Sněm je nejvyšším orgánem organizační jednotky Junáka – českého skauta. Slouží k tomu, aby delegáti společně rozhodli o zásadních otázkách fungování střediska, okresu či kraje. Je to chvíle pro bilanci, volbu vedení a nastavení dalšího směřování.

Do hlavních pravomocí patří zejména volba rady OJ, rozhodnutí o zajištění způsobu revizní činnosti, volba vedoucího a jeho zástupce/​ců, volba delegátů na sněmy nadřízených jednotek, předkládání návrhů nadřízeným sněmům a přijímání závazných usnesení pro činnost jednotky.

Mimo hlavní pravomoci, které sněmu náleží, může mít sněm za úkol vyřešit aktuální naléhavé téma, např. rozhodnutí o stavbě nové klubovny nebo jiné provozní záležitosti.

Naopak spíš není vhodné na jednání sněmu rozhodovat věci jako je změna sídla, protože to může snadno vyřešit středisková rada. Stejně tak jmenování zpravodajů, kteří vedení OJ pomáhají s jednotlivými agendami jmenuje vedoucí jednotky se souhlasem rady.

Delegáty střediskového sněmu jsou všichni činovníci, kteří jsou členy daného střediska, a to i v případě, že svou činovnickou funkci vykonávají v jiné jednotce nebo třeba odboru či pracovní skupině Náčelnictva. Tedy člen střediska, který je např. členem pracovní skupiny Náčelnictva se stává delegátem sněmu svého střediska, i když v něm přímo žádnou činovnickou funkci nevykonává.  Více podrobností o tom, kdo je činovníkem a může se stát delegátem střediskového sněmu je v čl. 189 Organizačního řádu.  

Na sněmu má každý delegát pouze jeden hlas, a to bez ohledu na to, kolik činovnických funkcí zastává. Hlas je možné uplatnit pouze osobně na místě konání, na sněmu nelze hlasovat na dálku nebo v zastoupení.

Delegáty sněmu vyšší organizační jednotky VOJ (okresu nebo kraje) jsou osoby zvolené podřízenými jednotkami na jejich sněmech, členové rady VOJ a členové revizní komise VOJ.

Sněmy v organizačních jednotkách se řídí především:

• Organizačním řádem
• Směrnicí k VSJ a sněmům OJ

Na řádném sněmu probíhá úplná volba rady OJ, vedení OJ a rozhodnutí o způsobu zajištění revizní činnosti. 

Řádný sněm je usnášeníschopný, pokud je na místě přítomná alespoň polovina delegátů. Pokud se v době konání sněmu nesejde polovina delegátů a sněm tak není usnášeníschopný, musí svolavatel sněmu svolat nový sněm, a to do dvou měsíců. V tomto náhradním termínu stačí přítomnost jedné třetiny původních delegátů. Náhradní termín lze zadat do skautISu rovnou s oznámením termínu původního řádného sněmu.

Mimořádný sněm má stejné pravomoci jako sněm řádný, s výjimkou plné volby. Na mimořádném sněmu dokonce nemusí žádná volba probíhat, pokud byl svolán kvůli jinému tématu pro jednotku důležitému.

Mimořádný sněm je usnášeníschopný, když se dostaví alespoň třetina všech delegátů jednotky.

Řádný sněm

• Volby: Probíhá zde úplná volba rady organizační jednotky (OJ), vedení OJ a rozhoduje se o zajištění revizní činnosti.
• Usnášeníschopnost: Vyžaduje přítomnost alespoň poloviny (1/​2) delegátů.
• Nedostatečná účast: Pokud se nesejde polovina delegátů, musí se do 2 měsíců svolat nový sněm (náhradní termín lze zadat do skautISu předem).
• Náhradní termín: V náhradním termínu stačí přítomnost pouze jedné třetiny (1/​3) původních delegátů.

Mimořádný sněm

• Pravomoci: Má stejné pravomoci jako řádný sněm, ale s výjimkou úplné volby.
• Volby: Žádná volba na něm nemusí probíhat, pokud je svolán kvůli jinému důležitému tématu jednotky.
• Usnášeníschopnost: Je usnášeníschopný hned napoprvé, pokud se dostaví alespoň třetina (1/​3) všech delegátů jednotky.

Jednotky svolávají své řádné sněmy zpravidla každé tři roky, nejpozději však mají povinnost svolat řádný sněm 42 měsíců od posledního řádného sněmu (čl. 135 v Organizačním řádu). Třileté cykly sněmů jednotek odpovídají i konání Valného sněmu Junáka (VSJ) - zhruba půl až tři čtvrtě roku před konáním VSJ proběhnou sněmy ve všech jednotkách, projednají se témata předsněmové diskuze a mohou být přijata usnesení pro nadřízené sněmy.

Řádný sněm se ale může konat i častěji, vyžaduje-li to situace - sněm nařídí vyšší jednotka (např. pro neplnění povinností), vyžádá si to alespoň třetina delegátů posledního sněmu jednotky, případně o to požádá čtvrtina činovníků. V případě konání řádného sněmu v jiném, než běžném tříletém období, je pak pak vhodné naplánovat další sněmy tak, aby se opět přizpůsobily běžnému rytmu konání VSJ a bylo možné správně volit delegáty na vyšší sněmy a projít předsněmovou diskuzí.

Za běžné situace svolává řádný sněm rada příslušné OJ. Pokud jednotka svůj sněm nesvolá v předepsané lhůtě, svolá sněm její přímo nadřízená VOJ (okres nebo kraj).

Mimořádný sněm lze svolat kdykoliv, když jednotka má potřebu částečné volby či řešení jiného důležitého tématu. Mimořádný sněm nemá žádný pravidelný interval a není vnitřními předpisy předepsáno jeho konání.