Výchova a alkohol?
Jsem jako vedoucí vzorem pro druhé, protože
jsem otevřený a upřímný k ostatním
(například když na akci konzumuji alkohol “po večerce” tak, aby mě mladší holky a kluci neviděli, pak nejsem upřímný a otevřený),
jsem opravdová, jsem “svá”, nepřetvařuji se
(viz předchozí příklad),
chovám se tak, abych neztrácel důvěru ostatních
(například když se skrývám s alkoholem, podvědomě dělám něco, co si myslím, že bych asi neměl, nebo ne tady a teď, a zároveň něco skrývám před holkami a kluky a oni to často vidí - najdou někde ležet lahváče, zaslechnou něco, vnímají, … a tím důvěru mohu ztrácet),
jednám a chovám se i k mladším holkám a klukům jako k sobě rovným
(vždy, pokud nezáleží v danou chvíli například na jednotlivých rolích a míře zodpovědnosti. Například když mladším holkám a klukům něco zakazuji (např. alkohol, sladkosti, mobil) a sám si to neodepřu, tak se k nim nechovám jako k sobě rovným),
respektuji a dodržuji daná pravidla (zákony)
(příklad: pokud nabízím alkohol na táboře ostatním vedoucím, porušuji zákon),
dokážu si odříkat věci, které mi chutnají, když to dává smysl
(odříkání patří mezi běžné výchovné nástroje, pomáhají posilovat vůli a tím i psychickou odolnost – tím, že to sám umím, dávám kladný vzor i ostatním),
přejímám svědomitě zodpovědnost za mně svěřené holky a kluky,
dbám na zdravou životosprávu,
ukazuji, že k tomu, abychom se uměli radovat, užívat si života a bylo nám spolu dobře, není alkohol potřeba. Pomáhám tak obracet většinový postoj od “k zábavě patří alkohol” k “normální je nepít”.
Dbám na bezpečí holek a kluků
a vytvářím prostředí pro správnou životosprávu,
nepoškozuji zdraví ostatních,
učím je správnou prevenci střevních a dalších obtíží
(například vyvracím mýty o tom, že alkohol je prevencí střevních potíží, neboť není),
respektuji, že každý pochází z jiného rodinného prostředí, o kterém nevím vše
(například pokud je v rodině alkoholik, může dítě i běžné napití se piva vnímat negativně a jako ohrožení).