občanského zákoníku a dalších zákonů upravujících postavení rozhodčí komise spolku.

(151) Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje jako rozhodčí komise spolku veškeré spory, jejichž stranou je Junák, organizační jednotka nebo člen, jde-li o věc, kterou zákon svěřuje nebo dovoluje svěřit rozhodčí komisi spolku. V těchto případech spory, které Junák, organizační jednotka nebo člen by jinak předkládal k projednání a rozhodnutí soudu, předloží k projednání a rozhodnutí Rozhodčí a smírčí radě.

(152) Rozhodčí a smírčí rada řeší spory mezi orgány Junáka a jinými útvary podle vnitřního práva, které nemají právní osobnost, pokud je jednou ze stran sporu ústřední orgán nebo pokud spor k rozhodnutí ústřední orgán předloží.

(153) Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje o zrušení řídícího aktu vydaného orgánem Junáka nebo jeho organizačními jednotkami, pokud je takový akt vadný. Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje o zrušení vadného řídícího aktu jen tehdy, je-li návrh na jeho zrušení podán Náčelnictvem, Výkonnou radou, Ústřední revizní komisí nebo některým junáckým krajem; případně stanoví-li tak řád. Rozhodčí a smírčí rada nemůže zrušit usnesení Valného sněmu.

(154) Rozhodčí a smírčí rada přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena a může je zrušit. Návrh na přezkoumání může podat vylučovaný člen, pokud vyčerpal ostatní opravné prostředky podle vnitřního práva. Rozhodnutí o vyloučení člena nabývá účinků teprve rozhodnutím Rozhodčí a smírčí rady nebo marným uplynutím lhůty k podání návrhu na přezkoumání.

(155) Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje v době mezi zasedáními Valného sněmu o výkladu Stanov a usnesení Valného sněmu Junáka.

(156) Rozhodčí a smírčí rada rozhoduje podle zásad spravedlnosti a usiluje o to, aby každý spor byl řešen smírně.

(157) Rozhodčí a smírčí rada v řízení před ní vedeném postupuje v souladu se zásadami spravedlivého procesu, zejména dbá, aby každý z účastníků sporu měl spravedlivou možnost obhájit své stanovisko a názor. Rozhodčí a smírčí rada se při tom v uvedeném pořadí řídí

  1. ustanoveními zákona, od nichž se nelze odchýlit; ustanovení zákona, od kterých se lze odchýlit, se nepoužijí,
  2. dohodou stran, není-li to na újmu spravedlivému procesu a zásadě procesní hospodárnosti nebo
  3. těmito Stanovami a Řádem Rozhodčí a smírčí rady, který schvaluje Náčelnictvo.

(158) Člen je povinen v řízení před Rozhodčí a smírčí radou vypovídat jako svědek či poskytnout vysvětlení; tyto povinnosti se nevztahují na osoby, které by měly právo odepřít výpověď v řízení před soudem. Na Junáka a jeho organizační jednotky se tato povinnost vztahuje přiměřeně.

(159) Rozhodčí a smírčí rada projednává věc v plénu všech svých členů nebo určenými členy (senátem). Rozhodčí a smírčí rada může senát Rozhodčí a smírčí rady doplnit i dalšími členy Junáka jen pro určité řízení. Podrobnosti stanoví Řád Rozhodčí a smírčí rady.

(160) Rozhodčí a smírčí rada vydává rozhodnutí ve věci samé formou nálezu. Nález je přijat, vysloví-li se pro jeho přijetí nadpoloviční většina všech členů Rozhodčí a smírčí rady popřípadě určeného senátu.

(161) Nálezy Rozhodčí a smírčí rady jsou závazné pro Junáka, všechny jeho organizační jednotky i všechny členy.

(162) Rozhodčí a smírčí rada ze svého středu volí předsedu, zastupuje ho obdobně zvolený místopředseda. Předseda Rozhodčí a smírčí rady nebo jím pověřený člen se zúčastňuje zasedání Náčelnictva jako host.

(163) Na členy Rozhodčí a smírčí rady se vztahuje obdobně čl. 115.

(164) Mandát členů Rozhodčí a smírčí rady zaniká podle čl. 24, Rozhodčí a smírčí rada nebo její senát však věc projedná v tom složení, ve kterém bylo řízení zahájeno; k volbě či kooptaci nových členů Rozhodčí a smírčí rady se pro účely již zahájeného řízení nepřihlíží.

14. Hlava 14

Přechodná a závěrečná ustanovení

(165) Dosavadní Stanovy Junáka se zrušují.

