V dnešní době mnoho dětí ztratilo možnost si volně a svobodně hrát. Jsou zvyklé na čas organizovaný dospělými. Děti často znají pouze školu, kroužky a spánek. Na svobodnou hru nemají ani čas, ani prostor.

Význam svobodné hry

„Svobodná hra dětí má  ale zásadní význam v jejich dětství a dospívání. Pomáhá jejich fyzickému, duševnímu, společenskému, emočnímu i rozumovému rozvoji. Učí je tvořit, plánovat, rozhodovat se, dávat a brát, naslouchat druhým, vyjednávat, kontrolovat své impulzy, překonávat překážky a přináší spoustu dalších dovedností, které pak jen obtížně získávají jakýmkoliv jiným způsobem. Svobodná hra jim dává radost, smích a pocit uspokojení ze života. A dovoluje jim, aby objevily své silné stránky, našly vlastní sebe-vědomí a staly se samy sebou.“

DANIŠOVÁ, Justina a DANIŠ, Petr. Svobodná hra: jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti.

Aby mohla být svobodná hra opravdu svobodná, je potřeba, aby děti dostaly volný nestrukturovaný čas, prostor (více či méně vymezený) a volný materiál, který mohou využít, dle své fantazie. Volný prostor vnímejme nejen jako místo, kde se hra odehrává, ale i jako bezpečné prostředí. Bezpečnost není jenom o fyzickém nebezpečí, ale také o tom psychickém. Při volné hře by benjamínci neměli být hodnoceni za to, jak si hrají a co dělají. Zároveň je dobré, když je v dosahu vedoucí, na kterého se v případě potřeby mohou obrátit. Není dobré přehltit holky a kluky velkým množstvím materiálu. Lepší je spíše méně věcí a obměňovat je. Vhodným materiálem může být téměř cokoliv. Věci, které najdeme v klubovně: kostky, provázky, krabice, šátky, uzlovačky, pingpongové míčky, kolíčky, papírové ruličky, … Věci, které můžeme najít venku: cihly, prkna, špalky, klacky, dřevěné odřezky, přírodniny (kameny, klacky, různé plody, sníh, led, hlína, bláto, … ).  

Tipy jak na svobodnou hru u benjamínků získáte v PŘIPRAVOVANÉ metodice Benjamínci – První skautská dobrodružství.

Více o Svobodné hře si také můžete přečíst například v knize Svobodná hra: jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti od Justiny a Petra Danišových.

Skrz vhodné příběhy mohou benjamínci lépe pochopit svět a vztahy v něm. Symbolický rámec podporuje provázání aktivit, ohraničuje určitý programový úsek (hra, schůzka, celoroční hra, celotáborová hra), motivuje a vede děti správným směrem. Je dobré vybírat témata a příběhy, které ukazují správné chování a podporují tak náš aktuální výchovný záměr. Např. jak se chová dobrý kamarád, proč je důležité hrát fér, proč je potřeba poslouchat rodiče a respektovat pravidla, proč je rozdílnost a jedinečnost každého z nás důležitá nebo že i rostlinky a živí tvorové zasluhují naši ochranu a péči a mnohé další.  Příběhy pomáhají dětem poznávat vztahy a hodnoty skrz fantazijní svět a postavy, které jsou jim blízké. Je to vedle vlastního příkladu další možnost, jak děti učit vyšším hodnotám, které jsou základem skautingu.

Pozor na strašení dětí nadpřirozenými bytostmi, jako jsou strašidla, bubáci, čerti a jim podobní. Fantazie benjamínků nemá hranice a tyto představy pro ně mohou dosáhnout hrůzostrašných obrysů.

Jak vybrat dobrý symbolický rámec?

• Volte jednoduché příběhy.
• Pozorujte, na co si benjamínci rádi hrají během volné hry.
• Pokud vyberete dějový symbolický rámec, ujistěte se, že všechny děti znají jeho příběh.
• Ujistěte se, že základní pojmy, prostředí příběhu a vlastnosti postav jsou pro děti uchopitelné a snadno představitelné.
• Hodnoty uložené v příběhu symbolického rámce je třeba přibližovat skrze konkrétní jednání postav.
• V příběhu, který tvoří symbolický rámec, by mělo být jednoznačně zřejmé, které postavy jsou dobré a které špatné.
• Je důležité dbát na to, aby kladní hrdinové v příbězích symbolických rámců jednali skutečně eticky.

Náměty na symbolické rámce:

• Pohádky (boj dobra se zlem, pomoc slabším, pohádkové bytosti) a příběhy (z fantazijního i z reálného věta)
• Cesty a výpravy – poznávání cizích zemí či zemí fantazie, záchranná mise
• Zvířata a život v přírodě – poznávání
• Reálný svět – jak je co vyrobeno, povolání, běžné situace, které děti zažívají.

Název

Název „benjamínci“, tzn. „ti nejmladší“, nese odkaz na zakladatele našeho hnutí – Antonína Benjamína Svojsíka.

Benjamínci a družinový systém

Benjamínci jsou často na programy rozděleni do krátkodobých skupin, kde si mohou vyzkoušet různé role. Termíny družina ani šestka se u benjamínků nepoužívají, přestože můžeme větší skupinu benjamínků rozdělit i na stálé menší skupinky. Používá se slovo skupina. Ve skupině jsou benjamínci podporováni k vytváření nových přátelství. Benjamínci mohou mít, stejně jako družina u starších věkových kategorií, svůj vlastní pokřik. Mohou s ním např. zahajovat a ukončovat schůzku.

Slib a zákon

Benjamínci nemají zákon a slib. Ve skupině si společně stanovují pravidla, která se učí chápat a dodržovat. To je předpokladem toho, aby se ve věku vlčat a světlušek začali seznamovat a chápat zákon vlčat a světlušek a skládali svůj první slib. U benjamínků klademe důraz hlavně na budování pocitu sounáležitosti se společenstvím, které má své hodnoty a symboly. Kromě programu vztahujícího se k pravidlům (první seznámení s dodržováním pravidel, nastavování hodnot apod.) benjamínky seznamujeme se skautskými symboly (na úrovni poznám a spojím se skautingem) a také s dalšími členy střediska (společné akce s vlčaty/​světluškami/žabičkami, vhodné střediskové akce apod.)

Metodická podpora pro vedoucí benjamínků se skládá ze skautských kompetencí a jejich projevů pro věkovou skupinu benjamínků, Programových listů pro benjamínky, metodiky Benjamínci - První skautská dobrodružství, metodiky k časopisu BenJáMína a víkendové akce Sejdeme se na Pěšince.