Učení se zkušeností
Skautská výchovná metoda se opírá o vlastní aktivitu a činnost; vychází z přesvědčení, že člověk se nejlépe něco naučí tím, že to dělá; že znalosti, dovednosti (tvrdé i měkké) i postoje si osvojí nejlépe za pomoci vlastních prožitků a zkušeností a jejich reflexe.
Ze své podstaty má být skauting zábavný a aktuální. Učení se zkušeností odkazuje k osobnímu seberozvoji, který je výsledkem zkušenosti prožité na vlastní kůži, oproti pouhému teoretickému návodu. Skautská metoda je založena na učení pomocí zážitků z každodenního života s ohledem na konkrétní zájmy jednotlivce. Tyto příležitosti nejsou zaměřené jen na to, aby skauti uspěli, protože někdy právě chyby a neúspěch poskytnout lepší příležitost k učení se a rozvoji. Je to tudíž efektivní způsob, jak pomoci mladým lidem přirozeně se rozvíjet a uvědomovat si své silné a slabé stránky.
Učení se zkušeností je neustálý proces a je důležité, aby si skautky a skauti byli vědomi, že se to děje. Tento prvek metody umožňuje prožít kompletní programový cyklus – od plánování svých aktivit (ve spolupráci s dospělými), jejich provedení až po příležitost zhodnotit různé výstupy a zkušenosti, které tyto aktivity přinesly.
Učení se zkušeností je také prostředkem, jak zajistit, že jsou příležitosti k učení ve skautingu zábavné a odpovídající době. Podporuje to touhu mládeže prožít toho více a více se toho naučit. Již Baden-Powell si všímal toho, že „způsob vzdělávání ve skautingu vytváří v chlapci touhu učit se sám pro sebe“. V dnešním kontextu je samozřejmě záměrem povzbudit mladé lidi v zamyšlení nad jejich zkušenostmi a ve stavění na nich během cesty za vlastním sebevzděláváním.
Text vznikl s využitím Stanov Junáka-českého skauta a Programových tezí náčelnictva . Dále za pomoci příručky Základní charakteristiky skautingu a příručky O skautské metodě od WOSM (2019) a “The adventure begins ” pomůcek od skautů z Austrálie.