(166) Vztahy založené před účinností těchto Stanov se ode dne jejich účinnosti posuzují podle těchto Stanov, nelze-li to přímo, pak přiměřeně jako vztahy jim nejbližší podle těchto Stanov, a nelze-li to, pak podle principů, na nichž jsou tyto Stanovy založeny. Zda však práva a povinnosti vznikly či zanikly, se posoudí podle toho, zda pro to byly splněny podmínky v rozhodné době.

(167) Předpisy a rozhodnutí Junáka a jeho organizačních jednotek přijaté před účinností těchto Stanov zůstávají nadále v účinnosti. Stane-li se řídící akt vadným účinností těchto Stanov, postupuje se podle ustanovení hlavy šesté.

(168) Na poměry upravené řádem v rozporu s těmito Stanovami se hledí, jako kdyby řádem upraveny nebyly, a upraví je svým řídícím aktem Výkonná rada.

(169) Členové Junáka a jeho organizačních jednotek, jimž členství vzniklo podle dosavadních předpisů, se považují za členy Junáka a jeho organizačních jednotek, jakož i jednotek nadřízených podle těchto Stanov.

(170) Organizační jednotky Junáka podle dosavadních Stanov se považují za organizační jednotky ve smyslu těchto Stanov.

(171) Orgány Junáka a jeho organizačních jednotek obecně podle dosavadních předpisů se považují za orgány Junáka a jeho organizačních jednotek podle těchto Stanov a na ně navazujícího vnitřního práva.

(172) Členové Výkonné rady Junáka ustanovení podle čl. 106 dosavadních Stanov Junáka se považují nadále za členy Výkonné rady ve smyslu čl. 130 těchto Stanov a jejich postavení se nadále řídí těmito Stanovami. Působnost a pravomoc zpravodaje Výkonné rady Junáka podle dosavadních předpisů se nadále považují za působnost a pravomoc Výkonné rady podle těchto Stanov. Má se za to, že k jejich vykonávání byl pověřen ve smyslu čl. 127 zpravodaj Výkonné rady, jemuž to dosud bylo svěřeno dosavadními předpisy.

(173) Pokyny zpravodajů Výkonné rady Junáka schválené podle dosavadních Stanov se považují za směrnice Výkonné rady.

(174) Práva a povinnosti zakladatele organizační jednotky podle dosavadních předpisů náleží nejbližší nadřízené organizační jednotce podle těchto Stanov; není-li taková, pak Junáku.

(175) Organizační jednotka, na kterou byla uvalena nucená správa podle dosavadních předpisů, se považuje za organizační jednotku, na kterou byla uvalena prozatímní správa podle těchto Stanov.

(176) Má-li být Junáku či jeho organizační jednotce ustanoven likvidátor či opatrovník z rozhodnutí orgánu veřejné moci, ustanoví se osoba navržená rozhodnutím Výkonné rady a nelze-li to, osoba, již navrhne nejvíce členů Náčelnictva.

(177) Ustanovení zákona, zejména zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravující vnitřní poměry Junáka a jeho organizačních jednotek, od kterých se lze odchýlit, se nepoužijí. Z ustanovení zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku se nepoužijí zejména ustanovení:

  1. § 156; rozhodování kolektivního orgánu a postavení jeho členů upravuje hlava šestá;
  2. § 159 odst. 2; nestanoví-li vnitřní právo jinak, člen kolektivního orgánu vykonává funkci vždy osobně a zastoupení podle § 159 odst. 2 se nepřipouští;
  3. § 246 odst. 1; nestanoví-li vnitřní právo jinak, funkce v orgánu Junáka či jeho organizační jednotky trvá na dobu neurčitou;
  4. § 246 odst. 2; kooptovat je možné pouze u orgánu, kde to stanoví vnitřní právo;
  5. § 246 odst. 3; ustanovení o členské schůzi se nepoužijí pro žádný orgán Junáka či jeho organizačních jednotek.

(178) Do dne, který Náčelnictvo stanoví řádem, nejdéle však do 31. 12. 2015, zůstává názvem spolku „Junák – svaz skautů a skautek ČR“.

(179) Tyto Stanovy vstupují v účinnost dnem 14. června 2014.

 

Ing. Josef Výprachtický
starosta

Akad. mal. Michala Rocmanová
náčelní

Ing. Marek Baláš, Ph.D. 
náčelník

Mgr. Petr Pavlok
předseda Rozhodčí a smírčí rady

Byla tato stránka užitečná?
Děkujeme!
Pomozte nám znalostní bázi vylepšit!

Prosím napiš nám, co je na této stránce špatně. Co chybí, či přebývá. Co je nejasné. Co jsi hledal. A budeš-li chtít, napiš nám i něco o sobě – kolik ti je let, jakou funkci ve středisku/oddíle máš a odkud jsi.