Úvod

Vycházíme ze současného stavu, ale změníme způsob, jakým se volí na sněmech VOJ delegáti VSJ, a to tak, že hlasovací síla delegátů sněmu VOJ bude dána počtem členů jejich střediska, který ještě nebyl využit pro volbu delegáta na nižší úrovni.

[Poznámka: Na sněmu VOJ dochází nejen k hlasování o volbě delegátů VSJ, ale i k jiným hlasováním; tato varianta se týká pouze hlasování o volbě delegátů VSJ.]

Delegáti dostanou na sněmu VOJ pro volbu delegátů VSJ různý počet hlasovacích lístků podle toho, kolik členů z jejich jednotky přešlo na sněm VOJ.

Rozdílným počtem hlasovacích lístků ve volbě delegátů VSJ (a pouze v ní) se odstraňuje současná nerovnováha, kdy si členové velkých středisek na rozdíl od členů malých středisek volí na střediskovém sněmu vlastního delegáta VSJ, ale následně hlasují se stejnou (tedy větší, protože jich je více) silou i ve volbě na sněmu okresním či krajském. V tomto návrhu nespoléháme na gentlemanství delegátů sněmu VOJ, že zvolí na VSJ zástupce středisek bez vlastního delegáta; místo toho bychom delegátům těchto menších středisek dali více lístků než těm, jejichž jednotka už vlastního delegáta má. Tím posuneme význam delegátů VSJ volených na sněmech VOJ - dnes zastupují VOJ jako celek, nově budou zastupovat především ty členy, kteří nemají zastoupení delegátem z nižší úrovně.

📑 Popis

Volba delegátů VSJ na sněmu VOJ bude realizována jako doposud papírovými hlasovacími lístky. Delegáti ale dostanou různý počet jinak identických hlasovacích lístků dle síly svého hlasu odvozené z přešlého počtu členů postupem níže.

Pokud vysílá středisko na sněm VOJ více delegátů, jsou mezi ně hlasovací lístky „navíc“ rovnoměrně rozděleny. Pro tento účel je mezi delegáty střediska na okresním sněmu počítán i vedoucí střediska (ten se jej jinak účastní z titulu své funkce člena okresní rady). Pokud není rovnoměrné rozdělení možné, tak delegáti zvolení větším počtem hlasů mají přednost a dostanou o jeden lístek více. (V případě okresního sněmu jako první lístek navíc dostává vedoucí střediska.)

Pro volby na sněmech VOJ je třeba s delegační kvótou určit i váhu lístku - kolik přešlých členů vytváří delegátům daného střediska nárok na jeden hlasovací lístek. Jako dobrý kompromis se jeví cca 10 členů na lístek. 

🧮 Modelový příklad

Máme skautský okres se dvěma středisky. Středisko A má 115 členů, středisko B má 353 členů. Delegační kvóta pro delegáta VSJ je 150 členů, váha lístku je 10 členů, kvóta pro delegáta VOJ je 50 členů.

• Středisko A nevolí na svém střediskovém sněmu delegáta na VSJ, protože nedosáhlo na delegační kvótu. Jeho 115 členů tak přejde na okresní úroveň a vytváří nárok na 12 lístků (115 / 10, zaokrouhleno). Jeho delegaci na okresní sněm tvoří jeden delegát na každých započatých 50 členů, tedy celkem 3 lidé. Každý z nich tak dostane pro volbu delegátů VSJ 4 lístky.
• Středisko B volí na svém sněmu 2 přímé delegáty VSJ a na okresní sněm mu tak přejde jen 53 členů. To zakládá nárok na 5 lístků. Protože delegaci tvoří 8 delegátů (za každých započatých 50 členů jeden), po jednom lístku dostane pouze těch pět, kteří získali ve volbě na střediskovém sněmu nejvíce hlasů. Zbylí tři delegáti střediska se volby delegátů VSJ na sněmu okresu neúčastní.

Na okresní sněm přejde celkem 115 + 53 = 168 členů, a okresní sněm tak může zvolit jednoho delegáta. Zbylých nevyužitých 18 členů přejde na krajskou úroveň. Na rozdíl od současné situace, kde by 8 delegátů střediska B mělo ve volbě převahu, drží nyní většinu lístků (12 ze 17) v rukou 3 delegáti ze střediska A, a tedy mají větší šanci zvolit na VSJ delegáta, který jim vyhovuje. To odráží fakt, že činovníci střediska B si mohli delegáty VSJ na rozdíl od střediska A zvolit na svém střediskovém sněmu.

Detailnější popis a příklad je uveden v závěru této kapitoly.

🔮 Kdo určuje parametry systému

• Delegační kvótu (tj. počet registrovaných členů organizační jednotky, které bude zastupovat jeden delegát) stanoví Výkonná rada směrnicí.
• Váhu lístku (tj. kolik přešlých členů vytváří delegátům daného střediska nárok na jeden hlasovací lístek) pro volby delegátů VSJ na okresních a krajských sněmech stanoví Výkonná rada směrnicí.

➕ Výhody

• Zesiluje (někde i velmi podstatně - viz příklad) hlas středisek pod hranicí delegační kvóty ve volbě delegátů na sněmech VOJ. Zlepšuje tak rovnost reprezentace členů OJ příslušnými delegáty VSJ - zejména pro členy malých středisek, ale i středisek těsně nedovršujících kvótu pro další delegáty.
• Nijak nekomplikuje proces stanovení kvóty pro delegáty VSJ - naopak, díky pružnější reprezentaci středisek umožňuje stanovit kvótu čistě dle potřeb pořádání VSJ.
• Nevyžaduje změnu Stanov, jelikož nemění základní princip volby v poměru počtu členů - lze ji řešit pouze úpravou OŘJ, ŘVSJ a navazujících směrnic.

➖ Nevýhody

• Svého delegáta nemají automaticky všechna střediska.
• Fungování systému je pro běžného činovníka celkem složité na pochopení. Proces volby na sněmech VOJ je komplikovanější a navíc rozdílný od ostatních hlasování/voleb na témže sněmu. Příprava sněmů VOJ bude složitější a procesně hůře uhlídatelná, bude vyžadovat dobrý a dostupný manuál pro přípravu sněmů.
• Pro volbu delegátů VSJ na sněmech VOJ si nejsou delegáti sněmu VOJ rovni. Neplatí princip “jeden delegát - jeden hlasovací lístek”.
• Někteří delegáti sněmu VOJ mohou být pro volbu delegátů na VSJ zcela bez hlasu (nehlasují). Je to dáno tím, že jejich středisko vyčerpalo svou možnost zvolit si reprezentaci na VSJ již na svém sněmu nebo sněmu nižší VOJ.
• O reprezentaci středisek bez přímého zastoupení rozhodují pouze delegáti vyšších sněmů (tedy zpravidla ti organizačně nejaktivnější ze střediska). Na druhou stranu mají při dobré koordinaci slušnou šanci volby výrazněji ovlivnit.
• Síla hlasu malých středisek je sice vyšší, ale k jejich zastoupení je nutná jejich aktivní snaha a navržení vlastních delegátů. 

Doplňující podrobný popis metody

Pro zájemce přikládáme ke stažení ještě mnohem podrobnější popis fungování této metody a její detailnější příklad výpočtu.