Týden placeného pracovního volna na tábory
O poskytnutí volna žádá zaměstnanec svého zaměstnavatele, zaměstnavateli pak vyplacenou náhradu mzdy refunduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Podmínkou poskytnutí tohoto volna je mj. skutečnost, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží a že tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Až tři týdny neplaceného volna
Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří působí jako vedoucí na táborech pro děti a mládež, mají možnost využít až 3 týdnů neplaceného volna v kalendářním roce podle § 203, odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Podmínkami poskytnutí tohoto volna je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží a že poskytnutí volna nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Tato úprava je v zákoníku práce již dlouho a platí i nadále.
Výše zmíněná právní úprava se nevztahuje na zaměstnance vykonávající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, neboť dle § 77 odst. 2 písm. e) a odst. 3 zákoníku práce nelze úpravu překážek v práci v obecném zájmu na tyto zaměstnance aplikovat.
Podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, přísluší státnímu zaměstnanci za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí ustanovením § 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.
Týden placeného volna pro zaměstnance v pracovním poměru
Zákoník práce s platností od 1. ledna 2021 navíc přinesl novinky:
- Za 1 týden (tj. obvykle 5 a maximálně 7 pracovních dní) ze zmíněného max. třítýdenního pracovního volna v kalendářním roce může zaměstnanec získat náhradu mzdy od státu (náhradu mzdy/platu vyplácí zaměstnavatel, o refundaci pak následně zaměstnavatel žádá u OSSZ) - viz. § 203a) zákoníku práce.
- Možnost až 3 týdnů volna (z toho 1 týden s náhradou mzdy) v kalendářním roce lze nově uplatnit také pro vedoucí sportovních soustředění dětí a mládeže - viz. §203, odst. 2 h) zákoníku práce.
Kdo má na placené volno nárok?
Nárok je definován v §203, odst. 2 h) zákoníku práce takto:
“... h) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce, ….”
S výjimkou táborů pro zdravotně postižené děti a mládež musí zaměstnanec v žádosti o placené pracovní volno prokázat, že po dobu minimálně 1 roku před táborem či soustředěním soustavně a bezplatně pracoval s dětmi nebo mládeží. Organizace pořádající tábor či soustředění musí být právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob alespoň 5 let a práce s dětmi a mládeží musí být její hlavní činností (viz. § 203a zákoníku práce).
Jak o pracovní volno s náhradou mzdy požádat?
Jakékoliv dotazy k problematice zodpovíme na lide@skaut.cz .
Citace zákonné úpravy platné od 1. 1. 2021
§203a - Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
(1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou, a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
(2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
(3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.
Děkujeme bratru Janu Farskému - Bagymu za jeho zásadní přínos pro uvedení této novely zákoníku práce do života. Rovněž děkujeme i všem dalším, kteří se na vzniku novely podíleli, či podpořili její schválení. Tuto novou úpravu vnímáme jako gesto ocenění významu dobrovolné práce pro společnost a věříme, že bude vítanou podporou pro část skautských vedoucích.
